Článek
Vdovec a blondýna
Harald Quandt se narodil v roce 1921 jako syn bohatého podnikatele Günthera Quandta, jehož předci založili už v devatenáctém století textilní podnik. Ten zbohatl během první světové války, kdy ve velkém vyráběl vojenské uniformy. Když poznal Haraldovu matku Magdu, byl už vdovcem se dvěma dětmi. Okouzlující dvacetiletou blondýnku potkal ve vlaku, když se vracela z dívčího penzionátu. Ani ona ale nebyla zrovna chudá, protože její vlastní otec byl bohatý podnikatel a ten nevlastní neméně majetný židovský továrník. V roce 1929 se Haraldovi rodiče rozvedli a Magda si o dva roky později vzala budoucího německého ministra propagandy Josepha Goebbelse, se kterým se jí narodilo dalších šest dětí.
Harald se jako desetiletý zúčastnil svatby své matky s Josephem Goebbelsem. Za svědka jim šel Adolf Hitler, který byl častým hostem v jejich bytě.
Jedna rodina
Harald žil po matčině svatbě nejprve s vlastním otcem, ale brzy začal bydlet s Goebbelsovými ve společné domácnosti. Nevlastní sourozence měl rád a dobré vztahy panovaly i mezi jeho rodiči. Haraldův otec se stal členem NSDAP a také dodavatelem německé armády, pro kterou vyráběl protiletecké střely nebo baterie pro ponorky. Podnikal i s puškami Mauser a vlastnil akcie automobilek Daimler a BMW. V jeho továrnách pracovali i nuceně nasazení a vězni z koncentračních táborů, se kterými zde nebylo zacházeno zrovna v rukavičkách.
Válku přežil, jeho mladší sourozenci ne
Harald mezitím vystudoval gymnázium a poté sloužil jako pilot u německého letectva. S Luftwaffe bojoval mimo jiné i v Řecku, Francii, Rusku nebo Itálii, kde ho před koncem války zajali a přemístili do zajateckého tábora v Libyi. Zde si přečetl i dopisy na rozloučenou od své matky a otčíma Goebbelse. Oba spáchali sebevraždu den po smrti Adolfa Hitlera a s sebou na smrt vzali i šest malých Haraldových sourozenců. Nevlastní syn bývalého říšského ministra propagandy byl roku 1947 propuštěn na svobodu a nebyl za nic trestán. Když se po válce vrátil do Německa, dal se do studia strojírenství.
Nejbohatší Němka díky BMW
Po smrti otce v padesátých letech připadlo Haraldovi a jeho jedinému žijícímu bratrovi Herbertovi obří průmyslové impérium a on se tak stal ze dne na den jedním z nejbohatších lidí západního Německa. S manželkou, bývalou sekretářkou Inge, se mu narodilo pět dcer. Bohatství si ale neužíval moc dlouho. Harald Quandt zemřel v roce 1967 jako pětačtyřicetiletý při letecké nehodě v Itálii. Před dvěma lety jedno letecké neštěstí přežil, ale z toho druhého už živý nevyvázl. Po jeho smrti došlo mezi vdovou Inge a nevlastním bratrem k oddělení majetku. Když roku 1982 zemřel i Herbert Quandt, dědictví po něm převzali jeho potomci, přičemž třetí manželka a jejich společné děti dostaly tu nejcennější část. Sourozenci Susanne a Stefan dodnes drží téměř polovinu podílu v německém výrobci luxusních aut BMW. Neteř Haralda Quandta, Susanne Klattenová, je podle časopisu Forbes dokonce nejbohatší ženou Německa. Vlastní 19 procent akcií BMW a její bratr Stefan Quandt je majitelem 24 procent této slavné německé automobilky.
Společnost BMW má své hlavní sídlo v Mnichově a téměř polovinu akcií firmy vlastní příbuzní nevlastního syna Josepha Goebbelse.
Zdroje: The Independent, Hospodářské noviny, Forbes, Harald Quandt
