Článek
Pro ilustraci dodejme, že zatímco Petr Macinka ve volbách získal 6000 preferenčních hlasů /zaokrouhleno/, Petr Pavel se může pochlubit číslem 3 000 000, kteří jej volili. Takže zde hovoříme o souboji Davida s Goliášem. To jsou ovšem pouhá čísla, která nemusí o ničem vypovídat. Jiný vypovídající údaj ovšem k dispozici je.
Petr Pavel se prezentuje jako politik rozvážný, schopný naslouchat a analyzovat tu, kterou danou situaci bez toho, aby se snižoval k neférovým postupům. Navíc se jedná o člověka, jehož životní zkušenosti a zasloužený respekt mu dávají velký náskok před těmi, kdo jej napadají a zveličují význam jeho životního poklesku v mládí.
Můžeme ovšem totéž říct o Petru Macinkovi? To je člověk, jehož politická kariéra nezačala nějakým významným činem či byť jenom projevem, stanoviskem. Do politiky jej přivedla náhoda, v podobě setkání s vlivným Radimem Ochvatem, který jej do světa politiky uvedl. A představil jej Václavu Klausovi.
Jeho další kariéru tak lze mírně zjednodušeně nazvat, „byl po ruce Václavu Klausovi.“
A tento člověk, nasosaný pocitem moci a nezničitelnosti, nedokáže jako chlap přijmout lekci slušného chování, kterou mu prezident Petr Pavel uštědřil a rozhodl se k potupě. Ale pozor, přestože jeho cílem je prezident, ve skutečnosti se jedná o ponížení a potupu země, kterou jako ministr zahraničí zastupuje. O Českou republiku. Spojenci nevnímají takovéto spory zrovna pozitivně. Především proto, že se jedná o uražené ego, o dětinské naschvály, které znevažují pověst země v zahraničí, stejně jako pověst ministra zahraničí a do jisté míry i prezidenta republiky.
A zdá se, že prezident si toho je vědom, což vedlo k jeho razantní akce. Jednak dopisu předsedovi vlády a pak k jasnému prohlášení, že na summit NATO je rozhodnut jet. To vše doplnil vyjádřením víry, že pan Macinka pochopí, jaká je jeho skutečná role. Jsem si jistý, že současné kroky Petra Pavla přišly v pravý čas. Nastal totiž okamžik, kdy je nutné tento a podobné konflikty ukončit a jasně stanovit priority a pozice. Není možné v době, kdy se hroutí mezinárodní svazky, aby se Česká republika stala dalším zdrojem problémů a protivenství.
Prezident Petr Pavel prokázal ve středu rozhodnost a akčnost. Teď je pomyslný míč na straně předsedy vlády a rád bych dodal, že se nejedná jen o účast prezidenta na summitu NATO, ale také o to, jak bude vnímán samotný Andrej Babiš. Zda bude jednat z pozice skutečného šéfa vlády anebo se nechá dále vláčet zástupcem strany, která ve volbách dostala necelých 400 000 hlasů, což dělalo nějakých 6,77 %. Člověkem bez schopnosti či ochoty chovat se tak, jak předepisuje nejen protokol, ale i obyčejná lidská slušnost.
