Článek
Nebylo to poprvé, kdy se Kim Čong-un pokusil svého nevlastního bratra zabít. Kim Čong-nam, syn diktátora Kim Čong-ila a jedné z jeho dlouholetých milenek, se dříve těšil otcově přízni a byl považován za jeho pravděpodobného nástupce ve funkci generálního předsedy Korejské strany práce. Pak se ale zprotivil stranickým ideálům a byl zapuzen jak režimem, tak i vlastní rodinou, do jejíhož čela se v roce 2011 postavil o třináct let mladší Kim Čong-un.
Kim Čong-nam tušil, že dráždit mladšího bratra se rovnalo příslovečnému dráždění hada bosou nohou. Už za vlády svého otce zažil, jak nepěkně se strana dokázala vypořádat se svými odpůrci, dlouho ale ani on nevěřil, že by se Čong-un odhodlal k fatálnímu kroku a nařídil jeho vraždu. Když se pak pokusil z bratrova dohledu uprchnout, bylo už pozdě. Atentát na Kim Čong-nama brutalitou předčil i sesazení a popravu Kim Čong-ilova švagra Čang Song-tcheka a stal se jedním z nejexemplárnějších příkladů zrůdnosti severokorejského režimu.
Synové jednoho otce
Když přišla řeč na vztahy, Kim Čong-il si se stálostí hlavu nelámal. Bývalý severokorejský vůdce měl k ženám komplikovaný vztah ovlivněný jak svým mocenským postem, tak i poměry, ve kterých sám vyrůstal. Ačkoliv se stal mnohokrát otcem, nikdy se neoženil a málokterou ze svých milenek poctil tím, aby ji označil za svou oficiální partnerku. Diktátorův osobní život byl navíc obestřen rouškou státního tajemství a na veřejnost málokdy pronikly přesné informace o věku, jménu nebo původu jeho vyvolených. Jestli je něco jisté, tak to, že Kim Čong-il měl žen hodně a že z minimálně čtyř se vyprofilovaly matky jeho dětí, včetně matek jeho nejstaršího syna Kim Čong-nama a nástupce Kim Čong-una.
Kromě příslušnosti k mocné dynastii severokorejských Kimů neměli Čong-un a Čong-nam společného téměř nic. Matkou Čong-nama byla herečka a zpěvačka Song Hye-rim, o které se předpokládá, že byla Čong-ilovou první milenkou vůbec. Pravděpodobně patřila k těm oblíbenějším, protože vůdce se rozhodl ze strachu z nuceného odloučení tajit poměr s ní i před vlastním otcem Kim Ir-senem. Narození Čong-nama skrývala dvojice až do roku 1975, kdy už byly chlapečkovi skoro čtyři roky. Čong-un přišel na svět roku 1984 jako (nejméně) třetí syn v řadě a zároveň druhé ze tří dětí, které měl jeho otec s tanečnicí Ko Jong-hui. Oba chlapci vyrůstali odděleně a v dětství se prakticky neznali. O Čong-nama pečovala starší sestra jeho matky, poté žil střídavě u ní a u babičky v Moskvě a v době, kdy se narodil Čong-un, už studoval na mezinárodní škole ve Švýcarsku (jako většina Čong-ilových dětí). Měli sotva příležitost se potkat, natož si vytvořit bližší pouto. Pro ambiciózního Čong-una byl starší bratr jen nepříjemnou překážkou na cestě k moci, zatímco Čong-nam celoživotně pohrdal bratrovými názory a politikou.
Tři generace Kimů. Zleva Kim Ir-sen, Kim Čong-il a Kim Čong-un
Rozkaz s neomezenou platností
Ačkoliv o Čong-nama jeho rodiče nikdy osobně nepečovali (Song Hye-rim měla být vážně nemocná a neschopná se o syna postarat), Čong-il ho prý měl velmi rád. Od 70. do 90. let byl fakticky pokládán za jeho dědice. Údajně si byli blízcí i osobnostně; oba měli být umělecky nadaní a mít citlivou, ale snadno vznětlivou povahu. Čong-nam obdržel od otce jmenování do několika významných postů (mj. krátce zastával vedoucí pozici na ministerstvu veřejné bezpečnosti), čím dál tím víc ale dával najevo, že se s politickými názory svého otce rozchází. Čong-il začal syna podezřívat, že se stal kapitalistou. Když byl pak roku 2001 Čong-nam zadržen na tokijském letišti s padělaným pasem (údajně chtěl s rodinou navštívit japonský Disneyland), u otce upadl v definitivní nemilost a byl nucen odejít do exilu. Odpor k rebelujícímu Čong-namovi pak v roce 2011 spolu s úřadem po svém otci zdědil i nový vůdce Kim Čong-un.
Fakt, že bratr nejvyššího představitele Korejské lidově demokratické republiky otevřeně kritizuje jeho politiku, představoval pro vládnoucí režim vážné ohrožení. Čong-nam neskrýval touhu po „otevřené, ekonomicky reformované Severní Koreji“, odmítal dynastické nástupnictví Kimů a předpovídal zhroucení lidově-demokratického zřízení. Navíc dlouhodobě požíval ochrany čínské vlády a kolovaly zvěsti, že udržoval kontakty i se zahraničními zpravodajskými službami včetně americké CIA. Přestože Čong-nam už za života Kim Čong-ila jasně odmítal, že by se měl stát jeho nástupcem, panovaly obavy, že by se mohl stát potenciálním „záložním vůdcem“ dosazeným, aby v KLDR hájil čínské zájmy. Kim Čong-un, odkojený dynastickým modelem, si byl navíc vědom toho, že jako starší bratr má Čong-nam legitimnější nároky na převzetí moci.
O likvidaci svého nejstaršího bratra se Kim Čong-un poprvé pokusil pravděpodobně roku 2012 v čínském Macau, kde Čong-nam dlouhodobě pobýval. Útok agentů z Phcjongjangu se podle informací jihokorejské rozvědky podařilo úspěšně odvrátit díky zásahu čínských úřadů. Čong-nam se po tomto incidentu stáhl do ústraní, často se stěhoval a cestoval inkognito pod falešným pasem, čímž potvrdil, že má důvod k obavám o svůj život. Mezi lety 2013-16 sledovali severokorejští agenti jeho pohyb napříč Vietnamem, Čínou, Malajsií a Singapurem. Protože stejně jako jeho bratr, i Čong-nam měl své informátory, jeho paranoia jen narůstala. Obavy se ukázaly být oprávněnými, protože v rozmezí těchto čtyř let se Čong-un pokusil bratra zabít minimálně dvakrát. Šuškalo se, že diktátor vydal k jeho likvidaci rozkaz s časově neomezenou platností.
Útok nervovým plynem byl rychlý a náhlý
Dějištěm posledního, úspěšného atentátu se nakonec stalo mezinárodní letiště v malajském Kuala Lumpur. Dne 13. února 2017 se Kim Čong-nam vracel z návštěvy letoviska Langkawi letadlem, které do Kuala Lumpur dorazilo chvíli před devátou hodinou ranní. Pod falešnými doklady na jméno Kim Čchol se chystal k odbavení zavazadel k letu do Macau, když k němu poblíž samoobslužného odbavovacího kiosku zezadu přistoupily dvě ženy. Jedna z nich ho chytila za hlavu a přidržela ji, zatímco druhá mu vylila jakousi kapalinu na obličej a vetřela mu ji do úst a očí. Pak obě nechaly zmateného Čong-nama svému osudu a odspěchaly na toaletu, aby si umyly ruce.
Kim Čong-nam vyhledal letištní ochranku a sdělil jim, že byl právě přepaden a že ho pálí obličej. V tu chvíli ještě nikdo nemohl tušit, že látka, kterou útočnice potřísnily obličej nejstaršího Kima, byl nervový plyn VX - smrtelně nebezpečná sloučenina, která oslabuje spojení mezi nervovým a svalovým systémem a vede k rychlé a trýznivé smrti udušením. V boji se nervový plyn používá jako zbraň hromadného ničení a jeho aplikace odporuje mezinárodní Úmluvě o chemických zbraních. Účinek této zákeřné látky byl velice rychlý. Kim Čong-nam začal během několika minut blouznit, prudce se potil a nakonec upadl do bezvědomí. Zemřel při převozu do nemocnice asi patnáct minut po útoku.
Obvinění z vraždy nakonec nepadlo
Celý atentát proběhl během několika málo vteřin, přípravy na něj ale trvaly dlouhé měsíce. Podle záznamů z bezpečnostních kamer byly jako útočnice identifikovány pětadvacetiletá Indonésanka Siti Aisyah a o tři roky starší Vietnamka Doan Thi Huong. Vyšetřování prokázalo, že jednaly pod přímými instrukcemi čtveřice mužů, kteří jim namluvili, že celý akt je scénkou k připravované korejské reality show. Tito muži byli ve skutečnosti agenti z Pchjongjangu, kteří ale bezprostředně po činu opustili Malajsii, aniž by mohli být zatčeni. Ukázalo se, že obě ženy dlouho před útokem trénovaly na náhodně vybraných obětech, přičemž jim po obličejích mazaly dětské olejíčky nebo zásypy. To, že osudného dne dostanou od svých instruktorů místo neškodného oleje smrtící kapalinu, neměly ani tušení. Původně jim za smrt Kim Čong-nama hrozil až trest smrti, když ale vyšlo najevo, že byly k činu zneužity, bylo obvinění z vraždy staženo. Obě si odseděly pár let za „úmyslné způsobení újmy nebezpečnými zbraněmi nebo prostředky“ a nyní už jsou opět na svobodě.
Všeobecně se má za prokázané, že zabití Kim Čong-nama si objednal jeho mladší bratr Kim Čong-un. Brutalita útoku namířená proti jednomu z jeho nejbližších příbuzných, navíc ve spojení s použitím nervově paralytické látky, znovu rozvířila debatu o tom, čeho všeho je severokorejský diktátor schopný. Atentát se dočkal ostrého mezinárodního odsouzení a na několik let prohloubil vleklý diplomatický konflikt mezi Severní Koreou a Malajsií, protože Malajsie odmítla vydat tělo zemřelého bez pitvy a řádné DNA identifikace.
Zdroje:
Griffiths, James: „Kim Jong Nam had antidote to VX nerve agent on him at time of murder“ (1.12.2017). CNN.com. Čteno 22.8.2025
Holmes, Oliver: „Kim Jong-nam was assassinated, say US and South Korean officials“ (9.3.2017). The Guardian. Čteno 22.8.2025
„Keeping up with the Kims: North Korea's elusive first family“ (29.8.2017). BBC.com. Čteno 22.8.2025
„Murder at the airport: the brazen attack on Kim Jong Nam“ (1.10.2019). Reuters.com. Čteno 22.8.2025
