Článek
Pokud jste jako já vyrůstali na knize „Lovci mamutů“, pravděpodobně se vám vybaví obraz pravěkých lovců, kteří kopou hluboké jámy na oblíbené mamutí cestičce.
Tato kniha přitáhla k pravěku pozornost několika generací. Příběhy odvahy, důvtipu a týmové spolupráce jsou nadčasové a Eduard Štorch za tuto nádhernou knihu sklízí zasloužené uznání dodnes. Pro nemálo z nás však kniha a krásné ilustrace Zdeňka Buriana byly také zdrojem našich představ o pravěkých lidech. Opravdu takhle vypadal jejich lov?
Ohledně popisu života pravěkých lidí by odborníci měli jistě mnoho výhrad již v době jejího vydání. Namátkou měli třeba mnohem rozvinutější řeč, než jak naznačuje autor knihy. A mamutí maso rozhodně neměli na jídelníčku pravidelně. Zaměřme se dnes ale výhradně na způsob lovu. Naše představy jsou od reality velice vzdáleny. Pojďme se podívat na to, proč by skuteční pravěcí lidé nad Štorchovým scénářem jen nechápavě kroutili hlavou.
Vykopat jámu se nezdá složité
Stačilo rozdat lopaty, vykopat jámu, zakrýt ji větvemi a počkat si na večeři. Tak snadné to nebude. Na povrchu se sice kopat dalo, ale už pouhý metr pod povrchem se nacházela trvale zmrzlá půda. Pravěcí lidé neměli k dispozici moderní bagry, a zmrzlá půda během doby ledové byla tvrdší než beton.
Vykopat jámu dostatečně velkou na to, aby do ní spadl mamut, by vyžadovalo úsilí, na které by nestačil ani celý oddíl pracující v třísměnném provozu. I kdyby to po týdnech usilovné dřiny zvládli, získané maso by nepokrylo ani jejich energetický výdej. Takže místo toho, aby trávili týdny kopáním jámy (kterou by stejně nedokončili), zaměřili se na něco chytřejšího – využili přírodní překážky a důmyslné lovecké zbraně a techniky.
Házení oštěpů? Plýtvání drahocennými nástroji!
Další oblíbený obrázek z knihy: lovci vrhající oštěpy na rozzuřené mamuty. Romantická představa, ale realita by byla mnohem marnější a ekonomicky zoufalá. Hroty oštěpů byly výsledkem mnoha hodin pečlivé práce a žádný pračlověk by neriskoval jejich ztrátu beznadějným házením po obrovském zvířeti.
A hlavně, ani ty nejsilnější lidské paže nedokážou vyvinout dostatečně silný hod, který by mamuta reálně ohrozil na životě. Nanejvýš by mu lovci dopřáli příjemnou akupunkturu. Není to jen pouhé polemizování. Vědci z UC Berkeley dělali mnoho pokusů s balistickým gelem, kde simulovali obtížnost ulovení mamuta oštěpem, a prostým hodem by to opravdu nešlo. Byli tedy vůbec pravěcí lidé schopní mamuta ulovit?
Chytrost, nikoli síla: Lov na způsob středověkých pikenýrů
Místo zběsilého vrhání oštěpů nebo únavných výkopů ve zmrzlé půdě využívali lovci mamutův vlastní pohyb. Vědci přišli s teorií, která zní možná trochu překvapivě, ale dává smysl. Místo házení oštěpů se lovci s pravěkou verzí kopí, pevně zapřeným o zem, postavili běsnícímu zvířeti do cesty a ten si na oštěp doslova„naběhl“.
Pravěcí pikenýři
Oštěp tak fungoval jako smrtící zbraň, která využila sílu samotného mamuta. Podobná technika se používala i mnohem později při středověkém lovu kanců za pomocí oštěpu. Lovci se zuřivému praseti stavěli s oštěpem do cesty a nechali ho na něj naběhnout.
Podle některých studií tyto pravěké oštěpy byly záměrně upraveny tak, aby prorazily měkké tkáně mamuta a pak se zlomily o jeho silné kosti. To způsobilo mamutovi drastické zranění a lovci tak snížili riziko nebezpečně dlouhého zuřivého boje. Je dokonce možné, že násada „kopí“ a uchycení hrotu byly upraveny tak, že si lovec mohl uvolněním vázacího provazu sám vybrat vhodný okamžik jeho rozlomení.
Tato taktika byla velice efektivní. Nemuseli plýtvat vzácnými loveckými nástroji ani riskovat, že se zbraň ztratí v boji. A navíc, když zkombinujete tuto taktiku s využitím přírodních překážek, jako jsou bažiny nebo srázy, máte perfektní lovecký plán. Mamuti byli chytří, ale když se jim zúžily možnosti úniku, stačilo jen stát na správném místě a čekat, až se situace vyřeší sama.
O tom, že tato technika vyžadovala obrovskou dávku odvahy a kolektivní disciplíny, není pochyb. Jen si zkuste představit, jak se na vás řítí rozzuřený mamut. Je zřejmé, že taktika pikenýrů, kteří museli obstát kromě pěchoty také proti rozjetému jezdectvu, nebyla až tak převratná ani nová.
Zajímavá literatura, realita ještě zajímavější
Až budete příště vzpomínat na „Lovce mamutů“, představte si dva nebo tři lovce, jak stojí v pozicích jako středověcí pikenýři, připraveni na náraz obrovského zvířete. Lov mamutů nebyl jednoduchý, ale byl rozhodně promyšlenější, než jsme si mysleli. Oštěp už v jejich podání zdaleka nepůsobí tak primitivně a systém uchycení hrotu z něj činil velice sofistikovanou zbraň, která byla velmi efektivní.
