Článek
Když se řekne Kleopatra, většina lidí si vybaví pyramidy. Královna s uhlazenou ofinou, podmalovanýma očima a ve stínu Velké sfingy. Ti znalejší si ji vybaví jako poslední egyptskou královnu, jakousi labutí píseň kdysi tak mocného Egypta. Málokdo si ale uvědomí, že Kleopatra měla ke stavitelům pyramidám časově asi jako my k Přemyslu Oráčovi. Ve skutečnosti to měla blíž k iPhonu, než ke stavbě pyramid.
Pojďme si to spočítat. Velká pyramida v Gíze, dílo faraona Cheopse, byla postavena někdy kolem roku 2560 př. n. l. Kleopatra se tedy narodila více než dva a půl tisíce let potom – přitom od iPhonu ji dělí „jen“ něco přes dva tisíce let. Zní to téměř neuctivě, ale Cheops byl pro Kleopatru dávným „pračlověkem“. A když si tohle uvědomíte, dějiny přestanou být nudným seznamem letopočtů a stanou se hrou překvapivých měřítek.
Zatímco Egypťané dokončovali monumenty, které přetrvaly tisíciletí, na severu ještě přežívali mamuti. Ano, ti slavní mamuti, tak krásně popsaní v Lovcích mamutů. Poslední z nich žili na odlehlém ostrově Wrangel kolem roku 2000 př. n. l. Jinými slovy – zatímco se v Egyptě stavěly pyramidy, jinde ještě existovali obři doby ledové.
Podobné časové paradoxy ale najdeme i v mladší historii. Napadlo by Vás, že zatímco studenti se na Oxfordské univerzitě pilně učili již od roku 1096, do založení silného Aztéckého městského státu Tenochtitlánu (1325 n. l.) zbývalo ještě 200 let? Aztékové tak v jejich učebních osnovách zajisté chyběli.
Ale ještě se jednou vraťme k pyramidám, byť trochu oklikou. Neil Armstrong přistál na Měsíci v roce 1969. Časově je tak Amstrong blíž Karlu IV. než faraon Cheops svému kolegovi Ramesovi II. Mezi Karlem IV. a Armstrongem uplynulo „pouze“ něco přes šest set let, zatímco mezi Cheopsem a Ramessem je to více než dvanáct set let.
Trochu jiného překvapení se nám dostane, když zjistíme, že někdo, kdo zažil občanskou válku na straně Unie, zažil také éru Elvise Presleyho. Posledním ověřeným veteránem americké občanské války byl Albert Henry Woolson. Narodil se roku 1850 a do armády Unie nastoupil jako bubeník teprve v závěru války. Na frontu se sice nedostal, ale díky tomu přežil všechny své spolubojovníky a zemřel až v roce 1956 v úctyhodném věku 106 let. V době, kdy Amerika poslouchala rock’n’roll, odcházel z tohoto světa muž, který kdysi oblékl uniformu Unie. Jeho smrt tak symbolicky uzavřela celou éru občanské války – a připomněla, jak překvapivě blízko může být minulost, kterou máme zafixovanou jako zapomenutou kapitolu z učebnice dějepisu.
Zdroje:
https://zivotopis.panovnici.cz/kleopatra-VII.php
https://en.wikipedia.org/wiki/Wrangel_Island
https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Oxford
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tenochtitl%C3%A1n
https://cs.wikipedia.org/wiki/Neil_Armstrong
https://en.wikipedia.org/wiki/Albert_Woolson
