Článek
Lidská mysl je neuchopitelná a po otevření hlavy bychom došli také k zjištění, že je nehmotnou a abstraktní částí nás samých. Jaká tedy může být mysl střelců na školách? Existuje několik psychologických teorií, podle nichž jsou střelci na školách ovlivněni vnějšími faktory, a to včetně výchovy rodičů nebo jejich vývoje v dětství.
Pohled do mysli střelců na školách a jejich psychologický rozbor nám však může dát mnohem více než jen příčiny jejich činů. Ve skutečnosti se totiž jedná o upozornění, jak své dítě v tomto světě vést správným směrem.
Psychologické teorie podle P. Langmana
Podle teorie psychologa a experta na toto téma Petera Langmana, jsou střelci na školách rozděleni do tří skupin, a to na psychopatické, psychotické a traumatizované střelce.
Po několika letech se Peter rozhodl o rozšíření této typologie také podle věku, a to na středoškolské, vysokoškolské a střelce, kteří s danou školou nebyli nijak spojeni (to znamená, že ji v minulosti nenavštěvovali).
Psychopatičtí střelci
Podle P. Langmana se často u psychopatických střelců na školách objevují znaky, jež však obecně s psychopatií nijak nesouvisí. Jedná se především o fascinaci zbraněmi, armádou a také obdiv k jiným masovým vrahům, popřípadě střelcům na školách.
Dále se psychopatičtí střelci vyznačují pocitem důležitosti vůči vlastní osobě, narcismem, nadřazeností, absencí jakékoliv formy empatie nebo také euforií získanou z fyzického ubližování druhým.
Zároveň takový budoucí střelec-psychopat působí na své okolí dobrým až okouzlujícím dojmem a důsledkem toho je velmi těžké až nemožné jeho vražedné plány odhalit. Odstrašující je také psychopatova odolnost vůči strachu a zachování ledového klidu ve vypjatých situacích.
Psychotičtí střelci
Charakteristika psychotických střelců se podobá příznakům schizofrenie a zahrnuje neschopnost projevit emoce, chladné a afektivní chování bez příčiny, touha po izolaci od veřejnosti, nesmyslné bludy a paranoia.
Tato kombinace podle P. Langmana u střelců na školách způsobuje pocit odcizenosti, osamělosti, nenávist vůči ostatním lidem a opět obdiv k ostatním školním střelcům.
Traumatizovaní střelci
Na rozdíl od traumatizovaných střelců, psychopatičtí a psychotičtí střelci žili ve stabilním prostředí. Traumatizovaný střelec totiž podle P. Langmana vyrůstal ve finančně nezajištěné rodině, často se se svými rodiči stěhoval nebo jednoho z nich dokonce ztratil.
Traumatizovaní střelci byli také jako děti oběťmi násilí, sexuálního zneužívání nebo zanedbávání ze strany rodičů závislých na návykových látkách a psychologické rysy se podobají rovněž posttraumatické stresové poruše.
Střelec Jesse Osborn
V roce 2016, tehdy čtrnáctiletý střelec Jesse Osborn uskutečnil vražedný útok na své bývalé základní škole v Jižní Karolíně, během něhož přišli o život dva lidé a tři další byli zraněni.
Nejprve však zabil svého otce (tak jako v případě střelce z 21.12.2023 na FFUK v Praze).
Současnost
V současnosti je Jesse Osborn stále naživu, odpykává si doživotní trest ve vězení a během výslechu prohlásil, že nebýt zaseknuté zbraně, zastřelil by mnohem více studentů. Posléze se dokonce snažil přesvědčit přítomného lékaře, že v době útoku trpěl halucinacemi.
Psychologický rozbor
Střelce Jesseho Osborna můžeme přiřadit do kategorie psychopatických střelců, a to na základě několika informací o jeho osobnosti, které jsou veřejně dostupné - egoismus, absence pocitu viny a empatie, potěšení z týrání zvířat (tzv. sadismus) a falešný dobrý dojem ve společnosti.
Nezavírejme oči před zlem okolo nás
Dlouhá léta jsme sledovali zprávy týkající se střelby na školách z pomyslné bubliny a mylně jsme se domnívali, že je naše země v tomto ohledu nedotknutelná. Říká se, že své nepřátele bychom měli dobře znát a o střelci na školách to platí obzvlášť.
Nezavírejme před existencí těchto lidí oči, protože i když se budeme snažit na zlo zapomenout a uzavřít se opět v naší pomyslné bublině, okolo nás bude bohužel zlo žít dál a je potřeba být vždy na pozoru.
Pečujme o psychiku našich dětí
Také bych ráda dodala, že rodiče malých dětí moc dobře vědí, že v současnosti se čekací doba na vyšetření dětským psychiatrem a psychologem pohybuje v řádu několika let. Dle mého názoru je alarmující, že je dětem a mládeži odpírána tato specifická lékařská péče.
Neléčené psychiatrické poruchy mohou vést k násilným činům a vyústit až ve zlo, které páchají střelci na školách nebo k sebevraždě, která se řadí u dětí a mládeže ve věku 14 - 25 let mezi jednu z nejčastějších příčin úmrtí.
Zdroje:
bakalářská práce: https://dodo.is.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/170652/130279530.pdf?sequence=1&isAllowed=y
systém dětské psychiatrie: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-system-detske-psychiatrie-se-hrouti-zlepsit-ho-ma-telemedicina-229561