Článek
Neochota řešit problémy a prvotní pokusy je zatajovat, či dokonce omlouvat vedly k nárůstu extremistických nálad ve společnosti napříč kontinentem a důsledkem těchto nálad je i film, o kterém píšu.
Režisér Uwe Boll je napříč filmovým světem znám tím, že snad nenatočil jediný kvalitní snímek. Jistěže nelze vždy věřit kritikům a odborníkům, ale pokud mohu situaci trochu odlehčit, tak Uwe je mužská obdoba české režisérky Toulové. Ovšem zatímco Eva Toulová dbá na to, aby, když už je film hloupost, tak aby měl alespoň jakýsi řád a scény dávaly smysl, Uwe Bollovi je to evidentně jedno.
Pokud mám psát o filmu Citizen Vigilante, musím nejprve začít u řemeslného výsledku. Ten je naprosto otřesný a nejděsivější na tom všem je, že nejlepší herecký výkon podal představitel hlavní role a prostitutka, se kterou měl interakci. Představitel Interpolu se v každém záběru tváří, jako by čekal, až mu někdo řekne, co má dělat. Ale vraťme se k úvodu filmu.
Příšerně a nelogicky zdlouhavá scéna v obchodě je vystřídána záběrem, jak matka s dítětem kráčí snad nějakým parkem. Na lavičce sedí dvojice a matku doběhne mohutný černoch, který jí nožem, odhadem tak 20 cm dlouhým, zasadí ránu do krku a odběhne. Ta scéna postrádá jakoukoli logiku a význam pro následný děj. Kromě toho množství krve, které z nebohé oběti vyteklo, než zemřela, bylo tak velké, že to dramatičnost scény spíše parodovalo. Ovšem následující záběry tomu nasadily korunu, když ve vysílání televize vidíme, jak ženu nakládají v pytli do vozu, kde v dalším pytli už někdo leží. V tuto chvíli už děj postrádá jakýkoliv smysl. Schází objasnění a návaznost.
Při sledování jsem přemýšlel, jestli ve střižně při práci byli opilí, anebo to byl umělecký záměr. Scény prostě nenavazovaly a výsledkem je přehlídka násilí doplněná selfie videoprezentací a zpravodajstvím jakési televizní stanice.
A tady se dostáváme k poselství, které má údajně film Citizen Vigilante přinést. Podle úvodu by mohlo jít o varování před nelegální migrací. Jenže jak se dozvíme později, i onen mstitel je nelegální migrant. A cíle jeho pomsty? No, tak v úvodu tu máme jakousi bandu puberťáků, kteří nechtějí v autobuse zaplatit jízdné. Tam to končí domluvou. Poněkud křečovitou. Pak vidíme likvidaci jakési skupinky vymahačů výpalného, opět bez vysvětlení, a následně přichází masakr, kdy v nějaké ocelové budce postřílí celou zásahovou jednotku policie. Za odborného dohledu zírajícího šéfa Interpolu.
Následují další brutální akce, které už nemá smysl popisovat, protože postrádají sebemenší smysl a logiku.
Co tedy vlastně Uwe Boll chtěl sdělit?
Hlavní hrdina je zločinec. V jeho jednání není nic z toho, co diváci mohou znát například ze série Death Wish s Charlesem Bronsonem či remaku s Brucem Willisem. V těchto filmech bylo možno se s hrdinou ztotožnit. Fandit mu. Ale Citizen Vigilante? Typický americký byznysmen, který se vzteká nad neplatiči nájmu. Pokrytec, který během sexu s prostitutkou ve vlastním nevěstinci zjistí, že stěny jsou napadeny plísní, a hrozně ho to vytočí. Přesto ale sex dokončí a dívce zaplatí dokonce i se spropitným. Snažím se najít jediný moment, kdy bych vůči němu pocítil alespoň náznak sympatií. I scéna v nemocnici, kde navštívil zraněnou ženu, nakonec končí psychickým nátlakem.
Sledování tohoto filmu je absolutní ztrátou času. Jeho popularitu vytvořil pouze mýtus čehosi zakázaného, když v Německu nedostal klasifikaci pro promítání v kinech. Také na české scéně z řad odpůrců „chirurgů z dovozu“ vypuklo nadšení a řetězově se šířily odkazy na platformu, na které Musk nechal film zdarma několik dní běžet. Sice to nepřiznají, ale jsem si skoro jistý, že byli velice zklamáni. Když už ničím, tak faktem, že obětmi mstitelova řádění byli co do počtu Evropané v podobě policejní jednotky a několika soudců. A vlastně se divák nedozvěděl, jak dopadl vrah z úvodu filmu.
Zdá se, že režisér Uwe Boll se namlsal a připravuje tedy další díl, který se má z Evropy přesunout do USA. Je otázkou, kdo bude tentokrát představovat onoho mstitele, protože Armie Hammer vyslovil nad finální verzí své znechucení a jeho vztahy s režisérem jsou nyní na bodu mrazu. Ale to nemusí vadit. Tuhle roli může zahrát kdokoli. Zajímavé ovšem bude, jak hluboko ještě režisér klesne.
Představa, že krizi lze vyřešit nenávistí, zabíjením a násilím, a dokonce k tomu podprahově vyzývat, je totiž naprosto úchylná.
