Článek
Masakr rodiny přežila a stala se zajatkyní
Když v roce 1836 podnikl kmen severoamerických Komančů zničující útok na opevněnou osadu Fort Parker v Texasu, část rodiny Parkerů, která pevnost založila, byla zmasakrována. Nikdo z Parkerů a z několika dalších rodin žijících uvnitř hradeb nečekal natolik zuřivý a rychlý nájezd možná až několika stovek indiánských válečníků. Komančové z dobyté osady, která byla nedávno postavena právě kvůli ochraně před indiánskými útoky, odvedli do zajetí několik jejích přeživších obyvatel. Mezi nimi byla také asi devítiletá dívka Cynthia Ann Parkerová. Tu Komančové unesli i spolu s jejím mladším bratrem a odvedli do své vesnice.
Přijala indiánské jméno a vzala si náčelníka
V průběhu let indiáni své zajatce výměnou za výkupné propustili. Až na Cynthiu, kterou si adoptoval komančský manželský pár a vychoval ji jako svou vlastní dceru. Mladá dívka se brzy úplně přizpůsobila novému životu mezi domorodci, přijala jejich zvyky a stala se právoplatnou členkou jejich kmene. Dokonce si ji jako svou manželku vybral komančský náčelník Peta Nocona, se kterým Cynthia prožila šťastné manželství plné lásky a úcty. Ze svazku vzešly tři děti, dva synové a dcera. Cynthia přijala nové indiánské jméno, říkalo se jí Naudah, což vyjadřovalo způsob, jakým se mezi Komanče dostala. Naudah je totiž v komančštině něco jako nalezenkyně.
Biologická rodina ji stále hledala. I po více než dvaceti letech
Komančové platili za vynikající jezdce a také zloděje koní, kteří se živili převážně lovem bizonů. Ženy i muži nosili dlouhé zapletené copy. Cynthia se díky své nové rodině dokonale naučila zpracovávat kůže a šít z nich tradiční indiánské oděvy, osvojila si komančský jazyk i život mimo civilizaci. Původní rodina však po své zajaté příbuzné nikdy nepřestala pátrat. Od Cynthiina únosu uběhlo téměř čtvrtstoletí, když v šedesátých letech 19. století skupina Texas Rangers spolu s vojáky objevila část kmene Komančů, o které se říkalo, že ukrývá americké zajatce. Příslušníci Texas Rangers, kteří kromě jiného také chránili osadníky před nájezdy indiánů, na malou skupinu Komančů zaútočili a většinu z nich nelítostně povraždili.
Zachránila ji dcera, kterou držela v náručí
Cynthia podle jedné verze ujížděla na koni vedle svého manžela a náčelníka Komančů, který byl během divoké honičky údajně zastřelen. Podle jiné verze však šlo o úplně jiného muže a Peta Nocona ve skutečnosti zemřel až o několik let později. Jeho žena během útoku málem přišla o život, ale na poslední chvíli si muži z Texas Rangers všimli, že v náručí drží malé dítě. Cynthiu obklíčili a zastavili v domnění, že jde o domorodou Američanku. Poté si však všimli jejích blankytně modrých očí a když jim náčelníkova manželka lámanou angličtinou prozradila své rodné jméno, měli ihned jasno.
Zpět k původní rodině nechtěla, cítila se jako indiánka
Cynthia byla spolu s malou dcerou i přes její protesty donucena odejít zpět ke své biologické rodině. Při nedobrovolné cestě si žena, která se považovala za právoplatnou Komančku, ostříhala své dlouhé vlasy nakrátko. Jednalo se o komančský zvyk vyjadřující smutek. Truchlila totiž za manžela, o němž předpokládala, že je mrtvý, a také nevýslovně trpěla kvůli svým dvěma synům, o jejichž osudu vůbec nic nevěděla. Cynthia Ann Parkerová si na nový život v civilizaci nikdy nezvykla, a dokonce se pokusila za svou indiánskou rodinou neúspěšně uprchnout.
Cítila jen smutek a stesk a ztratila vůli žít
Po návratu k příbuzným ji sužovaly deprese a jediné, po čem toužila, bylo vrátit se zpět ke Komančům, a hlavně ke svým synům, které už po příchodu k původní rodině nikdy neviděla. Právě smutek z odloučení od starších dětí, náhlá smrt dcery a v neposlední řadě i nemožnost návratu ke Komančům zlomené ženě definitivně vzali chuť žít. Přestala jíst a pít a pravděpodobně kolem roku 1871 zemřela.
Syn na matku nikdy nezapomněl. Stal se slavným komančským náčelníkem
Její syn Quanah na svou matku nikdy nezapomněl. Přijal matčino příjmení a stal se jedním z nejslavnějších komančských náčelníků. Se zbytkem svého kmene pořádal vražedné nájezdy na americkou armádu, které se ho dlouho nedařilo chytit. Náčelník Quanah Parker se vzdal až po vážném zranění. Na rozdíl od matky přijal kulturu amerických osadníků a díky své inteligenci a podnikatelským schopnostem žil v poměrném blahobytu a mezi jeho přátele patřil třeba i americký prezident Theodore Roosevelt. Některé indiánské zvyky si však ponechal. Například mnohoženství. Quanah Parker měl nejméně pět manželek. Poslední velký náčelník Komančů zemřel v roce 1911 a jeho ostatky dnes leží pohřbené poblíž jeho matky a mladší sestry, jejíž jméno v překladu z Quanahova rodného jazyka znamená Prérijní květina.
Zdroje:
https://www.texasmonthly.com/articles/cynthia-ann-and-quanah-parker/
https://www.thestoryoftexas.com/discover/campfire-stories/texas-ranger
https://www.tshaonline.org/handbook/entries/parker-cynthia-ann
https://www.tsl.texas.gov/outofthestacks/on-this-day-in-1836-cynthia-ann-parker-is-captured-in-a-comanche-raid/
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Cynthia_Ann_Parker
