Článek
Krásná, bohatá, ale neurozená
Filipína Welserová se narodila v roce 1527 sice jen jako měšťanská dcera, zato ale do jedné z nejbohatších rodin celého 16. století. Jejím otcem byl kupec, který se zabýval bankovnictvím. Peníze půjčoval samotnému českému králi a svými aktivitami si dovedl vydělat hotové jmění, o kterém se lecjakému šlechtici s modrou krví ani nezdálo. Díky tomu mohl své dceři dopřát prvotřídní vzdělání. Filipína byla velice inteligentní a také velice krásná dívka, takže není divu, že okouzlila spoustu mužů. Mezi nimi však jeden vyčníval. Byl to syn českého krále a císaře Svaté říše římské. Ferdinand svou vyvolenou vídal na zámku Březnice, který v té době vlastnila Filipínina teta, u které dívka pobývala. Dva roky před tajnou svatbou se dokonce potkali i v Plzni na maškarním plese.
Vzdělaná a krásná. Filipína Welserová byla osudovou ženou králova syna. Nikdy se jí nevzdal.
Dítě před dveřmi
Filipínin ctitel a budoucí manžel Ferdinand II. byl rakouským arcivévodou a zastával i úřad místodržitele v českých zemích. Zajímal se o zbraně a rád se zúčastňoval nejrůznějších turnajů, ale především to byl velký sběratel. Jeho umělecké sbírky byly proslulé, po jeho smrti je dokonce od dědice odkoupil císař a král Rudolf II., který byl svou posedlostí uměním proslulý. Filipína s Ferdinandem drželi svou lásku pod pokličkou. A svou vlastní svatbu museli tajit o to víc. Vzali se v roce 1557 v zámecké kapli v Březnici, která leží nedaleko Příbrami. Tam se novomanželům narodil jejich první syn Andreas. Aby ho však Filipína mohla vychovávat, nejprve ho musela adoptovat. Nikdo totiž nevěděl, že je vdanou ženou, oficiálně byla svobodná a žádného manžela neměla, tudíž by neměla mít ani žádné děti. Musela svého právě narozeného syna položit před dveře zámku, aby to vypadalo, že ho tam matka odložila jako nechtěné dítě. Potom se ho Filipína mohla ujmout a starat se o něj.
Zámek v Březnici hrál významnou roli v lásce Filipíny a Ferdinanda. Scházeli se zde a dokonce tu proběhla i jejich svatba.
Vzdal se kvůli ní trůnu
Filipína byla s manželem šťastná. Postupně se jim narodily čtyři děti a když její tchán zemřel, připadla Ferdinandovi nová povinnost. Musel se ujmout vlády v Tyrolsku, kde si manželé zřídili nákladný dvůr na zámku Ambras poblíž Innsbrucku, kde žili a hostili návštěvy. Oficiálně se spolu ale ukazovat nemohli. Ferdinandův otec se sice ještě před svou smrtí o jejich tajném sňatku dozvěděl, ale rozhodl, že toto nerovné manželství musí být za každou cenu utajeno. Svá vnoučata, která vzešla z tohoto svazku, vyloučil z následnictví trůnu. V novém bydlišti si Filipína rychle zvykla a stala se dokonalou paní domu. Její hostitelské schopnosti byly pověstné, dokonce se dochovaly i Filipíniny kuchařské knihy. I když jistě musela kvůli svému nízkému původu zažít nejedno příkoří, s milovaným Ferdinandem žila v harmonii. A ten za svou lásku nepřestal bojovat ani teď, když už byla dávno jeho. Nabídli mu polskou korunu, ale pod podmínkou, že se vzdá své lásky. Odmítl. Sice se nestal králem, ale měl ženu, kterou miloval. Filipína se zadostiučinění přeci jen dočkala. Papež její manželství s Ferdinandem uznal, avšak to už se blížila její smrt. Filipína Welserová trpěla jaterní chorobou, které v roce 1580 podlehla. Dodnes je však její příběh synonymem lásky navzdory společenským předsudkům.
Jedinou její chybou bylo, že se nenarodila jako šlechtična. Přesto prožila lásku s královským synem. Jejich fascinující příběh nás zajímá i dnes.
Zdroje:
HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové-Životopisná encyklopedie. Praha:Brána, 2001. ISBN 80 - 7243 - 109 - 9
