Článek
Tajemná chůva
Fort Worth je město v Texasu. A ne jen tak ledajaké, ale dokonce páté největší v tomto americkém státě. Roku 1971 zde došlo k únosu dítěte. Ani ne dvouletá Melissa Highsmithová zmizela ze svého domova s chůvou, kterou její matka nikdy ani neviděla. Přesto jí dovolila malou Melissu vyzvednout. Osudové rozhodnutí si vyčítala téměř půl století. S otcem své dcery Jeffriem se Alta rozešla a musela se pořádně otáčet, aby rodinu uživila. Pracovala jako servírka a pro Melissu se snažila najít spolehlivou chůvu, která by se o ni postarala, když ona bude vydělávat peníze. Za tím účelem si do novin podala inzerát. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Jistá žena tvrdila, že vlastní domek se zahradou, kde hlídá děti svých klientů. Alta ji ovšem nikdy neviděla, jelikož na domluvenou schůzku chůva nedorazila. Přesto jí zaneprázdněná matka svou dceru svěřila. Domluvila se s ní, že si Melissu může vyzvednout u nich doma, kde tou dobou žila i Altina spolubydlící, která nové paní na hlídání děvčátko předala. Od té doby už Melissu nikdo z rodiny na dlouhých jednapadesát let neviděl.
Bez výsledku
Rodina malou Melissu zoufale hledala. Lepila plakáty, spolupracovala kromě policie i se soukromými detektivy. Ale bezvýsledně. Občas dostala i nějaký falešný tip. Jediným člověkem, který tajemnou chůvu viděl, byla matčina spolubydlící. Ta popsala, že žena, která si dítě toho dne vyzvedla, měla na hlavě čepici a na rukou bílé rukavice. Pátrání však nikam nevedlo. Někteří dokonce podezřívali Altu, že své dceři něco udělala nebo že ji dokonce zabila. To pro matku uneseného dítěte bylo stejně zničující jako každodenní výčitky, které ji trápily více než půl století. Ale jednoho dne, po 51 letech od únosu, kdy už nikdo nedoufal v zázrak, se stalo něco neuvěřitelného.
Pomohl i Facebook
Melissin otec Jeffrie se zaregistroval na jistou genealogickou webovou stránku, kde je možné podle DNA dohledat své příbuzné. A on našel shodu! Mezi těmi, kdo tuto službu využívaly, totiž byly i děti jeho kdysi unesené dcery. Přes ně se dostal i k facebookovému profilu jisté Melanie a spolu s Altou a jejich dalšími čtyřmi dětmi se odhodlali domnělé Melisse napsat zprávu se žádostí o schůzku. Ta svolila a sešla se s nimi. Vyslechla si jejich příběh a souhlasila, že podstoupí DNA testy, ale nevěřila, že by skutečně mohla být jejich unesenou dcerou a sestrou. Jenže krevní testy nelžou a zprvu neuvěřitelný příběh začal dostávat reálné obrysy. Melanie se dokonce zeptala ženy, kterou považovala za svou matku, jestli jí nechce něco říct. Ta ihned věděla, kam Melanie míří a odpověděla, že si ji jako dítě koupila na ulici. Melanie si ale byla jistá, že žena, která ji vychovávala, musela být ta samá, která ji před jednapadesáti lety unesla.
Doma se cítila cizí
Na dětství znovunalezená Melissa nevzpomíná ráda. Doma necítila žádnou lásku ani blízkost, ale jen opovržení a týrání. Žena, která se celé ty roky vydávala za její matku, jí denodenně opakovala, že je mentálně retardovaná a dokonce Melisse zařídila i přes protesty učitelů výuku ve speciální třídě pro pomalejší děti. Nevlastní otec se však choval ještě hůř a ubohou dívku léta sexuálně zneužíval. To vše ji donutilo v patnácti letech utéct z domova. Potom žila všelijak. I na ulici. Na muže štěstí neměla, většinou to byli narkomani nebo trestanci. Už ve svých devatenácti letech byla Melissa matkou tří dětí, které však skončily u adoptivních rodičů poté, co jí byly odebrány. Pracovala různě, třeba jako servírka. Byla také několikrát zatčená za prostituci. Potom si ale našla práci v kostele a svůj život od základu změnila.
Nechce vězení, ale omluvu
V listopadu 2022 se poprvé setkala se svou pravou rodinou. Shledání po více než padesáti letech bylo neuvěřitelně dojemné. Falešná chůva, která pro Melissu byla až donedávna matkou a kvůli které muselo tolik lidí trpět, se svému trestu zřejmě vyhne. Promlčecí lhůta jejích zločinů už totiž vypršela, ale Melissina rodina bojuje za změnu zákona, který by únoskyni jejich dcery a sestry potrestal. To Melissa si nepřeje, aby její ,,matka“ šla do vězení. Chce pouze to, aby přijala odpovědnost za své činy, které zničily tolik životů. A také chce, aby se za to omluvila. Čas, který spolu nemohli být, už rodině nikdo nevrátí. Jednapadesát let Melissu její matka s otcem nepřestali hledat. Přitom ji možná potkávali, aniž by o tom věděli. Většinu života totiž bydlela ve Fort Worth, ve stejném městě, kde se narodila a kde žila její rodina.
Zdroje: New York Post, Daily Mail, Fort Worth
