Článek
Čekalo ji manželství z politických důvodů
Když udělal český král a římskoněmecký císař Karel IV. z Alžběty Pomořanské svou čtvrtou manželku, byl už téměř padesátník. Pro šestnáctiletou nevěstu však ženichův věk zřejmě nepředstavoval žádný problém, protože její manželství s jedním z nejvýznamnějších panovníků středověku bylo považováno za velice šťastné. Urostlá a zdravá Alžběta, která podle českého kronikáře Beneše Krabice z Veitmile disponovala mimořádnou silou, kdy prý dokonce dokázala holýma rukama zlomit novou podkovu, porodila Karlu IV. hned 6 dětí.
Busty z triforia v katedrále svatého Víta. Busta na obrázku číslo 5 patří Alžbětě Pomořanské, kterou prý s jejím manželem Karlem IV. pojil láskyplný vztah. Ten se stal mimo jiné inspirací divadelní hry Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně, podle níž vznikl v roce 1973 stejnojmenný úspěšný filmový muzikál s Vlastimilem Brodským a Janou Brejchovou v hlavních rolích. Také Anna, dcera Karla a Alžběty, údajně prožila hezké manželství
Jejich nejstarší společná dcera se jmenovala Anna a přišla na svět 11. května 1366 v Praze. Jak bylo v té době ve vysokých kruzích obvyklé, už brzy po princeznině narození se začalo přemýšlet o vhodném sňatku, který by zemi přinesl politický prospěch. Po předchozích nevydařených plánech se nakonec Karel IV. rozhodl, že půvabnou a vzdělanou Annu provdá do Anglie. Jejím vyvoleným se stal tamější král Richard II., který na anglický trůn nastoupil po svém dědovi Eduardovi III. v pouhých 10 letech.
Svou dobrou povahou si získala lásku lidu i krále
Když tehdy 15letá princezna Anna Lucemburská, která je známá spíše pod jménem Anna Česká, dorazila s velkolepým průvodem a luxusní výbavou do Londýna, bylo to vůbec poprvé, co na vlastní oči spatřila svého budoucího manžela. Žádný šok ji však zřejmě nečekal. Richard II. je popisován jako kultivovaný, vysoký a pohledný muž, který velice dbal na svou image. Už dva dny po prvním setkání snoubenců se 20. ledna 1382 konala ve Westminsterském opatství svatba, která odstartovala 12leté a pravděpodobně velmi spokojené, ale bezdětné manželství.
Během necelého týdne se česká princezna Anna stihla seznámit se svým budoucím manželem, vdát se a stát se královnou Anglie. Její korunovace proběhla 22. ledna 1382. V té době už byl Karel IV. po smrti a jeho plán provdat dceru za anglického krále uskutečnil Annin bratr Václav IV.
Na anglický dvůr s Annou přišlo nejen mnoho zvyklostí a způsobů z Čech, ale předpokládá se, že si s sebou přivezla také klenot, který má dnes nedozírnou historickou a kulturní hodnotu. Takzvaná Česká koruna či Falcká koruna nebo také Koruna princezny Blanky je nejstarší dochovanou královskou korunou užívanou v Anglii. Pochází z konce 14. století a díky svému unikátnímu zpracování patří k nejkrásnějším výtvorům gotického zlatnictví. Je pojmenovaná podle Blanky z Lancasteru, dcery nástupce Richarda II., která se v roce 1402 provdala za falckého kurfiřta Ludvíka III. Korunu po bývalé královně Anně získala jako součást svého věna. Drahocenná zlatá památka se tak dostala do majetku Wittelsbachů a dnes je uložena v klenotnici Královské rezidence v Mnichově, která bývala sídlem rodu.
Nová anglická královna se zpočátku v manželově vlasti netěšila přílišné oblibě, ale netrvalo dlouho, a Anna si svou laskavou povahou dokázala získat lásku a přízeň poddaných. Budovala špitály, angažovala se v charitě a svými vlivnými přimluvami pomáhala odsouzencům, kteří se díky ní dočkali mírnějších trestů. U Angličanů si dokonce vysloužila všeříkající přezdívku „dobrá královna Anna,“ což dokazuje, jak moc si anglický lid své panovnice vážil. Stejně jako král. Že byla pro Richarda II. jeho česká manželka opravdu důležitá, se ukázalo po Annině nečekané a předčasné smrti.
Zemřela mladá
V polovině 14. století se Evropou prohnala ničivá nákaza, která během několika let vyhladila asi třetinu obyvatel kontinentu. Černá smrt, jak se této středověké epidemii moru říkalo, měla obrovskou úmrtnost. Často v jednom jediném dni vymřela celá rodina a lidé padali mrtví přímo na ulicích. Dozvuky epidemie z let 1347-1353 se objevovaly ještě v několika menších vlnách až do 18. století. Svůj název získala kvůli tmavým skvrnám na tělech nemocných, které patří k typickým projevům jedné z forem onemocnění, a pojem černá smrt se tak někdy používá i jako synonymum moru. Nemoci, která představuje hlavně v Africe hrozbu dodnes.
Pohřební průvod Anny České. Smrt manželky, která zemřela v mladém věku, Richarda II. zdrtila. Má se za to, že oblíbená královna podlehla moru, který jen ve 14. století zahubil na území Evropy miliony lidí
Právě mor zřejmě připravil o život královnu Annu Českou, která zemřela 7. června 1394 ve věku 28 let. Pro Richarda II. znamenal skon milované ženy velkou ránu. V zoufalství z její ztráty dokonce nechal zbourat sídlo Sheen, kde naposledy vydechla. Palác, později známý jako Richmondský, přitom manželé zrekonstruovali a často v něm pobývali. Richardovi následovníci místo postupně opravili, ovšem do dnešních dnů se z dříve velkolepé stavby dochovalo jen velice málo.
V Anglii je oblíbená dodnes
Zanedlouho po královnině smrti začal Richard II. s výstavbou dvojité hrobky, ve které chtěl jednou spočinout po boku své manželky. Náhrobek s vyobrazením dvou bronzových pozlacených podobizen Anny a Richarda v životní velikosti, které se původně držely za ruce, během let ztratil svůj dřívější lesk. Jeho části se časem rozkradly a poničily. Při otevření hrobky na konci 19. století se dokonce zjistilo, že uvnitř chybí i mnoho královniných kostí, které návštěvníci vytahali z postranních děr v rakvi.
Hrobka Anny a Richarda se nachází ve Westminsterském opatství v Londýně. Panovnice je na náhrobku zobrazena s vlasy do pasu a v dlouhých šatech, které kdysi zdobily drahokamy. Ty byly časem ukradeny, stejně jako královniny kosti
Společná hrobka královského páru byla dokončena v roce 1399, tedy rok před smrtí Richarda II., kterého čekal, stejně jako jeho manželku, krutý a bolestivý konec. Král Anglie zemřel v zajetí krátce po svém sesazení. Tvrdí se, že byl umořen hlady, když byl vězněn na hradu Pontefract. Od jeho skonu uběhlo dlouhých 13 let, než mohl být pohřben vedle Anny. Místo posledního odpočinku manželů je nyní oblíbeným poutním cílem a legenda o krásné a ušlechtilé královně z Čech žije mezi Angličany dodnes.
V představách některých lidí se Anna Česká dokonce proměnila až v jakousi pohádkovou postavu, k čemuž možná přispěl i nápis na její hrobce, který ji popisuje jako překrásnou a šlechetnou ženu: „Byla oddaná Kristu a dobře známá svými skutky, byla vždy nakloněná dávat dary chudým, uklidnila hádky a ulevila těhotným. Byla krásná na těle a její tvář byla jemná a hezká. Poskytovala útěchu vdovám a léky nemocným.“
Tak si Annu Českou představoval ilustrátor Percy Anderson na počátku 20. století. Manželka anglického krále Richarda II. se stala námětem knih, filmů i divadelních her. „Dobrá královna Anna“ je v Anglii dodnes populární historickou postavou. Stejně jako její otec u nás, o čemž svědčí i fakt, že Karel IV. zvítězil v anketě Největší Čech, kterou v roce 2005 pořádala Česká televize
Zdroje:
