Článek
Vzpomínkový optimismus
Vzpomínkový optimismus je psychologický jev, který odkazuje na tendenci lidí přehodnocovat své minulé zážitky s pozitivním důrazem. Namísto toho, aby se soustředili pouze na negativní aspekty minulosti, lidé s vyšším stupněm vzpomínkového optimismu vidí své zážitky z minulosti jako pozitivní (ačkoliv tak růžové nemusely být).
Proč se to děje? Jednoduše si podvědomě volíme vždy příjemnější a příznivější cestu. Nač se zaobírat v negativní minulosti, když můžeme všechny mínusy vytěsnit a pamatovat si pouze pozitiva?
Všeho bylo dost a všichni měli práci
Nejčastější vzpomínkou seniorů na totalitu bývá, že všeho bylo dost a nikomu nic nechybělo. Ve skutečnosti se však stály fronty na banány a mandarinky, zatímco dnes se jedná o ovoce běžně dostupné na každém rohu. A že se v zásilce s banány čas od času vyskytne nějaký drogový bonus navíc, to vem čert.
Dalším velmi oblíbeným tématem k diskuzi o dobách dávno minulých je práce, které prý všichni měli dostatek a nikdo neseděl doma na zadku. Čím to mohlo být? Nebylo naopak mnohem více lidí ve vězení z důvodu udávačství?
Lidé k sobě měli blíž než dnes
Ano, a to dokonce tak blízko, že učitelky se nebály děti ve školách fyzicky napadat a jelikož pod svícnem je největší tma, člověk paradoxně například nevěděl o existenci lidí na vozíku nebo o těžce nemocných dětech ve svém okolí. A že byl každý druhý za totality udavač? Ale no tak. Zůstaňme u vzpomínkového optimismu!
- Článek je subjektivním názorem autorky.
