Článek
Ve městě San Jose v Kalifornii stojí budova, která je nápadná již na první pohled. Svým okázalým provedením ve viktoriánském stylu s mnoha balkony, římsami, báněmi a věžičkami zaručeně upoutá pohled každého kolemjdoucího. Zajímavější je však samotný interiér. Tajné chodby, dveře, které nikam nevedou nebo okna do dalších místností. Celé sídlo působí, jako kdyby jej někdo stavěl naprosto náhodně a chaoticky. Každé useknuté schodiště a dveře končící několikametrovým pádem však měly pro Sarah Winchester logický účel. Jak jinak by mohla zmást duchy, kteří se jí přišli pomstít za svou smrt?
Prokletí rodiny Winchestrových
Sarah se narodila v roce 1839 do zámožné a vlivné rodiny v americkém státě Connecticut. Byla popisována jako inteligentní dívka, které se dostalo kvalitního vzdělání na Yaleově univerzitě a mluvila čtyřmi jazyky. Její rodiče věděli, že si zaslouží ženicha z dobré rodiny. Domluvili jí proto svatbu s Williamem Wirtem Winchesterem, jediným synem a dědicem výrobce střelných zbraní, takzvaných winchestrovek. Tyto pušky dokázali na jedno nabití usmrtit mnohem více lidí, než kterákoliv jiná zbraň té doby a rychle se staly známými a oblíbenými. Rodině tak přinesly velké bohatství a slávu, ale také velké neštěstí. Alespoň to si Sarah později myslela.
Mladá Sarah Winchester.
První tragédie rodinu zasáhla čtyři roky po svatbě. Manželům Winchesterovým se narodila dcera Annie, brzy po porodu však zemřela na nevyléčitelnou nemoc. Přijít o milované dítě znamenalo pro oba rodiče obrovskou ránu, především pro Sarah, která se s tím údajně nikdy nedokázala vyrovnat. Nepomáhalo ani to, že se jí už nedařilo znovu otěhotnět. Právě v tuto dobu ji pravděpodobně začaly trápit myšlenky, zda jim jejich zbohatnutí na úkor životů jiných lidí nepřineslo prokletí.
Tyto myšlenky nabraly na obrátkách ve chvíli, kdy zemřel její tchán a zbrojařské impérium zdědil její manžel. Po roce však zemřel na tuberkulózu a dědictví tak připadlo na zdrcenou Sarah. Byla vyděšená a nevěděla, co si s obrovským jměním počít. Nakonec se rozhodla zeptat spiritistického média, tedy osoby, která tvrdila, že komunikuje s duchy. Médium jí údajně poradilo, že má vystavět pro nahněvané duše, kterým ukončila život oblíbená zbraň, velký dům. Sarah tedy neváhala, koupila nemovitost v Kalifornii a v roce 1884 započala výstavbu, která neměla nikdy skončit.
Práce musí pokračovat
Sarah se stala budováním domu naprosto posedlá. Práce se údajně nikdy nesměla zastavit. Dělníci se proto museli střídat, aby na rozšiřování a neustálém přestavování domu pracovali sedm dní v týdnu a čtyřiadvacet hodin denně. K podivnosti celé situace navíc přispívalo i to, že Sarah po domě chodila zahalená v černém závoji a podle výpovědí pracovníků pořádala seance, při kterých s „dobrými duchy“ probírala to, jak co nejvíce zmást ty špatné. Podle toho potom kreslila nápady, které měli dělníci realizovat bez stavebních plánů.
V domě tak najdeme sloupy instalované vzhůru nohama, schody vedoucí do stropu nebo spletitou síť tajných chodeb. Některé dveře jsou zazděné, jiné končí pádem z osmi metrů do kuchyňského dřezu nebo z patnácti metrů do křoví. Drahé vitráže navržené známým designérem Louisem Comfortem Tiffanym vedou do dalších místností, takže na ně nikdy nedopadá sluneční světlo. Některé plně vybavené a luxusně zařízené místnosti nechala Sarah zazdít. Celé sedmipatrové sídlo se sto šedesáti pokoji a třemi výtahy působí jako jeden obrovský labyrint. Sarah navíc fascinovalo číslo třináct, takže cestu k domu lemuje třináct palem, je v něm třináct koupelen a v místnosti určené pro seance stojí třináct židlí.
Fotografie z domu Sarah Winchester.
Strašidelný dům jako turistická atrakce
Sarah brzy začala být v sousedství známá jako vyšinutá vdova, která ze svého zármutku ztratila rozum. Výstavba a neustálé rekonstrukce, aby dům zůstal nedokončený, však pokračovaly až do roku 1922, kdy Sarah zemřela ve spánku na srdeční příhodu. Bizarní dům poté připadl její sekretářce a neteři, které jej prodaly v aukci.
Dnes je tato okázalá budova cílem milionů turistů z celého světa a pravidelně se v ní pořádají prohlídky. Veřejnosti je však prezentována převážně jako strašidelná turistická atrakce a koluje o ní nespočet děsivých historek. Přitom tou skutečnou záhadou možná nejsou nadpřirozené jevy, ale samotná Sarah Winchester. Žena, která během života přišla o to nejcennější a desítky let hledala způsob, jak se s tím vyrovnat. Ať už ji vedl strach, víra v duchy nebo jen potřeba zaměstnat vlastní mysl, dům, který po sobě zanechala, možná nikdy neměl dávat smysl nikomu jinému než jí samotné.
Zdroje:
