Článek
Byl nejoblíbenějším synem siamského krále
Siam je dřívější název Thajského království, které dnes patří k populárním turistickým destinacím. Na přelomu 19. a 20. století však byla tato země v jihovýchodní části Asie pro spoustu lidí jen málo známým místem s nádechem tajemna. Za to, že se postupně stávala otevřenější a přístupnější cizincům, se z velké části zasloužil její král Chulalongkorn, který seděl na siamském trůně mezi léty 1868-1910.
Chulalongkorn v Siamu zavedl spoustu pokrokových reforem, zrušil otroctví a navazoval vztahy s vyspělými státy. Kvůli své snaze o modernizaci království dokonce podnikal návštěvy Evropy, aby tam hledal inspiraci pro zlepšení životních podmínek svých poddaných. Navázal tak na vládu svého předchůdce Mongkuta, který v Siamu proslul jako otec vědy a techniky.
Siamský král Chulalongkorn během návštěvy Anglie se svými dětmi, kterých měl celkem několik desítek. Angličtina mu přitom nebyla cizí. Jeho otec totiž na svůj dvůr pozval britskou učitelku, která budoucího panovníka a jeho sourozence vzdělávala. Její vzpomínky potom inspirovaly knihu Anna a král Siamu od autorky Margaret Landonové, která se stala předlohou muzikálu, seriálu i několika filmů, mimo jiné také slavného snímku Anna a král z roku 1999 v hlavní roli s Jodie Fosterovou. Skutečná Anna Leonowensová však s Chulalongkornovým otcem Mongkutem udržovala pouze čistě formální vztah a příběh jejich lásky je stejně jako mnoho dalších věcí z románu a filmů pouze fiktivní
I přes touhu přiblížit se západnímu světu zůstával Chulalongkorn v mnoha věcech věrný tradicím svých předků. Po vzoru předchozích králů Siamu měl hned několik žen, s nimiž zplodil desítky dětí. Jeho čtyřicátým a prý i nejoblíbenějším potomkem byl Chakrabongse Bhuvanath. Předpokládalo se, že s ohledem na své vysoké postavení si princ vezme dívku z nějakého váženého siamského rodu. Ale právě tehdy, když začali jeho rodiče hledat vhodnou nevěstu, musel jim Chakrabongse Bhuvanath oznámit, že už se bez jejich souhlasu oženil. Mnohem šokující zprávou než utajená synova svatba byl však pro krále fakt, že jeho nová snacha je Evropanka.
Do krásné Ukrajinky se princ bezhlavě zamiloval
Kateryna Desnycká pocházela z dnešní Ukrajiny. Narodila se v roce 1886 v ukrajinském městě Luck, které bylo v té době součástí Ruského impéria. Neměla královský původ, ovšem pohybovala se v těch nejvyšších společenských kruzích. Právě na jednom petrohradském plese pořádaném samotným ruským carem Mikulášem II. se seznámila se sympatickým tmavovlasým synem siamského krále, který v Rusku navštěvoval důstojnickou školu.
V Petrohradu se Kateryna Desnycká těšila značné oblibě a není divu, že svou krásou, výřečností a dobrým chováním okouzlila i exotického prince. Do tehdejšího hlavního ruského města se atraktivní Ukrajinka přistěhovala spolu s bratrem a začala zde studovat s cílem stát se zdravotní sestrou, což bylo v té době mezi jejími vrstevnicemi velmi populární zaměstnání.
Většinu svého dětství a mladí prožila budoucí siamská princezna v Kyjevě, kde žila po smrti otce, který v jejím rodném městě zastával významnou funkci hlavního okresního soudce. Kateryna tak vyrůstala spolu se svými 11 vlastními i nevlastními sourozenci v poměrném blahobytu. Dokonce měla možnost vystudovat prestižní kyjevské ženské gymnázium, které dokončila v roce 1904. Ve stejném roce přišla o matku a jako sirotek zůstala v péči své kmotry.
Kateryna Desnycká ve svých 14 letech. Narodila se do početné rodiny, do které přivedli její rodiče děti ze svých předchozích vztahů. Vzhledem k tomu, že vyrůstala na území dnešní Ukrajiny, vyznávala pravoslaví, ale později našla díky siamskému manželovi zalíbení také v buddhismu
Když Kateryna poprvé spatřila prince ze Siamu, okamžitě ji zaujal jeho uhrančivý cizokrajný vzhled a nezvyklý přízvuk. O tři roky starší muž byl navíc i oblíbeným a inteligentním společníkem, který hodně cestoval a měl kontakty s předními evropskými panovnickými dvory. Zúčastnil se například svatby pruského korunního prince Viléma. Do ukrajinské krásky se zamiloval na první pohled a nepřestal o ni usilovat ani tehdy, když se po vypuknutí rusko-japonské války vydala na frontu, kde sloužila jako zdravotní sestra.
Přes počáteční šok si ji v Siamu brzy oblíbili
Během nepřítomnosti milované ženy ji Chakrabongse Bhuvanath zasypával dopisy a květinami, a když se Kateryna vrátila, požádal ji ruku. Její odpověď zněla ano, ovšem stanovila si podmínku, že bude jedinou princovou ženou. Snoubenci se vzali v roce 1906 v utajení, protože ženich se obával reakce své vznešené siamské rodiny. Poté se novomanželé vydali na líbánky do Egypta a princ se pomalu připravoval, jakým způsobem zprávu o svém manželství s cizinkou sdělí rodičům.
Jak Chakrabongse Bhuvanath předpokládal, v Siamu nebyli z jeho evropské manželky nadšení. To se však časem změnilo. Když manželovi příbuzní viděli, že Kateryna, která přijela brzy po oné šokující novince do Bangkoku, si během krátké doby osvojila jejich jazyk i zvyky, přijali ji. Kateryna Desnycká se pak stala oficiálně siamskou princeznou.
Ukrajinská zdravotní sestra Kateryna Desnycká a syn krále Siamu Chakrabongse Bhuvanath se do sebe zamilovali navzdory jejich původu i víře. Inteligentní a pohledná cizinka našla v asijském království svůj druhý domov. V dopisech dokonce označovala Siam jako skutečný ráj
Místní lidé si ji zanedlouho oblíbili pro její laskavost a dobročinnost. Nová princezna z Evropy v Siamu například zakládala nemocnice a zasazovala se za vzdělávání dívek. Její pozice se ještě více upevnila v roce 1908 po narození syna Chuly. Rodina pobývala v bangkokském paláci Paruskavan nedaleko královy rezidence, který Kateryna vybavila nábytkem v západním stylu.
Manželství ukončila nevěra
Kateryna neměla díky manželově bohatství téměř žádné finanční omezení. Hodně cestovala, a protože princ často zůstával kvůli svým povinnostem v Siamu, jejich pouto se začalo pomalu rozdělovat. Dlouholetý šťastný svazek bývalé ukrajinské sestřičky a asijského aristokrata ale ukončil až princův vztah s jeho 15letou vzdálenou neteří. Poté, co se Kateryna o mladičké milence svého muže dozvěděla, zůstala otřesená.
Kateryna Desnycká definitivně ztratila víru ve své manželství. Odmítla být součástí princova harému a trvala na rozvodu. Ten se uskutečnil roku 1919. Zklamaná žena poté s příslibem pravidelné renty opustila nejen Siam, ale i jediného syna, kterého musela zanechat u otce. Protože v jejím rodišti právě zuřila krvavá občanská válka, uchýlila se k bratrovi do Pekingu, kde působil ve funkci ředitele tamější železnice. V Číně Kateryna navázala na své dřívější povolání a začala pracovat pro Červený kříž a angažovala se v charitě.
Syn jí rozvod s otcem nikdy neodpustil
Po smrti svého bývalého manžela, který zemřel jen rok po rozvodu, se Kateryna Desnycká provdala za amerického inženýra Harryho Clintona Stonea, s nímž se usadila v Portlandu. Ve Spojených státech zůstala až do krachu jejich manželství. Útočiště pak stárnoucí žena našla ve Francii u své švagrové, kde prožila poslední roky života. Původem Ukrajinka, která si svým šarmem dokázala získat lásku bohatého prince, zemřela 3. ledna 1960 v Paříži. Se synem Chulou se Kateryně Desnycké již nikdy nepodařilo navázat blízký vztah. Zřejmě totiž matce nemohl odpustit, že se rozvedla s jeho otcem a odešla ze Siamu.
Chula Chakrabongse se stal uznávaným historikem a spisovatelem. Ve 30. letech se oženil a stejně jako jeho otec si také on vybral cizinku. Se svou anglickou manželkou potom pobýval více než 20 let ve Velké Británii. Až po dlouhých 18 letech manželství se mu v roce 1956 narodila dcera Narisa, která o mimořádně zajímavém životním příběhu své ukrajinské babičky, se kterou se stihla i jedenkrát setkat, napsala v polovině 90. let knihu s příznačným názvem Katya and the Prince of Siam, tedy Katja a princ Siamu.
Vnučka Kateryny Desnycké Narisa o své babičce napsala v roce 1995 knihu. Literární talent zřejmě zdědila po otci, který měl na kontě řadu historických publikací, mimo jiné i o královském rodu, jehož byl součástí. Uměleckým směrem se vydal také Narisin syn Hugo Chakrabongse Levy, který v Thajsku patří mezi populární zpěváky a skladatele. Jednu jeho píseň dokonce nahrála i světová hvězda Beyoncé
Zdroje:
