Článek
Ačkoliv by jméno mohlo zavádět k tomu, že pocházel z německého rodu, opak byl pravdou. Ostatně plným jménem byl Jan Nepomuk František hrabě z Harrachu. Jeho rod pocházel původně z jihu Čech, od Kaplice. Teprve časem získali víc majetku v dnešním Rakousku, aby později přenesli svůj zájem až do Podkrkonoší.
Právě s hornatým krajem je dodnes symbolicky jméno Harrach spojeno nejvíc. I díky tomu, že ani komunisté si nedovolili přejmenovat Harrachov třeba po vzoru Zlína/Gottwaldova. Historie města Harrachov - Harrachov Info (harrachov-info.cz)
Krkonoše s Labskou boudou pod sněhovou přikrývkou
Dokonce se na hraběte Harracha dovolili odvolávat i pana učitele a jeho přítele lesní ve slavném dětském filmu Krakonoš a lyžníci (1980) | ČSFD.cz (csfd.cz), kde vysvětlují, jak, a hlavně proč se do Krkonoš dostaly jedny z prvních „ski“ z Norska. Na zábavu to rozhodně nebylo. Původní 2 páry byly určeny jako vzor pro místní řemeslníky. Ti je pak začali vyrábět pro lesní zaměstnance, aby se během zimy mohli účinněji a rychleji pohybovat po panství a kontrolovat, zda se neděje nějaká neplecha nebo vlivem sněhu nevznikají nadměrné škody. Když to nefachá, volejte Harracha! – Přepište dějiny (prepistedejiny.cz)
A že sněhu a vody bylo v Krkonoších vždycky dost! Toho využívaly především sklárny a brusírny skla, které tu vznikaly jako houby po dešti. Crystal Valley | SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ S tím souviselo i zpracování materiálu ze skláren do podoby korálků, které se tavily a navlékaly snad v každé chalupě chudého kraje.
Svou nemalou zásluhu na tom mají bratři Jan a Václav Fišerové z Turnova, kteří se patrně během své cesty do Benátek inspirovali místními sklářskými postupy a začali je praktikovat po svém návratu Crystal Valley | DRAHÉ KAMENY z Českého ráje, čímž založili slávu české bižuterie.
Skvosty z Krkonoš směle konkurují i skutečným klenotům. Kolekce bižuterie vystavená v muzeu v Jablonci nad Nisou.
Zatímco do začátku dvacátého století se putovalo z hor do kraje s materiály (dřevo, sklo, polodrahokamy) a za prací, s příchodem moderní doby se cesta obrátila. Před první světovou válkou, a pak hlavně mezi oběma válkami se začal rozvíjet cestovní ruch a s ním i spojené zimní sporty, což lidi táhlo z Prahy až do Krkonoš. S tím souvisí i první lyžařské závody, které ne vždy měly dobrý konec. Ostatně dodnes si připomínáme tragédii z velikonočního závodu 1913, který stál život závodníka Bohumila Hanče i jeho přítele Václava Vrbaty, který mu půjčil svůj kabát Hanč a Vrbata: Příběh jejich smrti a mapa závodu (seznamzpravy.cz).
V souvislosti s rostoucím zájmem o Krkonoše to chtělo nějaký symbol, který by lidi do hor přilákal. Pravda, existovala tu řada pověstí o Pánu hor zvaném Rýbrcoul, ale ty spíš odrazovaly. Mělo se jednat o původně satanskou, později lidskou postavu s jelení hlavou zakončenou ptačím zobanem a mohutným parožím, která lidem škodila, jak mohla. Připisovaly se jí všechny požáry, pády lavin kamení i sněhu, ztracené děti a další neštěstí.
Nejstarší známá podoba Rýbrcoula je z mapy kartografa Martina Helwiga z roku 1561
Jako protipól vznikl Krakonoš (někdy se obě jména překrývají) - sice přísný, ale spravedlivý pán hor, který dovede poctivým lidem i pomáhat. Dokonce má mít někde vysoko v horách zahrádku plnou léčivých bylin, z nichž dovede vytvořit léky téměř na všechno, a ještě se o ně nezištně dělí. Tak si alespoň pamatujeme jeho postavu z pohádek Marie Kubátové, Boženy Šimkové či Amálie Kutinové. Krakonoš – Wikipedie (wikipedia.org) Mimochodem, Mojí knížku o Krakonošovi vydal i slavný rodák z Liberce a autor Malé čarodějnice či Čarodějova učně Otfried Preußler Otfried Preußler – Wikipedie (wikipedia.org) a Moje knížka o Krakonošovi | Databáze knih (databazeknih.cz)
Duch hor má své místo při slavnostech, je zobrazený v sochách z kamene, dřeva i sněhu, ale skutečný vliv se bohužel nějak neprojevuje. Jinak by asi nedopustil ekologicky nešetrné jednání, které v posledních letech v Krkonoších bohužel vidíme - ať už jde o naddimenzovanou výstavbu apartmánů a lyžařské infrastruktury či davy turistů ženoucích se v letních měsících na Sněžku. Ale to už je zase úplně jiná „pohádka“. Krkonoše před hlavní sezonou: Nadšení Poláci, remcající Češi - Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)
Sněhová socha Krakonoše se staví na náměstí v Jilemnici každý rok
Další informace najdete:
