Článek
Když ji v roce 1974 objevili v afarské pánvi v Etiopii, Donald Johanson a jeho tým neměli tušení, že právě našli nejstarší kostru „ženy“ na světě. Při večerní oslavě, kdy z reproduktoru hrála píseň Beatles Lucy in the Sky with Diamonds, dostala své jméno - Lucy. Byla vysoká sotva něco málo přes metr, vážila okolo třiceti kilogramů a zemřela jako mladá, zhruba patnáctiletá. Přesto dokázala změnit učebnice evoluce.
Lucy, odborně zařazena jako Australopithecus afarensis, totiž chodila vzpřímeně. Její pánev a dolní končetiny prozrazují, že se pohybovala po dvou, ačkoli měla malý mozek podobný šimpanzovi. Tento objev potvrdil, že naše cesta k lidství nezačala velikostí mozku, ale chůzí. Právě chůze na dvou nohách předcházela všemu dalšímu – spolupráci, práci s nástroji, kultuře, řeči. A tak není divu, že se Lucy stala symbolem, doslova ikonou celé lidské evoluce
V Praze přistálo letadlo s víc než tři miliony let starými fosiliemi předků člověka - samice Lucy a dítěte Selam druhu Australopithecus afarensis. Cenné exponáty Česku zapůjčilo etiopské národní muzeum. Přílet i chystanou výstavu doprovází přísná bezpečnostní opatření. Unikátní… pic.twitter.com/mrLgeX0aDx
— ČT24 (@CT24zive) August 15, 2025
Její kostra je kompletní zhruba ze 40 procent. Pro vědce to byl zázrak, pro veřejnost spíše příběh. Vznikl obraz „nejstarší ženy světa“, jakoby šlo o pramáti nás všech. Skutečnost je složitější – Lucy pochopitelně nebyla jediná, patřila k celému druhu. Ale právě ona se stala tváří epochy dlouhé 3,2 milionu let.
A teď Lucy přicestovala do Prahy. Poprvé opustila africký kontinent a vydala se do Evropy – konkrétně do historické budovy Národního muzea. Návštěvníci ji mohou spatřit od 25. srpna do 23. října 2025 v rámci výstavy „Člověk a jeho předchůdci“. A není sama – spolu s ní dorazila i Selam. Díky tomu lze sledovat nejen jednotlivce, ale i generaci, která kráčela po afrických planinách, zatímco Evropa ještě čekala pod ledovým příkrovem.
Cesta Lucy do Prahy nebyla jen složitou logistickou operací. Etiopie svěřila jeden z nejcennějších národních pokladů českým kurátorům. To je pro Česko kompliment. Transport zajistil speciální let s doprovodem vědců a ochranky. Premiér Petr Fiala označil její zapůjčení za „naprosto jedinečnou událost“ a sám připomněl, že jde o důkaz hluboké důvěry mezi oběma zeměmi .
Mám radost z toho, že se nám během mé návštěvy Etiopie na podzim roku 2023 podařilo domluvit, aby mohly být fosilie Lucy a Selam vystaveny v Praze. Jde o naprosto jedinečnou událost, protože originál fosilie bude pro veřejnost vystaven vůbec poprvé v Evropě. Děkuji především panu premiérovi Abiy Ahmedovi a také paní ministryni Selamawit Kassaové za to, že nám do České republiky zapůjčili nejcennější exponáty národního kulturního dědictví Etiopie. Velice si toho vážím.
Proč vlastně Lucy tak fascinuje? Vidíme v ní sami sebe? Když se skláníme nad její drobnou pánví a kostmi nohou, uvědomujeme si, že i my jsme kdysi udělali první nejisté kroky? Lucy není jen fosilie za sklem. Je to příběh o křehkosti, neuvěřitelné síle a naší velmi dlouhé cestě zároveň. Byla zranitelná, bez drápů a ostrých zubů, a přesto dokázala přežít v nelítostné krajině. Její druh nebyl největší ani nejsilnější, ale začal spolupracovat. A právě v tom tkví základní tajemství lidstva.
Národní muzeum tak vystavuje víc než jen kostru. Vystavuje klíč k pochopení toho, kým jsme. Lucy nás učí, že lidé se nestali lidmi díky svalům nebo zbraním, ale díky krokům, které je vedly k sobě navzájem.
Když se na ni přijdete podívat, zkuste si představit, že stojíte vedle ní. Že s ní jdete po vyprahlé africké pláni. Každý její krok byl vlastně krokem k nám. A každý náš krok je ozvěnou těch jejích.
🔗 Zdroje:
