Článek
Jak ukazují nejnovější data společnosti PAQ Research, už dávno neplatí tvrzení, že Česká republika patří mezi nejvíce rovnostářské země na planetě. Naopak: zdejší majetková nerovnost je jedna z nejvyšších ve vyspělém světě a rozdíl mezi bohatými a chudšími se zvětšuje. Nedosti na tom: dnes stále rychleji přibývá také domácností, jež se svými příjmy jedou na hraně udržitelnosti, už je jich víc než čtvrtina.
Finanční situaci hlavně chudších rodin poznamenala inflační smršť posledních dvou let. Mimochodem, každý z nás kvůli tomu zchudl o plnou třetinu. Není tedy podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa divu, že právě za vlády tehdejší Pětikoalice přibylo ohrožených a nestabilních domácností. To jsou takové rodiny a domácnosti, které mají úspory maximálně na dva měsíce, a navíc z měsíčních příjmů nic neušetří. „Tedy jedou na nule či v minusu,“ uvedl Prokop.
„Zatímco na podzim roku 2021 bylo takto nestabilních 16 procent českých domácností, na jaře letošního roku jich bylo již 26 procent. Obzvlášť ohrožené jsou domácnosti samostatně žijících důchodců, samoživitelé a rodiny s dětmi s příjmem pod medián, což je zhruba 61 tisíc korun v případě domácnosti se dvěma dospělými a dvěma dětmi,“ doplnil ho další ekonom z PAQ Research Jakub Komárek. Vysoká inflace podle něj dopadla nejvíce právě na ohrožené domácnosti, kde byl u těchto domácností v posledních letech nárůst výdajů násobně vyšší než růst mezd. Jak také Komárek dodal, ekonomický výkon České republiky od roku 2020 patří mezi ty úplně nejhorší v rámci zemí EU. Varoval také před rostoucími nerovnostmi ve společnosti, která celkově spíše chudne. Ačkoliv průměrné jmění českých domácností dosahuje čtyř milionů korun, distribuce majetku a finanční situace napříč rodinami je podle něj velmi nerovná. „Nejchudší pětina domácností v majetku má průměrnou hodnotu majetku jen okolo 100.000 korun, druhá pětina pak okolo 1,2 milionu. Naopak nejmajetnější pětina domácností má hodnotu majetku v průměru okolo 8,2 milionu korun,“ uvedl pár čísel Komárek s tím, že Česká republika nyní patří k zemím, kde procento nejmajetnějších vlastní jeden z největších podílů soukromého národního majetku. „Obecně platí, že zatímco nejbohatší mají příjem převážně z kapitálu, kde je zdanění velmi nízké, ostatní ho mají z práce, kde zdanění včetně odvodů je naopak velmi vysoké,“ shrnul Komárek.
Sociální napětí v zemi roste
Jak známo, podle loňské analýzy švýcarské banky UBS drží pouhé jedno procento nejbohatších Čechů, Moravanů a Slezanů celkem 37,8 procenta celkové hodnoty majetku domácností; průměrná hodnota jejich čistého jmění dosahuje 78 milionů Kč. „Kombinace vysoké majetkové nerovnosti a klesajících reálných mezd se projevila zejména v posledních osmi letech. Díky relativně dostupnému hypotečnímu financování, na které zároveň lze uplatnit štědrou daňovou úlevu, byl růst hodnoty nemovitostí, a tedy i hodnoty majetku takřka dvojnásobný než růst mediánu mezd,“ poznamenal Komárek.
Rovněž analytici České spořitelny před časem upozornili, že přibylo domácností, které nejsou schopny pokrývat některé ze základní potřeb, jako je schopnost adekvátně vytápět, nahradit rozbitý nábytek, pokrýt neočekávané výdaje. „Více než polovina Čechů nemá finanční rezervu alespoň na tři měsíce dopředu a není tak připravena na nečekaný finanční výdaj,“ uvedla pro SZ expertka České spořitelny Monika Hrubá.
Podle ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Robina Maialeha sice spotřeba domácností po devíti kvartálech mírně oživila, nicméně jedná se zejména o odloženou spotřebu, kterou nelze považovat za dostatečný ekonomický stimul. „Z našich výzkumů rovněž vyplývá, že ekonomická situace obyvatel v posledních letech poměrně výrazně utrpěla. Důvodem je zejména dramatický pokles reálných příjmů v posledních letech,“ tvrdí Maialeh. Ten také varoval, podobně jako Komárek, před rozevírajícími se hroty sociálních nůžek u nás. „Majetkovou nerovnost máme jednu z nejvyšších ve vyspělém světě. Ještě více alarmující je však skutečnost, že náš daňový systém je nastaven tak, že majetková nerovnost má tendenci dále narůstat, což se nám i potvrzuje na mezinárodních datech z posledních let,“ řekl Maialeh.
Práce se daní nadměrně
Zdanění zaměstnanecké práce, tedy příjmu lidí, na kterém je závislá většina domácností, je v České republice tedy prokazatelně relativně vysoké, navíc kvůli zavedení platby za nemocenské pojištění v konsolidačním balíčku vlády letos ještě vzrostlo. Experti kritizují fakt, že ruku v ruce s tím nedošlo k valorizaci slevy na poplatníka, což by pomohlo hlavně nízkopříjmovým.
Ačkoliv by tento rozdíl v majetkové nerovnosti mohla mírnit větší progrese u daně z příjmů, ta je oproti západním standardům u nás velmi mírná. Někteří bohatší lidé tak dosáhnou na vyšší daňové úlevy, například snižováním základu daně o zaplacené úroky z hypotéky, přičemž díky svým vyšším příjmům mohou využívat maximálně i státem podporované produkty jako důchodové spoření či dlouhodobý investiční produkt. „Zatímco příjmová nerovnost v Česku patří v rámci zemí OECD k těm nejnižším, v případě majetkové nerovnosti jsme na opačné straně žebříčku,“ uvedla analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Situace, kterou popisují nejnovější data PAQ Research, je znepokojující. Rostoucí majetková nerovnost a finanční nejistota významné části obyvatelstva představují vážná rizika pro stabilitu a sociální soudržnost naší země. Konkursní noviny věří, že je nezbytné hledat systémové řešení, které pomůže snížit zátěž zejména na ty nejvíce ohrožené skupiny obyvatel, podpora spravedlivějšího zdanění a distribuce majetku.
Autor: Petr Blahuš
