Článek
Už jsem toho v životě zažil dost a byl jsem svědkem mnoha podivuhodných události. Dosud jsem se ale nesetkal se situaci, kdy by vládní strana, nebo strany chcete-li, těsně před volbami vzdaly boj o výhru tak, jak se to děje v České republice. Zatímco opoziční mašina rozjíždí kampaň dosud nevídaných rozměrů a lze se jen domnívat, že jsou prozatím v záběhu a sprint teprve přijde, koalice a takzvané demokratické strany se tváří, jako by se nic nedělo a jakoby o nic nešlo.
Je tristní pohled na koalici SPOLU, která naprosto zmizela z dohledu. Petr Fiala občas na sociálních sítích pronese nějaké to moudro, pan Stanjura zase vezme zavděk krátkým rozhovorem v televizi, ale jinak se po těchto politicích slehla zem. Nemá snad ani smysl připomínat, TOP 09 nebo KDU, protože tam si nejsem už vůbec jistý, zda ještě existují.
Ještě horší je situace u přirozeného vládního spojence, spolku STAN. Ti vsadili na takzvanou „dobrou kampaň“, která je dobrá asi toliko proto, že nikoho neotravuje, nikomu se nevnucuje a nikomu nic nenabízí. Občas přijedou někam na náměstí, rozdají řízky nebo klobásy a rozjedou se zpět do svých domovů a sídel.
Můžete namítnout, že je léto. Ano, je léto, ale to, jak se zdá, nepřekáží stranám opozice, aby svou kampaň stupňovaly. Rajchl mele své fráze na Primě, a přestože během půlhodiny neřekl nic nového, davy mu tleskají, Petra Rédová se nechutně otírá o Jana Palacha, Maláčová se svým jízlivým a falešným úsměvem blouzní o lepších zítřcích a paní Konečná? Ta to pokrývá typicky komunistickou demagogií.
Není to tak dávno, co jsem v diskusích varoval, že antibabiš je nesmysl a že se na politické scéně formují daleko horší subjekty. Byl jsem vysmíván, zesměšňován a občas i urážen. Dnes se ukazuje, jakou jsem měl pravdu. Babiš má své jisté a ani se nemusel moc snažit. Teď už se nesvatá Trojice Babiš - Schillerová - Havlíček mohou v klidu rozhlížet, koho si přizvou, aby dosáhli v parlamentu na tu kýženou stojedničku. Ale pokud by většinu v parlamentu měl dosáhnout mix ANO + SPD, které se profilují napravo od středu, doplněný o Stačilo, což jsou zase subjekty na extrémní levici, stane se brzo Česká republika exotickou zemi mezi evropskými demokraciemi.
A na tuto variantu musíme být připraveni, protože neomluvitelná laxnost vládních uskupení v předvolební soutěži tomu plně nahrává.
Co tedy bude? Zahodí voliči vše, zač bojoval Tomáš Garrigue Masaryk?
Masaryk
