Článek
Nefercheprure Waenre Achnaton, původním jménem Amenhotep (IV.), byl panovník 18.dynastie ve starověkém Egyptě v období Nové říše, manžel proslulé královny Nefertiti. Vládl přibližně v letech 1353–1336 př. Kr.
Následník Amenhotepa III. dostal při narození jméno Amenophis („mír Amona“).
Amenphisovo jméno se změnilo na Achnaton (Echnaton) v jeho věku asi 5 let.
Jeho matka Teje se ujala regentství přibližně až do jeho věku 9–11 let, kdy byla synovi vybrána žena, dcera velmože Aje, Nefertiti.
Ve věku 16–17 let s podporou matky přistoupil Achnaton ke změně náboženských symbolů ve prospěch boha Atona, symbolu Slunce a zahájení staveb sídelního města (El -Amarna/Achetaton).
Nastolení kultu uctívání jediného boha Atona, symbolu viditelného Slunce, je příběhem vizionáře Achnatona, který je historicky inspirativní v tom, že se pokusil narušit azvrátit po staletí udržovanou náboženskou víru v posmrtný život pod patronací tradičních bohů a je zároveň ukázkou součástí mocenských struktur usilujících o podíl na bohatství říše. Náboženská reforma, trvající necelých dvacet let, stačila přetvořit tehdejší egyptskou politiku i náboženství.
Vláda Achnatona v El-Amarně skončila jeho úmrtím ve věku asi 30 let.
Po opětném příklonu následujícího faraona k Thébám a kultu boha Amona, město chátralo a stalo se spíše zdrojem různých materiálů. Památka na Achnatona se systematicky ničila, jeho jméno bylo vymazáno, zejména za vlády uzurpátora trůn, Haremheba.
Z poznatků duchovní vědy vyplývá, že Achnaton byl nejspíše vysoký zasvěcenec, tzn., že v něm působila duchovní bytost, která mu propůjčovala mimořádné vlastnosti a schopnosti; např. jasnozřivost nebo ovládání přírodních sil. Takto byli vnímáni zasvěcenci, kteří dlouhou řadou životů takříkajíc „vyšlechtili“ své fyzické tělo a ruku v ruce taktéž duševně-duchovní vlastnosti, čímž jim byl právem připisován božský původ. Rovněž to vypovídá o zmíněné nejasnosti rodové linie; zasvěcenci se objevovali náhle, sestupem z duchovního světa, nebo inkorporací do těla již žijícího člověka.
Amarnský styl zobrazování Achnatona je charakterizován aktivitou v obrazu s postavami se zdviženými hlavami i rodinnými scénami.
Egyptský umělec byl schopen zpodobňovat svým tehdejším vnímáním éterné síly lidského těla a tudíž i duchovní velikost zobrazovaného objektu, která se projevovala v onom nadměrném zvětšení, třebaže bylo výškově tělesnosti průměrné; (viz nález kostry v hrobce). Vnímání éterného Achnatonova těla umělcem se rovněž vyznačuje zvýrazněnými ženskými atributy, širokými boky, vyčnělými prsy, vypouklým břichem a zvýrazněnými stehny androgenního těla. Za pozornost stojí ušlechtilé až půvabné rysy obličeje. Ve skutečnosti mohla být fyzická podoba zcela jiná, jako u běžného člověka.
Achnaton sám však byl nejenom objektem umění ale i jeho tvůrcem. Je mu připisováno jedno z nejznámějších staroegyptských literárních děl, Achnatonův Hymnus na slunce.
Tak, jak je postaven do historie se zdá, že Achnaton předběhl svoji dobu, která se vyznačovala mnohobožstvím a pokusil se uctíváním jednoho boha nastolit předčasně určitou formu křesťanství. Kristova bytost v jeho době ještě obývala sluneční kotouč. Totéž věděli již před ním zasvěcenci staré Atlantidy a i proto tam byla zakládána sluneční mysteria s uctíváním Slunce jako božské bytosti. Achnaton jako zasvěcenec toto věděl a tušil zřejmě, jaký pozitivní vliv by měla Kristova bytost na lidstvo.
Proč se nastolený monoteismus neujal se asi nedozvíme; nejspíš muselo proběhnout o třináct století později mysterium Golgoty s dalekosáhlými esoterickými důsledky. Ale můžeme si být jisti, že přes dva tisíce let rozšiřující se pravé křesťanství je pro lidstvo budoucnosti jedinou záchranou a spásou na cestě, která bez jeho naplnění povede k hrozícímu sebezničení.
Zdroje:
Rudolf Steiner archiv - https://rsarchive.org/
Rudolf Steiner - Egyptské mýty a mysteria
Rudolf Steiner - Mystéria starověku a mystéria křesťanství
Rudolf Steiner - Duchovněvědecká nauka o člověku
Rudolf Steiner- Antroposofie
YouTube - Nefertiti egyptská královna
