Článek
Mladý Prichard Colón byl vycházející hvězdou světa boxu. Narodil se v Maitlandu na Floridě, brzy se však se svým otcem a sestrou přestěhoval do Portorika. K boxu se dostal už v poměrně útlém věku a mezi profesionály vstoupil s pěti národními tituly, zlatem z Panamerického šampionátu mládeže a amatérskou bilancí 170 výher a pouhých 15 porážek. Nebylo pochyb, že má tento mladý muž nejen opravdový talent, ale i píli, což dokazoval s každým dalším vyhraným zápasem. Když 17. října roku 2015 nastupoval ve svých třiadvaceti letech do onoho osudného zápasu s Terrelem Williamsem, měl za sebou v profesionální kariéře šestnáct výher a ani jednu prohru. Nemohl tušit, že tento večer nejen ukončí jeho vítěznou šňůru, ale také mu navždy vezme život, který si do té doby budoval.
Devět kol plných faulů
Při zpětném pohledu na průběh zápasu z některých momentů opravdu mrazí. Trval dlouhých devět kol, během kterých Prichard schytal od svého soupeře nespočet úderů do zátylku. Ty jsou přitom v boxu, a nejen v něm, zakázané, protože jsou velmi nebezpečné. Mozkový kmen je v těchto místech prakticky nechráněný a opakované zásahy do zadní části hlavy a krku mohou mít tragické následky. Prichard proto na soupeřovo faulování několikrát upozornil rozhodčího, ten tomu však nevěnoval větší pozornost. Paradoxně později strhnul dva body jemu samotnému, protože Terrela zasáhl pod pás.
V devátém kole byl Prichard jedním obzvlášť ošklivým úderem do zátylku poslán k zemi. Ringovému lékaři však následně sdělil, že se mu sice točí hlava, ale může pokračovat. Ten s ním souhlasil se slovy, že se z toho „oklepe“. Zápas však už neměl dlouhého trvání protože byl Prichard diskvalifikován poté, co mu jeho trenér po devátém kole sundal rukavice v domnění, že už je konec.
Něco nebylo v pořádku
Prichard se tak viditelně otřesený a zmatený odebral do šatny. Tam však začal zvracet a následně zkolaboval, načež byl rychle převezen do nemocnice. Lékaři zjistili, že utrpěl krvácení do mozku a urychleně ho operovali. Na dalších 221 dní pak boxer upadl do kómatu.
Když se probudil, čekalo všechny bolestné zjištění. Prichard, který měl před sebou donedávna hvězdnou kariéru v boxu, byl nyní ve vegetativním stavu. Nemohl se hýbat, nemohl mluvit a potřeboval péči druhých čtyřiadvacet hodin denně. Boj v ringu nahradil zápas o každý další den.
Ihned samozřejmě započaly dohady o tom, kdo za tragédii nese odpovědnost. Zápas prošetřil příslušný úřad státu Virginie a dospěl k závěru, že se organizátoři nedopustili žádného pochybení. „Nelze určit žádný konkrétní čin ani opomenutí, které by bylo natolik zjevné či závažné, aby bylo možné činit odpovědnou konkrétní osobu,“ uvedl úřad ve svém prohlášení.
Vinu odmítl také Terrel Williams, se kterým Prichard osudný večer zápasil. „Za Pricharda se modlím každý den. To se nikdy nezmění. Přeji mu jen klid a zdraví,“ nechal se slyšet. „Nikdy bych nikomu takovým způsobem záměrně neublížil… Nedávám si to za vinu… Je to pro mě těžká situace a těžké je to i pro Colónovu rodinu,“ dodal.
Navzdory všemu se nevzdával
Prichard však svou duši bojovníka nezapřel a navzdory nepříznivým prognózám se jeho stav postupem času alespoň částečně zlepšil. Přestože nedokázal mluvit, s okolím omezeně komunikoval pomocí mimiky a počítače, který sledoval pohyby jeho očí. Přátelské soupeření s jiným pacientem ho dokonce přimělo k tomu, aby s pomocí udělal pár kroků. I přes tyto pokroky však Prichard 13. srpna letošního roku bohužel zemřel. Bylo mu pouhých 33 let.
„S lítostí vám oznamuji, že můj syn Prichard opustil tento pozemský svět,“ uvedl jeho otec Richard Colón v den jeho smrti. „Nyní je na lepším místě,“ doplnil. Prestižní boxerská organizace WBC zavedla nové pravidlo, které pojmenovala po něm a které přineslo nulovou toleranci vůči úderům do zadní části hlavy a krku. Z Pricharda navíc udělala čestného šampiona a ještě za jeho života mu předala zeleno-zlatý pás. Tragédie, která se mladému boxerovi přihodila, nakonec vedla také ke změnám v přístupu ringových lékařů a k lepšímu rozpoznávání příznaků poranění hlavy během zápasu i po něm.
Zdroje:
