Článek
„Mou? Kde jsi?“ pískal hlasitě Tio, když nemohl svoji mladší sestřičku najít.
„Haló, Mou!“ zapískal znovu. Nikdo se ale neozval a on začal mít strach.
Protože nechtěl zbytečně panikařit, zastavil se, zamyslel a netrvalo dlouho, také on si vzpomněl na příběh o selátku, které se ztratilo. A jak si ho tak v hlavě přehrával, začal si vybavovat, co všechno maminka prasnice udělala pro to, aby své děťátko našla.
„Musím se nejprve pořádně porozhlédnout po okolí, a pokud nikoho nenajdu, zavolám lesní policii, tedy vlka,“ vybavil si. A jak řekl, tak udělal. Prolezl blízká křoví a vyskákal do větví stromů. Když nikoho neviděl, přes mechovou šňůru zavolal 1-5-8.
Tio hledá svou mladší sestru
Ještě než vlk začal prohledávat okolí, domluvil se s ním Tio, že poprosí o pomoc i srnky, které jsou v lese Plších pomocníků známé právě tím, že pátrají po ztracených zvířátkách.
Hned poté začal po Mou pátrat i sám Tio se svými rodiči a kamarády. Někdo čekal u nich doma, kdyby se malá plšice vrátila, někdo pak ze stejného důvodu zůstal na místě, kde se ztratila. Tio si zároveň vzpomněl, že maminka prasnice při hledání svého selátka poprosila o pomoc i ptáčky a veverky – ti roznesli informaci po celém lese. A ještě navíc při hledání kreslila obrázky svého selátka na stromy, aby se o tom dozvěděla i další zvířátka. Vše, co si Tio z příběhu vybavil, udělal.
A jak tak plši pročesávali les a kreslili obrázek Mou na stromy, uslyšeli jakési štěkání. Vydali se rychle po zvuku, až doskákali k chatové oblasti. Z křovin pak viděli srnku, která svým hlasem svolávala ostatní pátrače. A když se Tio se svými rodiči zadíval lépe nahoru do stromu, kam se srnka dívala, uviděl na jedné z větví cosi malého schouleného… Byla to Mou!
„Sestřičko!“ vykřikl Tio a vyskákal hned za ní.
Mou se bála, protože nevěděla, co ten hlasitý srnčí štěkot znamená, ale když uviděla Tia a své rodiče, ihned vyskočila a rozběhla se naproti nim. S velkou úlevou se objali a Mou Tiovi radostí vlezla za krk. V tu chvíli už byli na místě i další srnky včetně vlka a všichni si oddechli, že se malá plšice našla. Pak už se všichni vydali domů a Mou si s Tiem v teple pelíšku znovu probrala, co dělat, když se někdo ztratí.
A teď to víte i vy. Pojďme si shrnout, co dělat, když někoho hledáte:
Začněte tím, že se pořádně podíváte po okolí místa, kde jste dotyčného viděli naposled. Když ho nenajdete, zavolejte na policii a zkuste se s ní rovnou dohodnout na zapojení organizací s pátracími psy, např. www.pohresujeme.cz.
Dále je dobré – pokud se chcete do pátrání sami zapojit – domluvit si někoho, kdo bude u vás doma i na místě, kde byl dotyčný naposledy (to pro případ, že by se vrátil). O pomoc s hledáním můžete poprosit i kamarády a nebojte se zapojit i sociální sítě a vylepovat letáky.
A ještě jedna důležitá informace pro případ, že se ztratíte přímo vy: běží-li k vám pátrací pes, neutíkejte. Buď se zastaví a posadí se kus od vás nebo pobíhá kolem vás a OPRAVDU HODNĚ HLASITĚ ŠTĚKÁ, aby přivolal pátrací tým. Když začnete panikařit a utíkat, může to vyhodnotit tak, že chcete zaútočit na jeho páníčka a pravděpodobně vás napadne.
Jestli chcete vědět, co dělat, když se ztratíte mezi lidmi, vydržte! Pohádka už se chystá. :)
