Hlavní obsah

Prezident má pravdu. Evropa se musí tvrdě postavit Rusku, jinak nás čeká peklo

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Prezident Petr Pavel

Rusko rozumí jen síle. Věta, která by se po zkušenostech nejenom z posledních let dala tesat do kamene. Jenže současná Evropa není silná dost na to, aby Kreml pochopil, že ji nemá provokovat. K těm, kteří by to rádi změnili, patří i český prezident.

Článek

Dnů, kdy stíhačky Polska, Rumunska a dalších států Severoatlantické aliance (NATO) nemusí startovat kvůli dronům ve vzdušném prostoru západního obranného paktu, je už snad méně než těch, kdy do akce musejí. Rusové zkouší, kam až mohou zajít, a mluví se o tom, že připravují skutečný útok na některou z evropských zemí.

Tajné služby před tím varují už několik měsíců. Nutně se tak nabízí srovnání s dobou těsně před začátkem ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Také se všude skloňovalo, že se to může stát, ale většina lidí si to odmítala připustit.

Teď jsme v situaci, kdy do Evropy létají „zbloudilé“ drony, nikdo s tím ale pořádně nic nedělá. Žádný z evropských lídrů dosud nedokázal bouchnout do stolu a spustit takovou reakci, po které by už si Moskva nic takového nedovolila. Důvody jsou nasnadě a tento týden o nich s novináři na Valném shromáždění OSN v americkém New Yorku mluvil i český prezident Petr Pavel.

Evropská slabost

Politici se podle něj snaží zabránit eskalaci, Rusové si to ale pravděpodobně vykládají jako slabost. A to je problém, v Kremlu totiž rozumí jen síle. Všichni to vědí, ale paradoxně se tím dnes málokdo řídí. „Obávám se, že vnímají nedostatek vůle na naší straně podniknout rozhodné kroky. Z ruského pohledu to svědčí o slabosti. A oni respektují sílu,“ prohlásil Pavel.

Evropská zdrženlivost musí skončit a už včera bylo pozdě. Podle Pavla se tak stane, když Moskva zajde příliš daleko. „Může nastat situace, kdy budeme muset sestřelit některá z těchto letadel nebo bezpilotních prostředků, které prověřují naši připravenost,“ dodal.

Na to, jak utnout ruské provokace, se mohou státy východního křídla NATO ptát Turků. V roce 2015 ruské letouny narušovaly turecký vzdušný prostor. Bylo to během války v Sýrii. Ankara bránila své území a jednu ze stíhaček sestřelila. Od té doby se nad Turecko žádný ruský pilot bez povolení nepodíval.

Peklo se nesmí opakovat

Co dělá Evropa? Drony sice posílá k zemi, když tedy nespadnou samy od sebe, ale jinak jen říká, že se tohle nedělá. Třeba ve středu z Kaliningradu do polského vzdušného prostoru pronikl ruský vojenský vrtulník. Polsko poslalo stíhačky, aby ho vyprovodily zpátky. To ale není odpověď, kterou by si v Moskvě zapsali za uši. Bohužel je to odpověď, které se tam možná ještě teď hlasitě smějí a už vymýšlejí, co udělají příště.

Strach z eskalace je namístě, nikdo nechce, aby se válka rozšířila do celé Evropy. Příliš velké ústupky však mohou vést ke stejnému výsledku. Hybridních ruských útoků už se stal nespočet a tajné služby mají informace o tom, že se chystá něco většího. Proto by mělo NATO případný ruský úder odrazit dřív, než se vůbec stane. Pekelné desítky let totality pod moskevskou taktovkou už má půlka Evropy za sebou, a kdo je alespoň trošku při smyslech, rozhodně si je nemůže chtít zopakovat.

Anketa

Souhlasíte s prezidentem Pavlem, že Evropa se možná nevyhne sestřelení ruského letounu?
Ano
85,7 %
Ne
14,3 %
Celkem hlasovalo 7 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz