Třicet milionů Číňanů žije pořád v jeskyních. Mají v nich internet i splachovací záchody

Na počátku našeho tisíciletí byla Čína jedno velké staveniště. „Postavme, co svět ještě neviděl“ - tak by se dala charakterizovat éra zběsilé výstavby, kterou se chtěla země usilovně vyrovnat Západu. Města se před očima měnila k nepoznání, rozšiřovala se a rostla do výšky. Ta změna byla brutální. Během pár let zmizely nízké bytovky z éry Mao Ce-tunga, vybydlené ulice i celé čtvrti tradičních domků hutong, a na jejich místě vyrostly futuristické mrakodrapy, mnohoproudé dálnice i moderní obchodní centra. Zaostalá postkomunistická země se překotně měnila v supervelmoc a obchodního giganta, který dnes produkuje 30% světové průmyslové výroby.

Souběžně s nablýskanou Čínou zítřka ale vždy existovala i trochu jiná Čína. Asi jedna třetina všech Číňanů žije na venkově a jejich životní úroveň je značně odlišná od situace ve velkých městech. Mezi ty největší zvláštnosti čínského venkova patří fakt, že ze 450 milionů čínských vesničanů jich 30 milionů žije pořád v jeskyních.

Po celém světě najdeme místa, na kterých lidé přebývají v příbytcích vytesaných do skal, vyhloubených do úbočí hor nebo skrytých pod zemí. Turecko má starobylé tufové skály v Kappadokii, Tunisko troglodytní obydlí v městečku Matmata, Austrálie zase podzemní město Coober Pedy. V Číně jsou jeskynní obydlí známá pod výrazem jao-tung (doslova jeskynní dům). Většina z nich se nachází na severu země, při horním toku Žluté řeky v oblasti Čínské sprašové plošiny.

Zapomeňte na Flinstoneovy. Jeskyně dnešních Číňanů zdaleka nepřipomínají příbytky našich předků z doby kamenné. Až na výjimky nejsou dílem přírody, ale vznikly jako umělé stavby, které lidé z ryze praktických důvodů vyhloubili do sprašových (prachových) usazenin vysokých až několik set metrů. Tyto usazeniny vznikly nahromaděním prachu, který sem během dob ledových vítr navanul z vyschlých říčních niv a pouští. Půda na severu Číny má díky spraši unikátní vlastnosti, kterých uměli domorodci odpradávna velmi dobře využívat. Spraš je poprašek jemný jako pudr, nahuštěný na sebe v tisíciletých vrstvách ale tvoří kompaktní a odolnou hmotu schopnou vzdorovat větru i tlaku. Tato vrstva je natolik měkká, že se dá jednoduše opracovat kladivem a krumpáčem, ale zároveň dostatečně houževnatá, aby udržela na místě obloukové stropy - základní stavební prvek jeskyní. O tom, že spraš je spolehlivý stavební materiál, svědčí i fakt, že stěny některých příbytků mají tloušťku i několik metrů. Drží pevně - a to nejen roky nebo desítky let, ale v některých případech i celé generace. Existují i jeskyně s mnohem delší historií: v okolí města San-men-sia v provincii Che-nan najdeme rozsáhlé komplexy zapuštěných jeskynních obydlí, které jsou nepřetržitě obývány už více než 4000 let.

Stavba sprašové jeskyně začínala výběrem vhodného podkladu v podobě svahu s kvalitní spraší. Místní dobře věděli, že některé svahy obsahují spraš s velkým množstvím písku a hrozí sesuv, zatímco jiné svahy mají spraš hutný a soudržný. Kopání probíhalo vodorovně ke svahu. Nejprve se vytesal vstup a hlavní místnost, ke které se podle potřeb přidaly ještě další místnosti po stranách. Typická místnost má na výšku asi čtyři metry, na šířku tři a hluboká je asi šest metrů. Pokud nebyl náhodou k dispozici svah, vynalézaví Číňané nejprve vykopali jámu o hloubce i 6-10 metrů a do jejích stěn pak začali vytesávat jednotlivé obytné místnosti. Nakonec průčelí obložili kamenem nebo cihlami, osázeli dveře a okna a stěny vybílili vápnem.

Stěžejním prvkem pro stabilitu celé jeskyně je tvar stropu. Oblouk je osvědčený tvar, ve kterém se váha zeminy nesoustředí na jeden bod ve středu stropu, ale je nesena po stranách oblouku směrem do stěn. Namísto toho, aby se strop pod náporem materiálu „zlomil“ směrem dolů, ho tlak pomáhá udržet pohromadě. Jde o stejný princip, kterého využívali už antičtí Římané při stavbě svých mostů nebo viaduktů. Práce na jednom jeskynním příbytku trvá překvapivě dlouho - klidně i šest nebo osm let. Zajímavé je, že jeskyně jsou velice variabilní formou bydlení. Primárně se stavěly jako obydlí pro rodinu a když se ta rozrostla, prostě se přistavěla další místnosti. V jedné jeskyni tak může žít společně i několik generací.

Ještě v minulém století se bydlení v jeskyni považovalo za synonymum absolutní bídy. Lidé hloubili své příbytky do spraše, protože to bylo jednodušší a levnější než stavět domy z dřeva a kamene. Žili v nich ti nejchudší Číňané - rolníci, venkované nebo drobní řemeslníci, dnes už ale tato rovnice zdaleka neplatí. V jeskyni v Jen-anu deset let pobýval např. pozdější vůdce Mao Ce-Tung, který odsud se svou skupinou mladých komunistů řídil kulturní revoluci. Slavná fotografie z roku 1938, na které Mao sedí za psacím stolem pod velkým obloukem, vznikla právě zde. Současný čínský prezident Si Ťin-pching zase prožil sedm let v jeskyni ve vesnici Liang-ťia-che, kam byl poslán „na zkušenou“, když jeho otec upadl u vůdce Maa v nemilost. Dospívající Si se měl ve svém jeskynním obydlí od nejchudších rolníků učit lásce ke komunismu, tvrdé manuální práci a odporu k prozápadnímu myšlení, kterým se měl provinit jeho otec. Nakolik se tato převýchova zdařila, posuďte sami.

Čínská společnost se mění. Když se země v 90. letech otevřela světu, Číňané se nadchli pro všechno, co přicházelo ze zahraničí. Na přelomu tisíciletí v Číně frčely hollywoodské filmy, skandinávské módní řetězce, americké fast foody i německá elektronika. Mladí se učili anglicky, nosili džíny s širokými nohavicemi a přebarvovali si vlasy na blond. Byla to doba bezbřehého optimismu, natřásání se a nekonečných snah předstihnout Západ.

Dnes už je všechno jinak. Se vstupem Číny do Světové obchodní organizace (WTO) roku 2001 stoupla jak ekonomická stabilita země, tak i národní sebevědomí. Hitem už nejsou západní značky, ale tradiční čínská kultura a zvyky. Boom zažívá umění taiči nebo tradiční čínská medicína, v obchodních centrech se prodávají bylinná espressa nebo kyselá švestková polévka, která úspěšně konkuruje jinde oblíbeným bubble tea, a historické části měst se těší z citlivých rekonstrukcí s velkým důrazem na udržitelnost. Tradiční čínský oděv hanfu, ve kterém by ještě před pár lety obyčejný smrtelník na ulici nevyšel, je teď běžně k vidění na společenských akcích, v divadlech i v restauracích. Pro mladé Číňany, kteří vyrostli v blahobytu a nezažili bídu svých dědů, už tradice není opakem pokroku, ale trendem, který je dokonale slučitelný s moderním životním stylem. V Pekingu tak klidně potkáte teenagery v hanfu, jak si při čekání na rychlovlak fotí selfie na Sina Weibo (čínská obdoba Twitteru, který je stejně jako ostatní západní sociální sítě blokovaný).

S rozmachem fenoménu guochao (nebo taky China-chic), jak se v Číně říká vlně národního probuzení, se obydlí typu jao-tung ocitlo v centru veřejného zájmu. Dnešní generace na ně pohlíží jako na cennou součást kulturního dědictví, ukázku tradiční architektury i jako na zářný příklad ekologického bydlení. Řada jeskyní je sice stále zařízena velmi skromně a lidé v nich žijí ze zvyku nebo z nutnosti, jiné ale naopak překypují luxusem a jsou vyhledávaným místem k žití i u bohatších obyvatel. Vlna modernizace dorazila i do nitra sprašových nánosů: ty lepší jeskyně mají dřevěné podlahy, splachovací záchody i internet, některé byly přestaveny na hotely, penziony nebo moderní rodinné domy o více patrech. Obliba jao-tungů dokonale zapadá do současného trendu, kdy se oduševnělost snoubí s funkčností a tradice s modernitou. Když se podíváme na ukázky „zeleného“ bydlení kdekoliv po světě, zjistíme, že design sprašových jeskyní, jak ho vytvořili lidé tisíce let zpátky, má k ultramodernímu ideálu udržitelného bydlení velmi blízko.

ZDROJE:

Laurinavičius, Rokas: This Giant Cave In China Has 100 People Living Inside, A Basketball Court And Even Had A School (9.8.2016). boredpanda.com. Čteno 21.9.2026

Xiaoyu, Luo: Yaodong: Underground Homes of the Loess Plateau (3.7.2024). xiaoyuland.com. Čteno 22.9.2026

The New Generation of Yaodong Cave Dwellings, Loess Plateau. world-habitat.org. Čteno 22.9.2026

Yaodong Explained: Every Vital Things about China’s Cave Dwelling. youngpioneertours.com. Čteno 22.9.2026

Energy performance of a new Yaodong dwelling, in the Loess Plateau of China. Energy and Buildings (únor 2014). Vol. 70, st. 159-166. Čteno 21.9.2026