Článek
Moje pacientka, říkejme jí Liduška
To ráno jsem si zrovna říkala, že jsem doma bez klienta už nějak dlouho.
Má práce ošetřovatelky spočívala v tom, že po zavolání od šéfky následoval odchod do práce, kde jsem pečovala o klienty a klientky přijíždějící za účelem léčby z dalekých zemí celého světa.
A konečně zazvonil telefon a já po měsíci čekání dostala svou novou pacientku, říkejme jí například Liduška!
Paraplegie, upoutána na invalidní vozík
Po příchodu do práce jsem se dozvěděla, že je paraplegička (ochrnutá od pasu směrem dolů) a je dlouhodobě připoutána na invalidní vozík. Úraz proběhl před několika lety a Liduška byla velmi mladá a také krásná, měla cca 30 let.
Za několik hodin však začalo peklo.
žena na invalidním vozíku. zdroj fotografie: www.unsplash.com
Hřeben letěl vzduchem
Zpočátku se tvářila mile a moc toho nenamluvila, avšak po návratu z procedur na její pokoj nastalo peklo na Zemi.
Zničehonic po mně hodila hřeben, kterému jsem se tak tak vyhnula a následoval její rozkaz.
„Vyper mi ty kalhotky, jinak končíš!“
Zamávala mi před nosem kalhotkami, které byly dost špinavé z menstruace a přikázala mi, abych jí je vyprala v umyvadle (připomínám, že ruce Lidušce fungovaly skvěle a koupelna byla bez bariér).
Neměla jsem k dispozici rukavice ani prací prášek nebo gel.
zdravotnické rukavice, zdroj fotografie: www.unsplash.com
Útěk během pěti minut
Na nic jsem nečekala a zavolala své šéfce, které jsem sdělila, ať za mě najde náhradu, protože u této pacientky nadobro končím.
Práce to je sice dobře placená, avšak zrovna Liduška si prostě usmyslela, že za peníze, které platí zdravotnickému zařízení za nonstop péči, si může s personálem dělat, co chce…
Tak snad budu mít s příštím pacientem více štěstí!
Zdroj: ryze autorský text na základě skutečných zážitků a zkušeností autorky
