Článek
Bouřka nad Prahou má svoje kouzlo. Zableskne se, hrom se odrazí od Vltavy, a lidé sahají po mobilu, aby si tu podívanou natočili. Vypadá to krásně. Ale takhle v bezpečí se před blesky Praha necítí zas tak dlouho. Ještě před dvěma sty lety mohl blesk znamenat požár, paniku a spoustu modliteb s křižováním.
První hromosvod byl na Vyšehradě
Je přibližně polovina 18. století. Benjamin Franklin vypustil při bouřce draka, k jehož šňůře připevnil kovový klíč. Na klíči se hromadil náboj z nabitého mraku a začal jiskřit. Franklin tak dokázal, že blesk je stejný elektrický jev jako jiskry známé z pokusů v laboratoři.
Tento experiment otevřel cestu k vynálezu hromosvodu a k modernímu chápání elektřiny. Mezitím u nás, Prokop Diviš v Příměticích staví svůj podivný „povětrnostní stroj“. Lidé ho ale nepřijmou a v roce 1759 zařízení strhnou, když ho považují zodpovědné za sucho a neúrodu. Neměla to věda a technika někdy lehké.
Netrvalo dlouho a na řadu přišla Praha. Již v roce 1776 se na vyšehradské zbrojnici vztyčí první hromosvod. Kovová tyč se zlatým hrotem. Žádná kouzla ani modlitby, jen fyzika. A Pražané poprvé uvidí, že i blesk se dá zkrotit.
Bouřky nad Prahou se zapisují do dějin i díky Klementinu. Od roku 1775 tu meteorologové vedou jednu z nejdelších kontinuálních měření na světě. Počítají dny s bouřkou, zapisují extrémní hodnoty. Blesk se stává číslem v tabulce, ne jen náhlým úderem osudu.
A pak přichází Petřínská rozhledna (1891). Železná konstrukce, která blesky přitahuje jako magnet. Lidé si zvykají – vědí, že výboj sjede bezpečně do země. Strach pomalu mizí, nastupuje respekt a zvědavost.
Ve 20. století se hromosvod stává konečně běžnou součástí každé stavby. Normy přesně říkají, jak jej instalovat, paneláky i činžáky ho mají v projektu. Hromosvod už nikoho nepřekvapuje – je tam vždycky. Ale právě tahle samozřejmost znamená revoluci: bouřka přestává být pro město pohromou. Domy už nehoří, protože je chrání „nenápadný drát“.
Dnes je jedním z častých cílů blesků Prahy Žižkovská televizní věž. Úderů za rok schytá hned několik. Většina to přejde bez povšimnutí – zbývají lovci bouřek nebo fotografové, kteří loví snímky do médií.
Bouřky dnes město neohrožují blesky, spíše prudkým deštěm, který kanalizační síť ne vždy stihne pobrat. A zásah člověka bleskem je v ulicích města velmi nepravděpodobný. Přesto i k tomu může dojít, jak ukazuje tragický příběh ženy na Střížkově v roce 2017.
Když hromy bijí do památek
Ochrana historických staveb je kapitola sama. Do gotických věží a barokních střech se hromosvody instalují tak, aby nerušily jejich vzhled. Dnešní normy už řeší nejen to, kam blesk udeří, ale i co udělá s elektronikou uvnitř. Proto mají nové stavby i svodiče přepětí – neviditelné strážce kabelů, počítačů a serverů.
Bouřka jako pražské divadlo
Bouřka ve městě už není pohroma. Je to podívaná, kterou město sleduje se zatajeným dechem – a jistotou, že blesk už nad Prahou nepředstavuje hněv bohů, ale jen další kulisu letního večera. Opatrnost je za bouřky přesto na místě.
