Článek
Pro obyvatele obce Srbská Kamenice na Děčínsku měl být 26. leden roku 1972 den jako každý jiný. Opak se ale stal pravdou. Okolo páté hodiny odpoledne se ozvala ohlušující exploze a kdo zvedl hlavu k obloze, stal se svědkem hrozivé tragédie. Z nebe padaly kusy letadla i lidská těla. Nic nenasvědčovalo tomu, že by pád mohl někdo přežít. Když však hasiči prozkoumávali spadené trosky, stal se zázrak. Uslyšeli totiž naříkající letušku Vesnu Vulović, která jako jediná z 28 lidí na palubě přežila volný pád z více než desetikilometrové výšky.
Osudná záměna
Začněme ale příběh od začátku. Vesna Vulović se narodila v Bělehradu v roce 1950. Ve svých 21 letech začala pracovat u jugoslávské společnosti JAT, přestože málem neprošla vstupní lékařskou prohlídkou. Měla totiž abnormálně nízký tlak a letuškou se stala jen proto, že před prohlídkou vypila několik šálků kávy. Právě nízký tlak byl však později jedním z možných faktorů, který jí zachránil život. Při dekompresi kabiny kvůli němu rychle upadla do bezvědomí, což podle lékařů mohlo ochránit její srdce před následky extrémního přetížení.
Na onom osudném letu JAT 367 ze Stockholmu přes Kodaň a Záhřeb do Bělehradu Vesna původně vůbec neměla sloužit. Došlo totiž k záměně s jinou letuškou, která se taktéž jmenovala Vesna. Když se to Vulović dozvěděla, moc ji to netrápilo a podle svých slov byla ráda, že se poprvé podívá do Dánska. V tu chvíli nemohla mít ani tušení, že tato jedna malá chyba navždy změní celý její život.
Život jí zachránila kuchyňka?
Hodiny ukazovaly 16:15, když letadlo odlétalo z Kodaně. Jen o 46 minut později došlo nad územím tehdejšího Československa k oné tragické události. Nastala exploze, která roztrhla spodní část trupu a odlomila pilotní kabinu i levý motor. Vulović byla s největší pravděpodobností zrovna v kuchyňce, která se nacházela v zadní části letadla. Dveře se zabouchly a pomohly jí tak přežít dekompresi, která by ji vymrštila ven z letadla, i rychlé ochlazení. Pád navíc lehce zbrzdily i koruny borovic. Za jejím přežitím však bez pochyby stálo i velké štěstí.
Hasiči ji našli uprostřed trosek zaklíněnou pod vozíkem s jídlem a tělem jiné letušky. Než na místo dorazili zdravotníci, udržoval ji při životě lesník a bývalý bojový medik Bruno Henke. Nebyl to lehký úkol, Vulović utrpěla po dlouhém pádu frakturu lebky, zlomeniny obou dolních končetin (některé zdroje uvádějí horní končetiny), žeber i několika obratlů, což vyústilo v ochrnutí od pasu dolů. Měla také pohmožděná játra a ledviny a řadu dalších lehčích poranění. Zdravotníci ji následně převezli do nemocnice v České Kamenici a později do vojenské nemocnice v Praze.
Život po nehodě
Po 27 dnech v kómatu se Vesna i přes všechna svá zranění probudila. První věc, o kterou si řekla, byla cigareta. Na nehodu si nepamatovala, její poslední vzpomínka byla ještě z letiště v Kodani. Své zázračné přežití přičítala srbské tvrdohlavosti a jídelníčku z dětství, který se podle ní skládal převážně z čokolády, špenátu a rybího oleje. Po několika měsících byla dokonce schopná i znovu chodit.
Kdo by čekal, že Vesna po své děsivé zkušenosti nebude chtít okřídlený stroj už nikdy v životě ani vidět, hluboce by se zmýlil. Po rekonvalescenci chtěla pokračovat ve své kariéře letušky, společnost JAT jí však místo toho nabídla místo organizátorky letecké přepravy. Byla také zapsána do Guinnessovy knihy rekordů pro přežití volného pádu bez padáku z největší výšky.
Po tragédii Vesna bojovala s pocitem viny, jelikož z lidí na palubě zůstala jedinou přeživší. Ke konci života ji trápily také následky zranění. Zemřela v roce 2016 ve věku 66 let v bytě, kde žila se svými třemi kočkami.
Proč k tomu došlo?
Co přesně však stálo za pádem letadla, při kterém ztratilo život celkem 27 lidí? Oficiální verze říká, že byla v zavazadlovém prostoru ukrytá bomba. K útoku se měla později přihlásit chorvatská fašistická organizace Ustaša. Existuje však i konspirační teorie z roku 2009, která tvrdí, že letadlo sestřelila československá armáda. Tuto teorii vyloučila řada odborníků i sama Vesna Vulović, která ji údajně označila za nesmyslnou a absurdní. Skutečnou pravdu se však už asi nikdy uspokojivě nedozvíme, jelikož za útok dosud nebyl nikdo odsouzen.
Zdroje:
