Šílené vzpomínky na Huga Haase. Kokain vyzvedávala nahá herečka, kvůli drogám neměl ani korunu

První republiku si většina lidí spojuje s noblesou, dokonale padnoucími obleky a nádhernými šaty i vytříbeným jazykem a chováním. Zčásti jsou to pravdivé představy, meziválečné období v Československu je ale spojené také s opulentními divokými večírky plnými tvrdých drog. A herecká legenda Hugo Haas se dá bez nadsázky označit za krále kokainu tehdejší filmové smetánky.

Z rodného Brna se přes Ostravu rychle dostal do Prahy, kde nastartoval svou hvězdnou kariérou nejenom jedné z nejvýraznějších tváří stříbrného plátna i divadelních prken, ale také bohéma a sukničkáře.

Krásné ženy patřily k Haasovým největším slabostem. „Když jsme šli spolu po Národní třídě, neminuli jsme jedinou ženu, mladou nebo středního věku, která by se po něm neohlédla se slibným úsměvem. Haas byl totiž velice zábavný společník a vyloženě postelový typ. Nikdy se tím ale nechlubil, spíše se ironizoval. Vyprávěl mi nesčetně intimních příběhů a já sám jsem jich mnoho s ním prožil,“ napsal o něm ve své knize režisér Otakar Vávra.

Jednou z mnoha Haasových milenek se stala také Adina Mandlová, jedna z nejpopulárnějších hereček své doby a sex symbol 30. let minulého století. Za zdárnou cestu na výsluní vděčí právě Haasovi, který ji potkal ještě jako neznámou modelku.

To se psal přibližně rok 1930 a herec už byl lapený i v silné drogové závislosti. Bez kokainu nedal ani ránu. Mandlová tím trpěla. „Někdy jsem ho třeba tři dny neviděla. A protože utratil všechny peníze za předražený, tajně kupovaný kokain, nezbylo mu každou chvíli na domácnost a já musela sáhnout do vlastní kapsy. Haas se s narkomanií nijak netajil, každý o tom věděl, a když dostal občas záchvat beznadějnosti a melancholie, všichni jsme věděli, že nemůže sehnat kokain,“ popsala Mandlová ve svých pamětech.

Haas pořádal divoké párty, na kterých kokain dával nebo prodával i svým kolegyním a kolegům. Anebo mu ho naopak vozili. Pro drogy posílal i herečku Ljubu Hermanovou. Ta bílý prášek v hotelu Paříž na pražském náměstí Republiky často vyzvedávala jen v kožichu, pod kterým byla úplně nahá. Mandlová svěřila, že si mnohdy kokain dopřávala právě s Hermanovou a Lídou Baarovou. Haasovi drogy dodával třeba i vrátný z proslulé Huňkově restauraci na Letné, kde se za první republiky scházela homosexuální komunita.

Kokain i milenky nakonec Hugo Haas pověsil na hřebík, když potkal svou osudovou lásku - devatenáctiletou herečku a baletku česko-ruského původu Marii von Bibikoff, které ale neřekl jinak než Bibi. V roce 1938 se vzali a o rok později se jim narodil syn Ivan.

Kvůli druhé světové válce musela rodina vzhledem k Haasově židovskému původu emigrovat. „Po okupaci v březnu 1939 chodili gestapáci do mého domu každou noc a vždy někoho odváděli. Zůstával jsem i v noci oblečen a čekal jsem je každým okamžikem,“ vzpomínal na těžké chvíle herec. Definitivní rozhodnutí padlo poté, co na něj německý voják v jeho oblíbeném baru začal střílet. Bibi se podařilo vyjednat povolení k vycestování, protože měla tetu v Paříži.

Přes Francii pokračovali do Portugalska, odkud se jim podařilo dostat do Spojených států amerických. Netrvalo dlouho a Haas prosadil v Hollywoodu. Dařilo se mu nejenom jako herci, ale byl i úspěšným scenáristou, režisérem a producentem.

Domů už se ale natrvalo nikdy nevrátil. Sám to nikdy neřekl, ale podle jeho známých by nesnesl žít v komunistické totalitě. A to hlavně proto, že byl vždy zvyklý říkat si, co se mu zrovna zachtělo. V roce 1961 se usadil ve Vídni, kde o sedm let později zemřel. Bylo mu 67 roků. Jeho urna je uložená v rodinné hrobce na Židovském hřbitově v Brně.

Zdroje: Wikipedia, Reflex, Prima ženy