Článek
Jenže příběh se musí dočíst. Co dočíst - doslova prožít. Detaily příběhů si možná nepamatujeme, ale nezaměnitelná vůně popsaného papíru se nezapomíná. Fanouškům Červeného trpaslíka se vybaví kočičí knihy, které se musí „číst“ čichem. Prostě nosem sjíždíte řádek po řádku a už to jede.
Takovou kuchařku bych si přečetl s chutí. Knihu o historii odpadového hospodářství již s menším nadšením. Ne, knihy naštěstí šňupat nemusíme. Ale kdo by si nepřivoněl? Nic proti chytrým telefonům, ale tohle neumí. Občas potkávám dámy, které volají jako by se právě chystaly spořádat topinku, ale že by si k telefonu chtěly přivonět? Tenhle aspekt prostě obrazovka zatím nenabízí a o vůni jsou tak čtenáři e-knih ochuzeni. Bohužel, neztrácí se jen vůně, ale i mnoho dalších výhod, které čtení knih přináší. Telefon nikomu z ruky brát netřeba, ale vzít do ní občas knihu může hrát větší roli, než byste řekli. A to platí nejen pro děti.
Nepřekvapí, že podle mnoha studií, včetně výzkumu provedeného Národní knihovnou České republiky, děti, které čtou pravidelně, dosahují lepších výsledků ve škole a mají bohatší slovní zásobu. Nejde o biflování znalostí. Po přečtení encyklopedie chytřejší nebudete. Čtení knih rozvíjí fantazii, kritické myšlení, učí nás pracovat s informacemi a zlepšovat porozumění psanému textu.
Ve světě chytrých telefonů je snadné zapomenout na kouzlo papíru. Hledat informace bez fulltextového vyhledávače si už ani neumíme představit.
Čtěte dětem, nebudou pozadu.
Studie ukazují, že děti, kterým rodiče pravidelně čtou, mají větší šanci stát se sami vášnivými čtenáři. Kniha vám bude spojencem. Bude to společné téma, spolu objevíte nové světy. Budete hlasem rytíře, princezny i draka. Možná s Malým princem poletíte až ke hvězdám. Nepochybně posílíte váš vztah, ale navíc stimulujete dětský mozek a podpoříte jeho rozvoj.
Výzkum provedený na univerzitě Ohio State University říká, že děti, kterým rodiče čtou pravidelně, slyší do doby, než nastoupí do školky, až o 1,4 milionu slov více než děti, kterým se nečte. Čísla se samozřejmě budou u každého lišit, ale je vidět o jak mnoho přicházejí děti, kterým před nástupem do školky nikdo nečte. Takový náskok může vysvětlovat velké rozdíly ve slovní zásobě a rozvoji čtenářských dovedností mezi dětmi.
Zajímavé jsou české výzkumy u větších dětí. Podle nich děti, které čtou pro radost, zvládají mezi 10 až 16 lety věku lépe matematiku, mají větší slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti. Závěry zdůrazňují důležitost prvních čtenářských let. Pokud školáci zahajují povinné vzdělání s omezenou slovní zásobou, propast mezi nimi a čtivějšími spolužáky se každým rokem prohlubuje.
Jako nejsilnější důvod, proč děti nečtou knihy, uvádějí prostý důvod - nebaví je to. Co potřebují vědět, najdou si to na internetu. Zabavit dítě nekonečným play-listem videí je výrazně jednoduší, než si s ním sednout a číst mu.
Investice do čtenářských návyků dětí je investicí do jejich budoucnosti. Až budete přemýšlet, jaký dárek koupit, přivoňte si k telefonu. A jestli nevoní, sáhněte raději po knize.
Odkazy na zdroje
