Článek
Když pomineme francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zkraje konfliktu, s ruským vedením dosud vyjednával výhradně Donald Trump. Tomu se teď evropští představitelé chystají učinit přítrž. Ve světle rýsujícího se jednání mezi Washingtonem, Moskvou a Pekingem se nejspíš budou snažit zabránit tomu, aby se o starém kontinentu jednalo bez nich.
Evropa se musí vzchopit
Ideálně se pokusí zabránit tomu, aby se vůbec uskutečnilo. Kremlu údajně brzy předloží vlastní návrhy. S odvoláním na své zdroje to tvrdí britský novinář Gideon Rachman.
„V evropských metropolích neustále roste shoda, že pro lídry kontinentu je už situace, kdy s Putinem jednají pouze Američané, netolerovatelná. Komunikační kanály se už otevřely a zanedlouho se může uskutečnit telefonický rozhovor evropských lídrů s Putinem,“ napsal.
Dosavadní podpora Ukrajiny a protiruské sankce se pro Evropu ukazují jako neudržitelné, protože zatím ani náznakem nevedou k zamýšlenému cíli - tedy ke konci války. Teď, když USA dávají od Kyjeva velkou měrou ruce pryč a ten se rychle stal závislý na evropských penězích, dává podle Rachmana smysl, aby do mírových rozhovorů konečně promluvila i Evropa.
Dva návrhy pro Putina
Evropské vedení prý načrtlo dva možné scénáře, o kterých se bude s Putinem bavit. „První spočívá v tom, že by se konflikt zmrazil na současné linii kontroly. Výměnou za to by Rusko získalo záruku, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO,“ popisuje Rachman. „Druhou možností je, že se Ukrajina vzdá zbytku Donbasu ve prospěch Ruska. Potom ale vstoupí do NATO,“ dodal.
Podle britského novináře je pravděpodobné, že na první pohled se obě cesty Ukrajincům mohou jevit jako zrada. Obzvlášť po tolika letech úsilí a tolika padlých z řad vojáků i civilistů. Jenomže válka trvá a nezdá se, že by se Rusové chystali ji sami od sebe ukončit. A k míru nepřispívá ani chování Donalda Trumpa, který v posledních týdnech opět změnil kurs a kloní se spíš na ruskou stranu. A bez skrupulí tlačí na Kyjev, aby ustoupil od svých dosavadních nároků.
Protiváha Trumpovi
Klíčem k úspěchu evropských záměrů by mohl být ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „V jeho zemi už je nepřehlédnutelná silná touha po míru. Zelenskyj by tak mohl být schopen prosadit některou z těchto myšlenek,“ domnívá se Rachman. Jedním dechem však dodává, že nakloněný jim ale nemusí být Putin. „Evropané i přesto stále považují za důležité zahájit přímé rozhovory s Rusy,“ uzavřel.
I kdyby to hned nevedlo k míru, důležité bude už jen to, že Evropa konečně začne vystupovat sebevědomě. A jestliže se z procesu podaří vyšachovat Čínu ještě předtím, než se do něj vůbec stihne zapojit, bude to jen příjemný bonus. Budoucnost Ukrajiny, a tedy i zbytku kontinentu, se musí rozhodnout v Evropě, nikoliv v Americe a už vůbec ne v Asii.
Anketa
Zdroje: Financial Times, Wall Street Journal, Al Jazeera
