Hlavní obsah
Věda a historie

Zrozená z incestu, provdaná za vlastního strýce. Česká královna Markéta zemřela mladá a znetvořená

Foto: Juan Bautista Martínez del Mazo/Museo del Prado/Wikimedia Commons/Public domain

Markéta Tereza Habsburská, dcera španělského krále Filipa IV. a manželka českého krále Leopolda I.

V patnácti letech si vzala matčina bratra, který byl jejím strýcem a bratrancem zároveň. Navzdory blízkému příbuzenství však manželství Markéty Terezy Habsburské a českého panovníka Leopolda I. fungovalo a ukončila ho až královnina předčasná smrt.

Článek

Dívka z obrazu

Přestože Markéta Tereza Habsburská, označovaná též jako Markéta Tereza Španělská, nepatří mezi naše nejznámější panovnice, její tvář se ve světě výtvarného umění řadí k těm nejslavnějším. Španělská infantka a pozdější česká královna a císařovna Svaté říše římské je totiž hlavní postavou proslulého obrazu od předního barokního malíře Diega Velázqueze s názvem Dvorní dámy, který dnes mohou obdivovat návštěvníci Národního muzea Prado v Madridu.

Foto: Diego Vélasquez/Museo del Prado/Wikimedia Commons/Public domain

Obraz Dvorní dámy od jednoho z nejvýznamnějších malířů historie Diega Velázqueze ukazuje dceru španělského krále Filipa IV. jako dítě. Díky tomuto dílu, na němž geniální rodák ze Sevilly zachytil konkrétní okamžik, podobně jako když fotograf vyfotí takzvanou momentku, zná obličej Markéty Terezy Habsburské značná část světové veřejnosti

Rozměrná olejomalba z roku 1656 znázorňuje tehdy pětiletou dceru krále Španělska ve společnosti dvorních dam a dalších osob z jejího doprovodu, třeba i trpaslice se jménem Maria Bárbola pocházející z Rakouska, jejímž úkolem bylo dělat maličké Markétě Tereze společnost. Pozorný divák si v zrcadle všimne také odrazu infantčiných rodičů, které zrovna portrétuje sám Velázquez, jenž na španělském dvoře zastával funkci královského malíře a měl tak privilegium malovat panovníka.

Zrodila se z incestu

Markéta Tereza Habsburská pózovala Velázquezovi v pravidelných intervalech od raného věku až do umělcovy smrti v roce 1660. Jeho portréty zachytily dětství a dospívání dívky, která byla ve své době i přes svůj původ považovaná za výjimečnou krásku. Jako členka španělské větve habsburského rodu, kde byly běžné sňatky mezi příbuznými, se totiž ani jí zřejmě nevyhnuly zdravotní problémy a tělesné deformity, které děti zrozené z incestu v mnoha případech zdědily, ovšem na jejím vzhledu se nepodepsaly v tak extrémní míře. Na rozdíl od jejího mladšího bratra, jenž pod jménem Karel II. vystřídal otce na španělském trůně. Ubohý král trpěl nejen sníženými rozumovými schopnostmi, ale ještě v šesti letech neuměl chodit, jeho hlava byla nepřirozeně veliká a kvůli zdeformované spodní části lebky měl potíže s mluvením i kousáním.

Foto: Diego Velásquez/Kunsthistorischen Museum/Wikimedia Commons/Public domain

Španělská infantka Markéta Tereza v drahocenných modrých šatech na jednom z mnoha portrétů Diega Velázqueze. Dcera jeho chlebodárce Filipa IV. byla častým námětem umělcových děl. Poprvé ji maloval už jako dvouletou. Většina dívčiných podobizen byla určena jejímu strýci, bratranci a ženichovi v jednom Leopoldovi I., aby viděl, jak jeho nevěsta postupem let dospívá, což bývalo v jejich kruzích běžné. Naživo se snoubenci obvykle viděli až na svatbě. Zajímavostí je, že jeden Velázquezův obraz Markéty Terezy můžeme najít také na našem území. Podobizna malé infantky se nachází ve sbírkách Lobkowiczkého paláce v areálu Pražského hradu

Typickým znakem, který Habsburky spojoval, byla právě jejich vystouplá dolní čelist s výrazným spodním rtem. Jak se shodují dnešní vědci, takzvaný habsburský ret je s největší pravděpodobností skutečně důsledkem tradice častých sňatků v rámci rodu. Toto dědictví se výrazně projevilo také u Markétina otce Filipa IV. Španělského, který po vzoru svých předků sám vstoupil do incestního manželství a vzal si dceru českého krále Ferdinanda III., která byla jeho neteří. Stejný osud jako Marii Annu Habsburskou pak čekal za několik let i její dceru Markétu Terezu.

Manželství se strýcem bylo šťastné

Budoucí manželka vlastního strýce Leopolda I. se narodila 12. července 1651 v Madridu. O svatbě půvabné světlovlasé dívky s o jedenáct let starším bratrem její matky se rozhodlo, když byla ještě dítětem. Markéta Tereza se stala velice žádanou partií, protože spolu s ní mohl její choť jednoho dne získat také šanci nárokovat si španělskou korunu. V roce 1666 se přísně vychovaná Španělka vydala s velkolepým průvodem na dlouhou cestu do Vídně, která se měla stát jejím novým domovem. V prosinci téhož roku se tehdy patnáctiletá Markéta Tereza provdala za císaře Svaté říše římské a českého a uherského krále Leopolda I., který byl nejen Markétiným strýcem, ale zároveň i jejím bratrancem.

Foto: Jan Thomas van Ieperen/Kunsthistorisches Museum/Wikimedia Commons/Public domain

Císař a král Leopold I. v divadelním kostýmu. Byla to právě láska k umění, co ho spojovalo s jeho mladičkou manželkou Markétou Terezou, která se v rodném Španělsku těšila oblibě díky své milé povaze a příjemnému zjevu. V nové vlasti byla její popularita mezi dvořany o poznání menší. Obklopovala se většinou Španěly a němčinu používala jen málo. I se svým mužem mluvila španělsky. Leopold jako vládce mnoha národů uměl několik jazyků, ale přestože byl také naším panovníkem, češtinu neovládal

Manželství se strýčkem, jak manželovi nová česká královna nepřestala říkat ani po jejich honosné svatbě, se navzdory blízkému příbuzenskému vztahu a Leopoldově nepřitažlivému vzhledu v rámci možností překvapivě vydařilo. Oba milovali hudbu a Leopold dokonce proslul jako nadaný skladatel. S nábožensky založenou neteří si výborně rozuměl. Kvůli její silné víře v letech 1669 a 1670 vyhnal z Vídně Židy, kteří za to podle pověsti panovnici prokleli.

Zemřela mladá a znetvořená

Možná právě touto údajnou kletbou si někteří z Markétiných poddaných vysvětlovali, proč mladá královna začala rychle chřadnout a stávala se den ode dne slabší. K prudce se zhoršujícímu zdravotnímu stavu se navíc přidala také viditelná struma, která způsobila ženino znetvoření. Toto onemocnění štítné žlázy, lidově zvané vole, se kromě obtížného polykání či potíží s dechem projevuje i zduřením krku a vypoulenýma očima.

Na královnině zdraví se neblaze podepsala také častá těhotenství, z nichž hned dvě skončila potratem. Z ostatních se narodily čtyři děti, ale jen jedna dcera se dožila dospělosti. Další potomci Markéty Terezy zemřeli krátce po svém příchodu na svět. Porody vyčerpaná a teprve jednadvacetiletá panovnice stižená bronchitidou odešla 12. března 1673, tedy více než rok po smrti své nejmladší dcery, která žila pouhých čtrnáct dní.

Podobně smutný osud čekal i na její dceru

Když Markéta Tereza umírala, držela prý zdrceného krále za ruku. Leopoldovu bolest umocňovala pitevní zpráva, podle které spolu s milovanou manželkou zemřelo i nenarozené dítě, které nosila pod srdcem. Smutek z jejich ztráty však musel ustoupit zájmům říše, a tak se ovdovělý vládce již po několika měsících od Markétina skonu podruhé oženil. Podle slov vytesaných na bohatě zdobeném sarkofágu nacházejícím se uvnitř Císařské hrobky ve Vídni, v němž jsou ostatky Markéty Terezy uloženy, představovala pro truchlící zemi útěchu jediná přeživší královnina dcera Marie Antonie, která se matce podobala.

Foto: Jan Thomas van Ieperen/Kunsthistorisches Museum/Wikimedia Commons/Public domain

Císařovna a královna Markéta Tereza Habsburská se svou dcerou Marií Antonií. Panovnice zemřela velice mladá, přesto přežila tři své děti. Jediným jejím potomkem, který po ní zůstal, byla právě Marie Antonie. Ani tu však nečekal dlouhý život

Bohužel, podobný nebyl pouze jejich vzhled, ale i smutný osud. Také Marie Antonie zemřela mladá, a to v pouhých třiadvaceti letech krátce po porodu následkem horečky omladnic. Stejně jako její matka se původně měla vdát za svého strýce. Z plánované svatby sice sešlo, ale sňatek z politických důvodů ji nakonec neminul. Ovšem na rozdíl od Markéty Terezy se v manželství cítila nešťastná a trpěla těžkými depresemi. Životy princezen a královen většinou nebývaly pohádkové.

Zdroje:

HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové: Životopisná encyklopedie. 2. vydání. Praha: Brána, 2001. ISBN 80-7243-109-9.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz