Článek
Narodil se v 19. století a jezdil tramvají taženou koňmi
Uznávaný herec a režisér Zvonimir Rogoz toho za svůj stoletý život pamatoval opravdu hodně. Narodil se roku 1887 v dnešním hlavním městě Chorvatska Záhřebu a byl svědkem toho, jak v jeho ulicích zavedli tehdy moderní plynové osvětlení nebo v místním kině promítali vůbec první film. Jezdil ještě tramvají, kterou táhli koně, a jako zaměstnanec prodejce aut myl jeden z prvních automobilů, který kdy jezdil po záhřebských silnicích. Od mládí miloval sport, hrál fotbal a stal se členem Sokola, ale největší Zvonimirovou láskou bylo herectví, které odjel v necelých dvaceti letech studovat do Vídně, centra tehdejší rakousko-uherské monarchie.
Do Československa přišel ve dvacátých letech a stal se oporou Národního divadla
Když se Zvonimir Rogoz vrátil jako začínající herec do své země, nastoupil do Národního divadla v Záhřebu. Přísný režim spolu s malými rolemi, které zde dostával, mu nevyhovoval, a proto se přidal ke kočovné divadelní společnosti, se kterou před první světovou válkou procestoval celý Balkán. Poté vystřídal několik chorvatských divadel, ale hrál i v sousedním Slovinsku, až ho osud na konci dvacátých let zavál do prvorepublikového Československa, kde pohostinsky vystupoval v pražském Národním divadle. V roce 1929 zde získal angažmá a na prknech naší přední scény vydržel až do konce druhé světové války. Národní divadlo talentovanému Chorvatovi nabídlo přes sto nádherných rolí a Zvonimir Rogoz tam kromě herectví dokonce působil i jako režisér.
Ve filmu hrál po boku těch největších českých hvězd
Chorvatský rodák Zvonimir Rogoz se stal v Československu uznávaným divadelním hercem a počátkem třicátých let začala i jeho kariéra u filmu. Byl představitelem mnoha rozličných postav z dnes více či méně známých českých filmů. Jako kníže Dolgorov se v roce 1931 objevil v komedii o napraveném kasaři Obrácení Ferdyše Pištory, kde stanul vedle Jindřicha Plachty a Zdeňka Štěpánka. S dalšími velkými hereckými osobnostmi se setkal třeba v komedii Karla Lamače Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa, kde kromě legendárního krále komiků Vlasty Buriana zazářila i jedna z našich nejkrásnějších, ale také nejkontroverznějších hereček Lída Baarová. Za svůj výkon v životopisném filmu o Milanu Rastislavu Štefánikovi, ve kterém mu byla svěřena hlavní role, získal Čestnou filmovou cenu spolu s pětitisícovou odměnou.
Ve skandální Extasi byl hereckým partnerem legendární Hedy Lamarr
Diváci mohli oblíbeného umělce vidět třeba v dodnes populárních komediích Cech panen kutnohorských nebo Cesta do hlubin študákovy duše. Hrál například i v utopistickém snímku Krakatit, v romantickém filmu Madla zpívá Evropě a v mnohých dalších filmových počinech. Naposledy se Zvonimir Rogoz v Čechách před kamerou objevil v roce 1949, kdy si v historickém dramatu Revoluční rok 1848 zahrál knížete Metternicha. Nejslavnějším snímkem, který kdy Zvonimir Rogoz natočil, byl ale bezesporu ve své době skandální film se smyslnými a erotickými scénami Extase, jehož odvážné záběry odsoudil papež i německý vůdce Adolf Hitler. Pod režijním vedením Gustava Machatého se Zvonimir Rogoz v příběhu o mladičké krásce Evě, která hledá únik z neuspokojivého manželství v náruči milence, ujal úlohy Evina postaršího manžela Emila Jermanna. Hlavní hrdinku ztvárnila okouzlující Rakušanka Hedy Kiesler, která se stala jednou z prvních hereček, které se svlékly před filmovou kamerou. O pár let později se z mladé začínající umělkyně stala slavná hollywoodská hvězda první velikosti Hedy Lamarr.
S dcerou hrál v divadle a syna zplodil až po devadesátce
Po druhé světové válce Zvonimir Rogoz vystřídal několik českých divadel, až se v roce 1951 vrátil do své vlasti, kterou během působení v Československu pravidelně navštěvoval. Na území bývalé Jugoslávie herec i nadále vykonával svou profesi a také v roli pedagoga učil zdejší nové herecké naděje. V sedmdesátých letech se jako vdovec oženil s o mnoho desítek let mladší ženou, s níž ve svých dvaadevadesáti letech zplodil syna Rafaela. Z prvního manželství měl ještě dceru Libuši, která se stala také herečkou a spolu s otcem vystupovala v Národním divadle v Praze. Populární herec byl aktivní až do vysokého věku, zajímal se o vše nové a věnoval se malému synovi. K příležitosti svých stých narozenin vydal knihu pamětí, v níž vzpomínal na svůj dlouhý a neobyčejný život. Sté jubileum oslavil dvoumetrovým dortem ve společnosti milované rodiny, kterou navždy opustil o několik měsíců později. Chorvatský herec Zvonimir Rogoz, který si získal uznání a diváckou oblibu také u českých diváků, zemřel v únoru roku 1988 ve svých sto letech.
Zdroje:
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/127538/zvonimir-rogoz
https://archiv.narodni-divadlo.cz/umelec/2762
https://www.24sata.hr/show/na-pitanje-kako-je-dobio-dijete-u-92-legendarni-zvonimir-rogoz-rekao-je-nismo-pazili-913894
https://www.irozhlas.cz/kultura/film/extase-film-restaurovani-benatky-biennale_1908281114_ako
