Anna Boleynová- Skončila na popravišti jako čarodějnice, co podváděla krále s vlastním bratrem

Jako pravá Francouzka

Annino přesné datum narození není kvůli nedostatku farních záznamů známo, ale historikové se shodují, že by to mělo být kolem roku 1501. Otec budoucí anglické královny, diplomat Thomas Boleyn, jí umožnil vzdělání ve Francii, kde se dokonce stala dvorní dámou na královském dvoře. Odtud si zpět do vlasti přivezla vytříbené společenské chování i cit pro módu.

V době, kdy se jako mladá dívka vrátila do Anglie, prožívala její sestra Mary milostný románek s králem Jindřichem VIII. Tehdy Anna poznala, že jakmile se anglický panovník své milenky nasytí, opustí ji. A ona rozhodně nechtěla být jednou z mnoha. Před králem ale neunikla. Stala se dvorní dámou jeho manželky Kateřiny Aragonské a v té době o ni začal Jindřich VIII. usilovat. Oproti stárnoucí královně měla veselá a inteligentní Anna jistě výhodu. Byla to štíhlá tmavovláska s hnědýma očima, která ovládala jízdu na koni, což králi, v mládí velkému sportovci, imponovalo.

Jak se zbavit manželky?

Ambiciózní dívka odmítne být pouhou milenkou, chce být rovnou manželkou, ale je tu problém- vždyť král už jednu ženu má. Kateřina Aragonská byla mezi lidmi oblíbená a svého postavení se nehodlala vzdát. I papež, který jako jediný mohl jejich sňatek anulovat, což bylo Jindřichovo přání, se přiklonil na stranu Kateřiny. Ani Anna se však nevzdala a králi slíbila syna, kterého mu jeho manželka nedala a po kterém toužil, aby mu jako svému následníkovi mohl předat anglickou korunu.

Konečně královnou!

V roce 1532 si anglický král Jindřich VIII. v tajnosti vezme svou milovanou Annu za ženu a podruhé to udělá roku 1533 oficiálně. Manželství s Kateřinou je prohlášeno za neplatné a krátce poté se hlavou církve v Anglii stane místo papeže sám král- a je tomu tak dodnes. Rok 1533 je pro Annu velice náročný, jelikož kromě svatby se jí narodí také první dítě a navíc je ještě korunována anglickou královnou. Jindřich je zklamaný, jelikož očekával slíbeného prince, ale místo něj se novomanželce narodila dcera, budoucí velká královna Alžběta.

Král a hlavně Anna pořád doufali, že příště už to vyjde a z manželství, které Anglii stálo rozluku s římskokatolickou církví, vzejde následník trůnu. Bohužel pro novou královnu, nevzešel, místo radosti přišel smutek, když každé její další těhotenství skončilo potratem. A když se její manžel zamiloval do jiné ženy, její vlastní dvorní dámy, stalo se Anně to samé, co kvůli ní prožívala Kateřina Aragonská. Jen konec měl být mnohem horší.

Z velké lásky velká nenávist

Královna Anna byla zatčena, obviněna z velezrady, cizoložství, incestu a čarodějnictví. Převezli ji do londýnského Toweru, odkud už se nikdy nevrátila.

Mezi zatčenými byl také Annin bratr , který byl obviněn z incestu se svou sestrou královnou a Jindřich ho nechal popravit ještě před Annou. Její poprava byla stanovena na 19. května 1536, kdy na královninu žádost přijel kat s mečem až z Francie, jelikož v Anglii se exekuce prováděly sekyrou, bohužel někdy natolik tupou, že popravčí musel sekat i několikrát za sebou, než nebožák přišel o hlavu. Díky francouzskému meči stačila katovi jen jedna dobře mířená rána, aby králem kdysi tolik zbožňovanou ženu připravil o život.

Znovu na scéně

Ctižádostivá Anna Boleynová se stala díky svému příběhu hlavní hrdinkou nespočtu obrazů, divadelních her, filmů i oper. Její život i smrt neopakovatelně ztvárnila kanadská herečka Genevieve Bujoldová v britsko-americkém filmu z roku 1969 s názvem Tisíc dnů s Annou, kde králem Jindřichem VIII. nebyl nikdo jiný než slavný Richard Burton.

O 11 dní později od Anniny smrti se král oženil s její dvorní dámou Janou Seymourovou. I tak může skončit veliká láska.

Zdroje: Tower of London, ceskatelevize.cz, Wikipedia