Článek
V letošním roce se způsob, jakým média informují o povodních, výrazně změnil. Místo popisu následků katastrof, kladou důraz na prevenci a co nejpřesnější předpovědi.
Lidé dostávají včasná varování a místo „realtime“ zpravodajství tu máme informace dokonce s předstihem. Nechybí ani praktické rady, jak se připravit: jak správně sbalit evakuační zavazadlo, kde bezpečně zaparkovat auto nebo jak zabezpečit domov pomocí pytlů s pískem.
Tyto informace se staly běžnou součástí zpravodajství. Pokud máte příslušné pojištění, možná přišel i vám e-mail od pojišťovny, abyste nezapomněli zavřít či utěsnit okna a další a další rady. Nezáleží, jaké médium sledujete, povodně na vás „útočí“ v televizi, v rádiu i na internetu.
Nadměrné množství informací může mít i své stinné stránky. Neustálé a velice podrobné varování mohou u lidí, kteří (naštěstí) nejsou v bezprostředním ohrožení, vyvolávat zvýšený stres a úzkost. Úzkost a stres z nebezpečí, které se jich netýká a se kterým tak nemají jak naložit.
Tento jev není vůbec nový. Během pandemie covidu-19 jsme byli svědky podobné situace, kdy neustálý příliv negativních zpráv, např. denní počty nakažených, vedl u mnohých k psychickým problémům, k úzkostem nebo i depresi. Studie Národního ústavu duševního zdraví tehdy potvrdily významný nárůst úzkostných poruch. Riziko sebevražd se v této souvislosti zvýšilo 3krát. To rozhodně není zanedbatelné číslo.
Stejně jako během pandemie je i nyní důležité najít rovnováhu mezi potřebou být informován a udržováním duševní pohody. Jak na to?
Jak se chránit před informačním přehlcením?
- Omezte sledování negativních zpráv: Nastavte si časový limit pro sledování zpravodajství a vybírejte si důvěryhodné zdroje.
- Pečujte o své duševní zdraví: Věnujte se aktivitám, které vás uklidňují a dodávají vám energii.
- Sdílejte ověřené informace: Pomozte svému okolí tím, že budete šířit pouze relevantní a potvrzené zprávy.
