Článek
Finské letectvo v pátek na sociálních sítích oznámilo, že muselo ve čtvrtek poslat stíhačky k identifikaci neznámých letounů v mezinárodním vzdušném prostoru nad Finským zálivem. Do akce startovaly rovněž švédská vojenská letadla.
Vzápětí se ukázalo, že k finským hranicím se přiblížila ruská flotila, jejíž součástí bylo několik stíhaček a dopravní letoun. „Dne 24. září 2026 velitelství vyslalo finské a švédské stíhací letouny Quick Reaction Alert (QRA) k zachycení a identifikaci ruských vojenských letounů v mezinárodním vzdušném prostoru nad Finským zálivem. Byla to první společná operační identifikační mise,“ informovalo finské letectvo.
„Identifikační misi vedlo Středisko vzdušných operací Finského letectva a byla součástí spolupráce Finska a Švédska při monitorování a ochraně územní celistvosti,“ dodalo letectvo," dodal úřad.
Ruské provokace vůči Evropě tak i nadále pokračují. Finský záliv se ze severu dotýká Finska, z jihu Estonska a z východu ruské Leningradské oblasti. Země sousedící s Ruskem čelí incidentům v blízkosti svých vzdušných prostorů i přímo v nich v posledních měsících opakovaně. Nejčastěji hranice překračují drony.
Západní tajné služby tvrdí, že se Rusko připravuje k omezenému útoku na některou z evropských zemí, které podporují Ukrajinu. Nejčastěji se mluví o republikách v Pobaltí, americká CIA ale měla získat plány, podle nichž chce Moskva udeřit také ve Francii, Itálii nebo Španělsku.
Ruský prezident Vladimir Putin to v pátek popřel. „Chci ještě jednou zdůraznit: nepřipravujeme se na žádnou vojenskou akci proti Evropě. Nemáme žádné takové plány a hlavně pro ně nemámě ani žádné důvody. Není nic, co by nás vedlo k eskalaci situace s Evropou,“ řekl.
Před zvyšující se hrozbou přímého konfliktu mezi Ruskem a Evropou v září varoval také polský premiér Donald Tusk. Podle něj jsou ale státy NATO natolik silné, že by Rusko rychle porazily.
