Článek
Narodil se ve vyhnanství jako syn posledního českého krále
„Léto v Prangins bylo velmi krásné,“ vzpomínal na dny, které strávil se sourozenci na břehu Ženevského jezera, Rudolfův starší bratr Otto. Bezstarostné dětství plné rybaření a her v rozlehlé zahradě tvrdě kontrastovalo s faktem, že život jejich rodiny v tomto malebném městečku na jihozápadě Švýcarska ve skutečnosti znamenal vyhnanství.
Arcivévoda Rudolf Syringus Habsbursko-Lotrinský se narodil jako šesté dítě posledního rakouského císaře Karla I., který byl zároveň také posledním českým králem. Na svět přišel 5. září 1919 ve švýcarském exilu téměř rok poté, co se rakousko-uherská říše, které jeho otec vládl, s koncem první světové války rozpadla. Po vyhlášení republiky totiž Karel spolu s dětmi a manželkou Zitou na jaře roku 1919 Rakousko opustili.
Rudolf Syringus Habsbursko-Lotrinský prý dostal své jméno po svém významném předkovi, kterým byl římský král Rudolf I. Habsburský. Na svět přišel ve švýcarském exilu, kde prožil první roky života v obklopení rodiny, která v těchto těžkých časech držela pospolu
Uchýlili se do Švýcarska, které jim po dlouhých vyjednáváních udělilo azyl. Jedním z jejich útočišť na švýcarské půdě byla Villa Prangins, která se stala Rudolfovým rodištěm. Obklopeno asi padesátičlenným služebnictvem zde šest dětí, ke kterým v roce 1921 přibyla sestra Šarlota, žilo poměrně izolovaně a muselo se řídit přísným denním řádem.
V necelých třech letech přišel o otce
Když se Rudolfův otec pokusil dvakrát za sebou neúspěšně znovuzískat moc v Maďarsku, byl vyhoštěn na Madeiru, která se pro malého Rudolfa a jeho bratry a sestry stala na krátký čas novým domovem a místem, kde strávili poslední čas se svým otcem. Právě na tomto portugalském ostrově v Atlantiku totiž první dubnový den roku 1922 bývaly císař a král zemřel. Bylo mu teprve 34 let a jeho nečekaná ztráta nebyla tou jedinou předčasnou smrtí blízkého člověka, která Rudolfa během jeho života potkala.
Rudolf byl jedním z celkem osmi dětí, které se poslednímu rakouskému císařském páru narodily. Jeho nejmladší sestra přišla na svět až po otcově smrti, kdy se stal hlavou habsbursko-lotrinské dynastie nejstarší syn bývalého císaře Ota Habsburský. Dnes stojí v čele rodiny Otův syn a Rudolfův synovec Karel, který pravidelně navštěvuje Českou republiku a v červnu tohoto roku se zde dokonce setkal s prezidentem Pavlem v rámci oficiální návštěvy. Pokud by se rakousko-uherská monarchie nerozpadla, mohl být teoreticky právě on naším současným králem
Arcivévoda Rudolf Syringus Habsbursko-Lotrinský strávil dětství a mládí v různých koutech světa. Po odplutí z Madeiry vyrůstal ve Španělsku a Belgii, ze které však musel v roce 1940 uprchnout před nacisty. Další zastávkou na jeho životní cestě byla Severní Amerika, kde se zapsal na studia ekonomie a sociálních věd na Université Laval v Québecu, která je vůbec nejstarší vysokou školou v Kanadě.
Pracoval na Wall Street i na plantážích v Africe
Po konci druhé světové války začal člen kdysi vládnoucí dynastie pracovat jako manažer na slavné americké Wall Street. A byly to právě Spojené státy, kde v roce 1953 proběhla arcivévodova první svatba. S ruskou hraběnkou Xenií Sergejevnou Černyševovou-Bezobrazovovou ho nespojoval jen aristokratický původ, ale i podobná rodinná historie. Také Xenie se narodila v exilu. Její otec patřil k carským dvořanům a po bolševické revoluci musela rodina Rusko opustit.
S o deset let mladší Xenií měl Rudolf čtyři děti. Některé z nich se narodily až v daleké Africe. Arcivévoda Rudolf totiž v padesátých letech vedl kávové plantáže v tehdejším Belgickém Kongu, jak se nazývala bývalá belgická kolonie v centrální části afrického kontinentu. Většinu zdejších velkých plantáží, na kterých často docházelo k vykořisťování domorodců, vlastnili Evropané, jejichž vliv skončil s vyhlášením nezávislosti země roce 1960.
Manželka i syn zemřeli tragicky
Z Afriky se Rudolf vrátil zpět do Evropy a natrvalo se usadil v Belgii, kde působil jako ředitel banky. Když v září 1968 cestoval spolu s manželkou do sousední Francie, srazilo se jejich auto s nákladním vozem. Pro Xenii byla srážka fatální a ve svých 39 letech utrpěným zraněním podlehla. Rudolf přežil jen s velikým štěstím a ve vážném stavu byl hospitalizován v nemocnici. V době manželčiny smrti bylo jejich nejmladšímu synovi Janovi Karlovi teprve šest let. I jeho bohužel čekal velice krutý osud. O sedm roků později tragicky zemřel v důsledku nehody na kole.
Arcivévoda Rudolf se tři roky po smrti první ženy znovu oženil. S druhou manželkou Annou Gabrielou z Wrede, která byla o dvacet let mladší než on, měl své páté dítě, dceru Kateřinu Marii. Nejstarší Rudolfově dceři Marii Anně je dnes 72 let. Také ona zažila, stejně jako její otec, předčasnou smrt milovaného dítěte. V roce 2020 svět obletěla smutná zpráva, že její dcera náhle zemřela na srdeční aneurysma. Pravnučce našeho posledního panovníka Marii Petrovně Golicynové, která žila v americkém Texasu a pracovala jako interiérová designérka, bylo pouhých 31 let
Ostatky dvanáctiletého Jana Karla dnes leží v benediktinském klášteře Muri na severu Švýcarska, kde je pochována také jeho matka Xenie a v roce 2010 zde byl pohřben i jeho otec Rudolf, který se dožil devadesáti let. Na místě jejich společného odpočinku, které ve středověku založil Rudolfův prapředek Radbot Habsburský jako svatební dar pro svou manželku Idu, jsou ve zdejší Loretánské kapli uložena také srdce našeho posledního královského páru, s koncem jehož vlády se pojil vstup naší země do nové éry samostatného Československa.
Zdroje:
HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové: Životopisná encyklopedie. 2. vydání. Praha: Brána, 2001. ISBN 80-7243-109-9.
UNTERREINER, Katrin. Habsburkové: Mýty a pravda. Český Těšín: Víkend, 20011. ISBN 978-80-7222-807-2.
