Miminka při děsivém experimentu zemřela. Král chtěl zjistit, jakým jazykem mluvili Adam a Eva

Fridrich II. Štaufský toužil vědět, jaký ze světových jazyků je pro lidi přirozeným, a tedy hlavním. Domníval se, že to bude buď hebrejština, řečtina, latina, anebo arabština. A současně byl přesvědčený, že půjde o řeč Adama a Evy. Krutost jeho počínání nahání hrůzu i po více než sedmi stech letech.

Podle kronikářů nechal císař Svaté říše římské, král sicilský a titulární král jeruzalémský odebrat matkám přibližně padesát novorozeňat. Opatrovnice a kojné dostaly za úkol miminka krmit a mýt je, ale tím to končilo. Jakékoliv mluvení, dotyky a jiné projevy náklonnosti byly přísné zakázané.

Experiment trval o poznání kratší dobu, než vladař předpokládal. Děti nezačaly mluvit vůbec žádným jazykem, protože zemřely. A i kdyby přežily, s okolím by se na základě pozdějších vědeckých poznatků dorozumívaly jen posunky a skřeky nebo jiným způsobem, kterému mu by dle tehdejších měřítek gramotní lidé nerozuměli. „Ta miminka nedokázala žít bez mazlení. Umírala kvůli nedostatku něhy,“ poznamenal v roce 1248 italský historik Salimbene di Adam.

Moderní medicína s tímto jevem pracuje. Pojmenovala ho „neschopnost prospívat“. Člověk zahrnutý láskou zkrátka prospívá, ale když ji nemá, postupně chřadne a umírá.

Důvody přesně popsané nejsou, zato o důsledcích už vznikly stohy záznamů. Zkoumal je například i americký lékař Dean Ornish. Ve své knize Láska a přežití doložil hned několika studiemi, že láska má nesporný vliv na duševní, emocionální, a dokonce i fyzické zdraví. „Všechno, co posiluje lásku a intimitu, je pro člověka blahodárné. Naopak vše, co způsobuje izolaci, odloučení, osamělost, ztrátu, nepřátelství, hněv, cynismus, depresi, odcizení a další související pocity, zpravidla vede k utrpení, nemocem a předčasné smrti,“ tvrdí Ornish.

Člověk se rodí proto, aby miloval a byl milován. Plyne to už ze šíleného experimentu Fridricha II. Štaufského a řada novodobých zjištění to potvrzuje. Nikdo ale zatím nedokázal vysvětlit, proč tomu tak je. „Vědecké důkazy nenechávají nikoho na pochybách, že láska a intimita zásadně podmiňují naše zdraví a přežití. Proč ale mají takový vliv, zůstává poněkud záhadou. Nedokážeme plně vysvětlit, proč na lásce a intimitě tolik záleží,“ pokračuje ve své knize Dean Ornish.

Další zmatek do tématu přináší náhled v kontextu materialistické evoluce. Podle této teorie život vznikl výhradně na základě hmoty, energie a přírodních zákonů. Bůh ani žádné jiné nadpřirozené síly do procesu nezasáhly. A jestliže je pravdivá, lidé jsou jen nejvyspělejšími zvířaty a nic jako láska by nemělo existovat. Přesto tady je a většina z nás ji vnímá. Podle vědců přitom z hlediska evoluce nedává smysl, jelikož v podstatě spočívá v odevzdanosti druhé osobě a pud sebezáchovy klade až na druhé místo. Darwinismus ale předpokládá přežití nejsilnějších a nejschopnějších. A v jejich světě má být sebezáchova nejvyšším zákonem a hlavním faktorem úspěchu. Láska to ale popírá.

Ornish to vyvrací: „Naše přežití závisí na léčivé síle lásky, intimity a vztahů. Jako jednotlivců. Jako komunit. Jako země. Jako kultury. Možná dokonce jako živočišného druhu.“ Důvod možná nikdy vědecky nevysvětlíme, ale nejspíš to ani není potřeba. Nejdůležitější je, aby láska nezanikla.

Zdroje: History Answers, Signs Magazine, Wikipedia, Goodreads