Článek
Abych byl přesný, tu a tam se objeví v televizi, tu a tam něco napíše na sociální sítě, ale jeho aktivita klesá až dramaticky rapidně.
No schválně, kdo jej viděl či slyšel s nějakým, opravdu státnickým projevem? Naposledy snad před dvěma měsíci, kdy celý den běžela informace, že premiér řekne něco důležitého po zprávách. Neřekl. Jen fráze. Jako v minulosti. Jako vždy.
Proč to píšu? No. Blíží se čas voleb. A sílí aktivity těch, které bych v budoucnu v čele státu viděl nerad. Jako občan, jako člověk. Po pravdě, po posledních zkušenostech bych tam velice nerad viděl i Petra Fialu. Jenže, na ty síly, které to s republikou nemyslí dobře, se nabalují tací, kteří dávají rovnítko mezi premiéra a všechny ostatní demokratické politiky a uskupení. Je to sice pitomost, nicméně volič je ochoten věřit každé pitomosti. Je li podána atraktivně. A to oni umí. Lísat se. Takže to, že Petr Fiala vše vzdal. a on to opravdu vzdal, to už musí vidět každý, ohrožuje demokratický volenbní proces a slušný výsledek.
Nerad bych viděl v čele země následovníky těch, kteří 40 let ničili a kradli. Nerad bych viděl ty, kteří zbabělost a bílou vlajku považují za vrchol morálky.
Premiér Petr Fiala zarazil hlavu hluboko do písku a čouhají mu jen polobotky. Zítra se asi pomodlí u papežových ostatků v rakvi. Obsah modlitby nám neřekne, ale není důležitý. Důležité je, že svým chováním a laxním přístupem hodně pokazil.
