Článek
Když se 14. června roku 2015 na Facebooku Dee Dee Blanchard objevily podivné a znepokojivé příspěvky, všichni si mysleli, že se někdo naboural do jejího účtu. Už několik dnů ji však nikdo neviděl a sousedé o ni začali mít strach. Navštívili ji proto v jejím domě ve Springfieldu v americkém státě Missouri, kde žila se svou těžce nemocnou dcerou. Když vešli dovnitř, čekal je naprostý šok. Dee Dee ležela na posteli, bylo však jasné, že jí už nikdo nedokáže pomoci. Nebylo pochyb o tom, že byla zavražděna, a to už před několika dny. Ještě větší hrůzu však v sousedech vyvolalo zjištění, že její dcera, o kterou celý život láskyplně pečovala, nebyla nikde k nalezení. Mohl ji vrah unést? Co nebohé holčičce právě teď provádí? V domě zůstaly všechny její invalidní vozíky i léky, bez kterých nemůže přežít. Všichni proto počítali s nejhorším. Šerif okresu Greene Jim Arnott však brzy přišel s více než podivným oznámením o vývoji případu: „Věci nejsou vždy takové, jakými se zdají být.“
Zpátky na začátek
Dee Dee z americké Louisiany bylo třiadvacet let, když v bowlingové herně potkala mladého Roda Blancharda. Přestože mu bylo teprve sedmnáct, byla to láska jako trám. Brzy se vzali a v roce 1991 přivedli na svět malou Gypsy Rose. Ukázalo se však, že novopečený otec na rodičovství ještě nebyl připravený a jejich manželství se začalo rozpadat dřív, než vůbec pořádně začalo. Podle jeho pozdějších slov si uvědomil, že se oženil ze špatných důvodů a přestože pravidelně posílal výživné, ve výchově svého dítěte příliš aktivní nebyl. Přestože tak měl k ideálnímu otci vcelku daleko, Dee Dee ho později vykreslovala jako mnohem horšího člověka, než jakým ve skutečnosti byl.
Rod byl podle ní násilnický alkoholik, který se o svou dceru ani v nejmenším nezajímal. Ona přitom byla obětavá a pečující matka samoživitelka, která by pro svou jedinou dceru udělala cokoliv. Takovou ženu její okolí často litovalo a obdivovalo za její sílu. A Dee Dee si tuto pozornost náležitě užívala.
Soucit s ní se ještě prohloubil ve chvíli, kdy začala malá Gypsy trpět zdravotními problémy. Byla ještě miminko, když ji Dee Dee přivezla do nemocnice s tvrzením, že trpí spánkovou apnoe. Přestože lékaři její obavy nepotvrdili, další vyšetření a diagnózy na sebe nenechaly dlouho čekat.
Nepřízeň osudu
Podle Dee Dee Gypsy trpěla blíže nespecifikovanou chromozomální poruchou. K ní se později přidala svalová dystrofie, která ji upoutala na invalidní vozík. Měla také problémy se zrakem a sluchem a postupem času se u ní začaly objevovat záchvaty. Nejhorší diagnózou však byla leukémie. Kvůli těmto problémům nemohla docházet do školy a Dee Dee ji proto učila doma. Byla odhodlaná udělat cokoliv, aby své těžce nemocné dceři alespoň trochu usnadnila život. Byla její učitelkou, obětavou pečovatelkou a prakticky jediným člověkem, se kterým byla Gypsy v bližším kontaktu. Když v srpnu 2005 jejich dům zdemoloval hurikán Katrina, o jejich dojemném příběhu se začalo dozvídat stále více lidí.
Nakonec se donesl i k organizaci Habitat for Humanity, která pro matku samoživitelku a její nemocnou dceru nechala postavit malý růžový dům ve Springfieldu ve státě Missouri. Tady se jejich příběhu dostalo pozornosti od lokálních médií a z Dee Dee a Gypsy se staly místní celebrity. Všichni z okolí Dee Dee obdivovali za to, jak všechny problémy, které ji v životě potkaly, perfektně zvládá, a snažili se jí v nelehké situaci pomoci, jak nejlépe mohli. Lidé i organizace jí proto posílali peníze i různé dary, včetně výletů do Disney Worldu nebo vstupenek do zákulisí koncertů country zpěvačky Mirandy Lambert. Jak ale Gypsy rostla, stále více si začínala uvědomovat, že na tom, co říká její matka, něco nesedí. Proč ji nutí pohybovat se na invalidním vozíku, když může normálně chodit?
Pavučina lží
Gypsy totiž byla dokonale zdravá. Nikdy neměla leukémii ani žádnou jinou nemoc, kterou jí její matka přisoudila. Nevěděla však, kde leží celá pravda. Věděla, že Dee Dee lže o tom, že nemůže chodit. Ostatním si však už tak jistá nebyla. Potřebuje skutečně celou tu hromadu léků, kterou jí její matka denně dává? Kvůli svým údajným zdravotním problémům dokonce prodělala několik operací. Lékaři jí mimo jiné kvůli nadměrnému slinění odstranili slinné žlázy. To však ve skutečnosti způsobovala její matka, protože jí dásně před prohlídkami potírala lokálním anestetikem.
Gypsy navíc přijímala potravu pomocí výživové sondy a také podstoupila zákrok, při kterém jí byly do uší zavedeny trubičky kvůli údajným četným zánětům. Nic z toho doopravdy nikdy nepotřebovala. Se svými pochybnostmi se však nikomu z okolí nesvěřila. Tvrdila, že jí matka vyhrožovala a postupně ji přesvědčila, že by jí stejně nikdo neuvěřil. Ne, že by tedy měla Gypsy příliš možností, kdy se někomu svěřit. Při sporadických návštěvách jejího otce musela být Dee Dee celou dobu přítomná a dávala si dobrý pozor, aby svoji dceru nikdy nenechala bez dozoru.
Postupem času si Gypsy ani nebyla jistá, kolik jí je vlastně let. Dee Dee totiž věděla, že čím mladší bude její dcera působit, tím více soucitu a pozornosti se oběma dostane. Nahrávala jí přitom i skutečnost, že o Gypsyin rodný list i lékařské záznamy údajně přišly při hurikánu Katrina. Zároveň se zasadila o to, aby její dcera vypadala co nejvíce zranitelně a bezmocně. Každý, kdo se tak na Gypsy podíval, neměl jediný důvod její matce nevěřit.
Gypsy byla velmi drobná a měla vysoký hlas. Nosila velké brýle a v důsledku užívání některých léků přišla o většinu zubů. Dee Dee jí navíc oholila hlavu se slovy, že má leukémii a vlasy by jí stejně brzy vypadaly. Byla zkrátka odhodlaná udělat vše pro to, aby okolí přesvědčila, že je její dcera vážně nemocná. Ve skutečnosti však byla patrně nemocná ona sama. Předpokládá se totiž, že trpěla psychickou poruchou zvanou Münchhausenův syndrom v zastoupení. Takoví lidé se snaží získat pozornost a soucit tím, že si vymýšlejí nebo zveličují zdravotní problémy jiné osoby. A právě to pravděpodobně vedlo k dlouholetému psychickému i fyzickému týrání nebohé Gypsy.
Co dělali lékaři?
Jak je ale možné, že si lékaři ničeho nevšimli? To snad nepoznali, že si Dee Dee zdravotní problémy své dcery pouze vymýšlí? Pravdou je, že byla velmi přesvědčivá. Lékaři neměli důvod jejím slovům nevěřit a pokud přece jen někdo vyjádřil určité pochybnosti, Dee Dee zkrátka vyhledala jiného odborníka. Jedním z těch, kterým na celé situaci něco nesedělo, byl neurolog Bernardo Flasterstein. Poté, co provedl veškerá potřebná vyšetření, prohlásil: „Nevidím žádný důvod, proč by nemohla chodit.“ V tu chvíli se Dee Dee naštvaně zvedla ze židle s tím, že nebere problémy její dcery dostatečně vážně. V jeho ordinaci se už nikdy neukázaly.
Čím byla Gypsy starší, tím naléhavěji hledala cestu, jak se z matčina sevření vymanit. Několikrát se pokusila utéct, ale nikdy se jí to nepodařilo. Jediným únikem od reality se jí tak nakonec stal internet. Právě tam mohla žít druhý život, o kterém její matka neměla ani tušení.
Princ na bílém koni… skoro
Gypsy odjakživa milovala pohádky a stejně jako jejich hrdinky začala snít o tom, že jednou přijde někdo, kdo ji z jejího života zachrání. A v roce 2012, když jí bylo jednadvacet let, se někdo takový skutečně objevil. Byl jím Nicholas Godejohn, třiadvacetiletý muž z Wisconsinu. Měl záznam za obnažování se na veřejnosti, IQ 82 a poruchu autistického spektra, to však Gypsy nevadilo. Začali si vyměňovat nespočet zpráv a videí. Gypsy měla po dlouhých letech konečně pocit, že se může někomu svěřit a nakonec se domluvili i na osobním setkání.
Plán byl jednoduchý. Dee Dee měla vzít svou dceru do kina na Popelku a Nicholas tady na ně měl „náhodou“ narazit. Poté si měl Dee Dee získat na svou stranu natolik, aby mu dovolila se s Gypsy vídat. Plán dopadl katastrofálně, ale Nicholas později vypověděl, že se s Gypsy setkali na toaletách, kde měli pohlavní styk. To jejich vztah ještě prohloubilo, Gypsy si však zároveň uvědomila, že jim její matka nikdy nedovolí spolu být. To ji dovedlo k myšlence, která jí od té doby nedala spát. Co kdyby tu Dee Dee jednoduše nebyla?
Z pouhých temných fantazií se brzy začal rýsovat skutečný plán. V očích Gypsy se jednalo o jedinou možnost, jak z matčina vězení uniknout. Brzy o tom přesvědčila i samotného Nicholase. Že nevede jen plané řeči, mu dokázala videem, na kterém stojí v pokoji své matky, ukáže na její polštář a pohybem naznačí bodnutí nožem.
Osudný večer
Bylo 9. června, když Nicholas čekal před jejich růžovým domem na smluvený signál. Gypsy mu tak měla dát vědět, že Dee Dee usnula. Poté ho pustila do domu, kde mu předala připravené rukavice, lepicí pásku a nůž. Zavřela se v koupelně, zatímco Nicholas zamířil do pokoje její matky.
Dee Dee ležela na posteli, když ji Nicholas sedmnáctkrát bodnul do zad. Gypsy později popisovala, že ji slyšela křičet její jméno. „V tu chvíli jsem za ní strašně moc chtěla jít a pomoct jí, ale měla jsem takový strach, že jsem se nedokázala zvednout. Jako by mě moje vlastní tělo neposlouchalo. Pak najednou všechno ztichlo,“ vypověděla. Podle její verze si zakrývala uši, aby její křik neslyšela. Nicholas však později vypověděl, že si v koupelně holila nohy.
Jejich popis toho, co se stalo potom, se také značně liší. Podle Nicholase spolu měli pohlavní styk v Gypsyině pokoji. Podle ní však šlo o znásilnění, při kterém volala na svou matku, která byla v tu dobu již mrtvá. Poté z domu vzali několik tisíc dolarů a přesunuli se do motelu, kde strávili několik dní a přemýšleli, co budou dělat dál. Gypsy vypověděla, že v tu dobu věřila, že jim vražda prošla. Nicholas vypověděl, že byl z toho, co udělal, velmi rozrušený. „Cítil jsem se hrozně. Když jsme byli spolu v hotelovém pokoji… Gypsy mi pořád říkala: ‚Přestaň brečet, přestaň brečet. Není proč brečet. Byl to můj nápad, ne tvůj.‘“
Pravda vyplouvá na povrch
Několik dní se bezstarostně potulovali po Springfieldu a nakupovali, přičemž je zachytily bezpečnostní kamery. Poté odjeli autobusem k Nicholasovi domů. Jejich pocit, že jsou z nejhoršího venku, však neměl trvat dlouho. Policii k nim totiž brzy zavedla IP adresa, ze které zveřejnili příspěvky na profilu Dee Dee. Oba byli zadrženi a obviněni z vraždy. Pro springfieldskou komunitu to byl obrovský šok. Gypsy přece všichni znali jako těžce nemocnou dívku, jak mohla mít něco společného s vraždou své vlastní matky? Jejich sousedka Kim Blanchard nad vším jen zděšeně kroutila hlavou: „Čemu jsem to celou dobu věřila? Jak jsem mohla být tak hloupá?“
Poté, co pravda vyšla najevo, se začalo veřejné mínění měnit. Lidé, kteří ještě před chvílí litovali Dee Dee jako oběť hrozivé vraždy, nyní začali litovat Gypsy kvůli rokům utrpení, kterými si musela projít. S tím však přicházela také zásadní otázka, na kterou nebylo snadné odpovědět: Jaký trest si Gypsy za vraždu své matky zaslouží? A zaslouží si vůbec nějaký? „Veškeré plánování, každý jeho detail, měla na starosti ona,“ uvedl Nicholas. „V podstatě mě přiměla vzít do ruky nůž a udělat to za ni. Ona je strůjcem celého plánu. Z mého pohledu je stejně vinná jako já.“
Gypsy přiznala, že vraždu skutečně naplánovala ona a Nicholase k ní přemluvila. „Neudělala jsem to proto, že bych ji nenáviděla, ale proto, že jsem od ní chtěla uniknout,“ vysvětlila. V červenci 2016 přijala dohodu o vině a trestu a za vraždu druhého stupně byla odsouzena k deseti letům vězení. „Mám pocit, že jsem ve vězení svobodnější, než když jsem žila s matkou,“ nechala se slyšet později. „Protože teď můžu prostě… žít jako normální žena.“
Pro Nicholase měl soud mnohem tvrdší verdikt. Za vraždu prvního stupně byl odsouzen k doživotnímu vězení bez možnosti podmínečného propuštění. „Udělal jsem to, co jsem udělal, protože jsem ji miloval. Opravdu jsem s ní chtěl žít. Opravdu ano,“ prohlásil později.
Pachatel, nebo oběť?
Zatímco Nicholas si tak dnes stále odpykává svůj trest, Gypsy byla v prosinci 2023 předčasně propuštěna. Najednou se ocitla na svobodě a konečně mohla rozhodovat sama za sebe. Její příběh a propuštění vzbudily obrovskou pozornost veřejnosti a brzy se z ní stala internetová celebrita. Lidé sledovali každý její krok a zajímali se o to, jak se jí daří začít nový život. Gypsy se mezitím snažila dělat zkrátka to, po čem celé ty roky nejvíce toužila - žít jako obyčejná žena. V roce 2024 přivedla na svět dceru Auroru. Na sociálních sítích se svěřila s tím, že si roli matky naplno užívá a je ráda, že může prožívat toto nové období svého života.
Gypsy Rose Blanchard v roce 2024.
Zatímco spousta lidí Gypsy obdivuje a přeje jí do nového života jen to nejlepší, jiní mají na celou situaci značně odlišný pohled. Gypsy totiž podle nich ani zdaleka není tak nevinnou obětí, jakou se ze sebe snaží dělat. Upozorňují mimo jiné na video, které sama natočila v motelu. Na záběrech se směje a pronáší směrem k Nicholasovi sexuální narážky. Takové chování krátce po brutální vraždě její matky působí více než znepokojivě. Někteří lidé navíc tvrdí, že Nicholase zmanipulovala a využila jeho psychických problémů i nižšího IQ. Není pochyb o tom, že hrozivý čin skutečně spáchal, zasloužil si však natolik přísný trest?
Zdá se, že společnost má tendenci lidem přisuzovat jednoduché a jasné role. Buď je někdo oběť nebo pachatel. Realita je však mnohem složitější a často není možné někoho jen tak vtěsnat do určité škatulky. A už vůbec ne v tak složitém příběhu, jako je ten o Gypsy Rose. Dlouhé roky žila v prostředí plném týrání a manipulace. A právě některé manipulativní techniky si také mohla v průběhu života osvojit. Skutečné případy zkrátka bývají zapeklitější než příběhy z pohádek a prakticky nikdy nelze někoho jednoduše označit za toho hodného nebo zlého. Jak se ukazuje, člověk někdy může být zároveň obětí i pachatelem.
Zdroje:
