Článek
Pokaždé, když čtu tyto návrhy, říkám si, jestli politici opravdu nemají nic důležitějšího na práci, že se zabývají podobnými pitomostmi.
Jenže na druhou stranu:
Vidíme a čteme to všichni. Univerzální označení „cizinec“ se zabydlelo v krimizprávách. Prozatímního vrcholu ovšem dosáhlo středeční zpravodajství ČT, kde redaktorka hlásila, že „cizinec se v Belfastu pokusil uříznout hlavu“. Všichni vědí, že byl ze Súdánu, a já se skoro divil, že neřekla, že tu hlavu chtěl uříznout dalšímu cizinci.
Ona to ale zase tak velká legrace není, jak by se mohlo zdát. Tohle cizincování totiž vyvolává ve veřejnosti dojem, že se jedná o nadstandardní ochranu Ukrajinců. A ten dojem není zase tak nesmyslný, protože zatímco se policie včetně bývalého ministra vnitra Rakušana bije v prsa a přísahá, že dle zákona se státní příslušnost zveřejnit nesmí, v případě Poláků, Němců, Slováků a jiných národností to zase tak striktně neplatí.
Moje logická otázka je taková: Komu to nejvíce uškodí? Najít odpověď není složité. Ukrajincům. Protože jeden napsaný „cizinec“ je v části veřejnosti viděn desetinásobně. A není to alkoholem.
Já osobně takovou informaci nevyhledávám, protože nevěřím na předsudek, že příslušník jednoho národa krade, jiného znásilňuje, další zase vraždí a jiný podvádí. To je podle mě nesmysl. Zločin je univerzální zlo a je jedno, jestli jste Čech, nebo Tatar. Jestliže se konkrétně Ukrajinci dopouštějí trestných činů, tak to není proto, že jsou to Ukrajinci.
Mohl bych zde uvést řadu nepěkných zvěstí o Češích ze zahraničí. Od starého známého „Češi, nekraďte nám tady“ ve vídeňských obchodech po roce 1989 až po fakt, že například imigranti z České republiky mají v USA od roku 1990 velice nevalnou pověst díky své vypočítavosti. Ale znamená to, že takoví jsou všichni Češi? Rozhodně ne. Stejně tak nevěřím, že všichni jsou rasisté, xenofobové, anebo homofobové či antisemité. A totéž platí i o Ukrajincích, stejně jako o každém jiném národě.
Z tohoto důvodu považuji podobné návrhy zákonů za škodlivé.
Mnohem důležitější je, aby policie a soudy měly dostatek prostředků a podpory k tomu, aby bylo možno pachatele chytat a soudit. Mnohem větší důležitost má změna zákonů takovým způsobem, aby pachatelé nejnechutnějších zločinů, jako jsou sexuální útoky na děti, neodcházeli od soudů se směšnými tresty a současně aby existovala dostatečná ochrana před falešným obviněním. Nad některými rozsudky totiž zůstává rozum stát. Nemělo by se stát pravidlem, že někdo dostane za několikaleté sexuální zneužívání dívky ve věku mezi 9 až 12 lety pouhé čtyři roky.
Jenže náprava trestního zákoníku vyžaduje mnohaletou práci, do které se evidentně nechce ani nejznámějšímu českému advokátovi. Mnohem snadnější a troufám si říct, že pro SPD a PRO přínosnější je vytvořit zákon, který jim dá k dispozici bič na nepohodlné cizince.
Jenže ten občany neochrání. Spíše naopak. Pan Okamura by rád, aby povinnost zveřejňovat státní příslušnost nabyla účinnosti už od ledna 2027. Na to se docela těším, protože zatímco důležité zákony se nedaří prosadit ani za mnoho let, tento by měl spatřit světlo světa za necelý rok.
A to bude také dostatečná výpověď o kvalitách současné vládní koalice.
