Článek
Valpuržina noc, dříve u nás Filipojakubská
Valpuržina noc neboli Walpurgisnacht je spojena s pohanskými a pohřebními tradicemi. Název vznikl podle svaté Walburgy – anglosaské světice žijící v 8. století a používá se v Německu a Skandinávii. Podle kulturního historika Čeňka Zíbrta se k nám právě zvyk pálení čarodějnic dostal díky německému vlivu. Za dob komunismu ale způsoboval problém, protože se lidé snažili ohně nazývat „vatry míru“. Podobným zvykem je např. pálení Morany na oslavu jara, která symbolizuje zimu a temnotu.
Čarodějnice jako symbol zla
Dříve lidé věřili, že večer ze 30. dubna na 1. května se otevírají brány mezi světem živých a mrtvých. Prý tato noc patřila zlým silám a čarodějnicím, které létaly na sabat s ďáblem a různé pochůzky. Právě na ochranu před nimi lidé začali na vyvýšených místech pálit ohně. Další tradicí bylo ohořelými košťaty metat do vzduchu. Spálené části se pak jako symbol ochrany nosily domů.
Pálení čarodějnic nebo opékání buřtů?
V současnosti se tradice stále dodržuje, ale utvořili jsme si ji k obrazu svému. Dnes je vnímána spíše jako oslava konce zimy a větší společenská událost, kdy se lidé sejdou, opečou si buřty a zapálí vatru. A občas i nějakou tu čarodějnici v netradičním oblečku. Nechybí ani zábava v podobě kostýmů a her pro děti. Symbol ochrany a zapalujících košťat postupně skoro vymizel.
Letos to s největší pravděpodobností vypadá, že pár čarodějnic ušetříme. Od dnešního dne totiž platí další výstraha od ČHMÚ proti rozdělávání otevřených ohňů ve Středočeském kraji a na dalších místech. Oslav si proto užívejte bezpečně, ať shoří maximálně koště a ne nějaký ten les.
