Článek
Příběh o smrtelném sváru, který vrazil klín do vztahu mezi dvěma milujícími se bratry, je starý skoro jako lidstvo samo. Kain zabil Ábela z žárlivosti před Hospodinem, Romulus se Roma zbavil kvůli Římu a Boleslav nechal zavraždit knížete Václava pro své mocenské zájmy. Bratry Dasslerovy znesvářila láska. Nejednalo se ale o lásku k Bohu, vlasti ani ke krásné ženě, nýbrž k podniku, který společně založili. Jejich odloučení vedlo ke vzniku světoznámých firem Adidas a Puma a jako základní kameny do obou z nich zasadilo intenzivní nevraživost, která přežila až do dnešního dne.
Začátky
Rudolf („Rudi“) a Adolf („Adi“) Dasslerovi se narodili do rodiny ševce Christopha Dasslera v bavorském městečku Herzogenaurach. Starší Rudolf přišel na svět roku 1898, mladší Adolf ho jako další sourozenec v řadě následoval roku 1900. K otcově řemeslu zpočátku více tíhnul Adi; vyučil se sice pekařem, po skončení 1. světové války (ve které i s Rudim bojovali za císařskou armádu ve Flandrech) se ale rozhodl rozvinout svůj chlapecký sen a stát se profesionálním výrobcem sportovní obuvi. Začínal opravou nošených bot, povzbuzen dílčími úspěchy pak ještě v roce 1918 rozjel vlastní podnikání, ve kterém ho podporoval především otec Christoph. Svůj první pár sportovních bot Adi ušil ještě před rokem 1920 v prádelně své matky. Roku 1923 se k bratrovu podniku připojil i Rudi.

Adi Dassler jako mladý chlapec (před 1915)
Adi a Rudi se při podnikání skvěle doplňovali. Adi byl v duši introvert, ale miloval sport a měl kreativní mysl, která sršela dobrými nápady. Zdrženlivějšímu Rudimu sport příliš neříkal, ale byl to pragmatik a mimořádně zdatný obchodník, který Adiho smělé vize dokázal převést do exaktní reality. Adi snil o neotřelých designech a dokonalých, lehkých a pevných sportovních botách, jaké před ním nevyrobil ještě nikdo na světě. Neustále proto experimentoval s materiály, jakými byla např. žraločí nebo klokaní kůže, a v kovářské dílně rodinného přítele si nechával pro své prototypy vyrábět kovové hroty. Jejich „továrnou“ byla stále matčina prádelna, a protože elektřina byla v poválečných letech stále na příděl, získávali si vlastní šlapáním na stacionárním kole. Roku 1924 si bratři Dasslerové nechali zaregistrovat svoji firmu pod názvem „Gebrüder Dassler, Sportschuhfabrik, Herzogenaurach“ („Bratři Dasslerové, továrna na výrobu bot, Herzogenaurach“) a hned příštího roku vypustili na trh dva ze svých ikonických produktů: lehké kožené boty na fotbal s přibitými kolíky a sportovní boty s ručně kovanými hroty. Potomky těchto prvních modelů (které bratři v poválečném nedostatku vyráběli mimo jiné i ze starých helem a děravých padáků) najdeme na pultech obchodů Adidas a Puma dodnes.
Boty olympioniků
Jako praktický muž si Rudi dobře uvědomoval, že nápady jeho bratra k úspěchu nestačí. Bylo třeba je umět dobře prodat. Dasslerovi proto navázali kontakt s bývalým olympionikem a trenérem atletu Josefem Weitzerem, který byl novým designem jejich běžeckých bot přímo uchvácen. Weitzer propojil Dasslerovy s dalšími trenéry, kteří začali jejich boty odebírat pro svoje sportovce, a firma Gebrüder Dassler (zkráceně GeDa) se rozrostla z lokálního podniku do společnosti národního významu. Na olympijských hrách v Amsterdamu v roce 1928 vytvořila německá běžkyně Lina Radke nový světový rekord v páru špičatých bot GeDa.

Továrna na boty bratří Dasslerových (1928)
Ten pravý triumf měl ovšem teprve přijít. V Německu se v 30. letech k moci drala NSDAP v čele s Adolfem Hitlerem a bratři Dasslerové patřili k těm, kteří tyto změny vítali s nadšením. Oba roku 1933 vstoupili do NSDAP, můžeme ale jen spekulovat o tom, nakolik se ve skutečnosti se stranickými ideály ztotožňovali. Jak Adi, tak Rudi nepochybně viděli v novém Německu podle fašistického vzoru semeniště nových obchodních příležitostí. Nemýlili se: když v roce 1936 Berlín hostil letní olympijské hry, boty GeDa obuli všichni němečtí sportovci. A nejen oni - legendární afroamerický běžec Jesse Owens si v nich tehdy vyběhal čtyři zlaté medaile.
Za války
K velkému obratu došlo během druhé světové války. Rudi, o kterém se říkalo, že byl horlivějším vyznavačem nacismu, byl povolán do německé armády a GeDa byla přeměněna v továrnu na zbraně. V tu dobu už mezi bratry existovalo jisté osobní pnutí: do velkého rodinného domu, ve kterém žil Rudi se ženou a rodiče Dasslerovi s dcerou, se nastěhoval i Adi se svou novomanželkou. Ani jeden z bratrů přitom neměl rád manželku toho druhého a obě ženy se vzájemně přímo nesnášely. Neshody a hádky tak byly v rodině na denním pořádku. Napětí se ještě zvýšilo, když Adi odmítl ve firmě zaměstnat dva syny své sestry, protože se domníval, že do podnikání je zapojeno až moc členů jejich rodiny. Oba tito chlapci byli jako nezaměstnaní odvedeni na frontu, ze které už se nevrátili. Rudi, který nabyl přesvědčení, že Adi ve firmě zaujímá nepřiměřeně vůdčí postavení, to bratrovi nikdy neodpustil.
Událost, kterou většina zdrojů uvádí jako bod, ze kterého nebylo návratu, se odehrála během spojeneckého bombardování na začátku roku 1943. Adi a jeho rodina se ukrývali v bunkru, do kterého dorazil také Rudi s manželkou a dětmi.
„To jsou oni, ty vepřové hlavy,“ prohlásil Adi ve chvíli, kdy Rudi vstupoval dveřmi krytu. Poznámku, která byla adresovaná spojeneckým letadlům, si vzal osobně a mezi oběma bratry se strhla rvačka. Tu noc spolu bratři Dasslerovi přestali mluvit.
Těsně před koncem války Rudi zběhl z východní fronty. V Německu byl jako dezertér uvězněn a jen těsně ho minula deportace do Dachau. Namísto toho přišla kapitulace Německa a Rudi byl zajat spojeneckými vojsky. Když ho propustili, s úděsem zjistil, že jeho pozici ve firmě mezitím převzal Adi. Rudi zuřil a jeho vztek byl o to hlubší, když pojal podezření, že za jeho odvlečením na východní frontu stál Adi, který ho udal gestapu za vlastizradu (Rudi měl prý ve strachu, že Německo prohraje, tvořit tajné zásoby materiálu pro pozdější výrobu). Když se pak v roce 1947 dozvěděl, že měl jeho bratr Adi poměr s jeho ženou a že jeho syn Horst je pravděpodobně Adiho, dílo zkázy bylo dokonáno. V roce 1948, po více než 30 letech společné práce, se společnost GeDa rozpadla.
Město ohnutých krků
Po rozchodu s bratrem založil Rudi novou společnost, kterou pojmenoval po sobě - RuDa. Protože název mu v praxi nezněl zrovna malebně, záhy ji přejmenoval na silné a znělé Puma. Podobně postupoval Adi, který roku 1949 vytvořil z počátečních písmen svého jména firmu Adidas. Ve stejném roce si Adi zaregistroval ochrannou známku pro své ikonické tři proužky. Během následujících třech desetiletí se obě firmy dostaly do čela světových žebříčků mezi výrobci obuvi, přičemž Rudi vždy lehce zaostával za svým mladším bratrem.
Letitý spor mezi bratry Dasslerovými poznamenal firemní kulturu obou společností. Adi s Rudim svou nesnášenlivostí nakazili nejen své zaměstnance, ale také své rodné město. Herzogenaurach je rozdělen řekou na dvě části - na jihu je továrna Pumy, na severu továrna firmy Adidas. Alespoň jeden člověk z každé rodiny svého času pracoval alespoň v jedné továrně, pracovní a ideologické spory se tak přenesly i do domácností. Příznivci obou značek navštěvovali odlišné obchody, holičství i lékaře a na ulici se vzájemně nezdravili. Podle zvyku, kdy se obyvatelé tohoto bavorského městečka vzájemně shýbali, aby si prohlédli, jaké boty má kdo z kolemjdoucích na sobě, se Herzogenaurachu do dnešního dne říká „město ohnutých krků“. Městečko má dokonce dva fotbalové kluby, z nichž jeden sponzoruje firma Puma, druhý firma Adidas. Herzogenaurach až dodnes, 77 let po rozkolu bratrů Dasslerových a 50 let po smrti obou z nich, přežívá v duchu tohoto „tradičního sociálního nepřátelství“
Rudolf Dassler zemřel na rakovinu roku 1974, jeho bratr Adolf ho přežil jen o čtyři roky. Oba jsou pochováni na stejném hřbitově, na jejich přání každý na úplně opačném konci.

Náhrobek Rudolfa Dasslera
ZDROJE:
Persson, Emil: „Adidas vs Puma: The Story of the Dassler Brothers“ (10.5.2024). Quartr.com. Čteno 25.2.2025
McManus Radzicki, Manus: „The Famous Family Feud That Spawned Adidas and Puma“ (24.10.2022). HowStuffWorks.com. Čteno 25.2.2025
„Two Brothers, Two Sneakers, And A Global Battle For Footwear“ (20.1.2019). Sporty History Weekly. Čteno 25.2.2025
„How Adidas & Puma Started From A Feud Between Two Brothers“ (10.8.2020). Medium.com. Čteno 25.2.2025