Článek
Lékaře obelstila kávou
Jednadvacetiletá Vesna Vulović před vstupní prohlídkou vypila veliké množství kávy, takže na její nízký tlak, kvůli kterému by ji jako letušku jugoslávská letecká společnost JAT nemohla přijmout, nikdo z lékařů nepřišel. Vesna se narodila 3. ledna 1950 v srbském Bělehradě do rodiny obchodníka. Od mládí milovala britskou skupinu The Beatles a jejím snem bylo podívat se do Londýna. Když doma oznámila, že by chtěla na nějakou dobu odjet do Velké Británie, kde by se ráda zdokonalila v angličtině, rodiče nic nenamítali. Ovšem místo Londýna se musela spokojit s jiným a o mnoho menším britským městem, kde žili rodinní známí, u kterých Vesna během svého pobytu v Anglii bydlela. Nezůstala tu však dlouho a brzy odcestovala do švédského Stockholmu, ale protože se o ni otec s matkou báli, musela se vrátit zpět domů.
Zamilovala se do uniformy
Vesna přemýšlela, jakým směrem se v životě vydat. Když ale potkala svou kamarádku, která se stala letuškou a uviděla její slušivou uniformu, měla okamžitě jasno. Jako letuška by navíc mohla cestovat po celém světě a konečně by se mohla podívat také do svého vysněného Londýna. V roce 1971 nastoupila do jugoslávské národní letecké společnosti JAT, se kterou se o necelý rok později vydala na svůj osudový let, který jí už navždy změnil život.
Letět měla jiná Vesna
Jednalo se o pravidelnou leteckou linku ze Stockholmu do Bělehradu s mezipřistáním v Kodani a Záhřebu. Ten den Vesna vůbec letět neměla, ale protože si ji spletli s jinou letuškou se stejným jménem, do letadla přeci jen nastoupila. Do hlavního města Dánska přiletěla už den předtím. Těšila se tam, protože v Kodani ještě nikdy nebyla. Spolu s ostatními členy posádky se procházela po městě a nakupovala dárky pro svou rodinu. Druhý den, 26. ledna 1972, s kolegy nastoupila do letadla, které před chvílí přistálo na kodaňském letišti. Tehdy si všimla podivného muže, který právě vystoupil, ale nevěnovala mu žádnou větší pozornost. Že by se mohlo jednat o atentátníka, který nechal v zavazadlovém prostoru stroje kufr s výbušninou, nemohla tenkrát tušit.
Výbuch nad severočeskou vesnicí
Vesna Vulović spolu s dalšími 27 lidmi na palubě přesně v 15:15 vzlétla z letiště v Kodani a o více než čtvrt hodiny později mohutná exploze protrhla zavazadlový prostor jejich letounu. Nad obcí Srbská Kamenice v okrese Děčín se letadlo DC-9 rozpadlo a mířilo k zemi. K troskám se ihned po havárii seběhli místní. Vypadalo to, že nehodu nemohl nikdo přežít, ale potom vesničané uslyšeli ženský křik. Vydali se za zoufalým hlasem a zanedlouho objevili zraněnou, ale žijící letušku Vesnu Vulović. Svou modrou uniformu měla celou nasáklou krví a podpatky jejích lodiček byly utržené. Vesna měla štěstí, její objevitelé jí byli schopni poskytnout první pomoc a udrželi ji při životě až do příjezdu záchranářů. Ti ji okamžitě odvezli do nejbližší nemocnice v České Kamenici, kde strávila první dny po nehodě v kómatu.
O nehodě si přečetla v novinách
Je to neuvěřitelné, ale Vesna Vulović přežila pád dlouhý deset kilometrů a 160 metrů! Kromě zlomenin po celém těle měla dvaadvacetiletá srbská letuška pohmožděná játra a ledviny a otok na mozku. Kvůli zlomeným obratlům částečně ochrnula na dolní polovinu těla. Trpěla amnézií, takže nehodu si vůbec nepamatovala. Když byla schopna převozu, lékaři ji transportovali do pražské střešovické nemocnice. O tom, co se s jejím letadlem a ostatními 4 členy posádky a 23 cestujícími stalo, se dozvěděla až z novinového článku, který jí ukázali lékaři. Když si Vesna zprávu o havárii přečetla, omdlela.
Zachránil ji nízký tlak
Na počátku března 1972 byl naplánován Vesnin let do rodného Bělehradu, kde měla pokračovat v léčbě. Před odletem jí byla nabídnuta uklidňující injekce, kterou však pacientka odmítla, protože z létání ani po svém hororovém zážitku žádný strach neměla. Na katastrofu si totiž pořád nevzpomínala. Její pokoj v bělehradské nemocnici byl nepřetržitě hlídán policií. Vyšetřovatelé letecké havárie, kterou Vesna jako jediná přežila, totiž došli k závěru, že se jednalo o teroristický čin spáchaný chorvatskou ultranacionální skupinou ustašovců. Hnutí ustašovců vzniklo už v roce 1930 a jejich cílem bylo vytvoření samostatného chorvatského státu. K činu se dokonce veřejně přihlásili ve švédském rádiu už druhý den po atentátu. Pachatel v letadle pravděpodobně zanechal kufr s výbušninou a poté vystoupil v Kodani. Je možné, že to byl právě onen podivný muž, kterého Vesna viděla před svým nástupem na kodaňském letišti. Nad bývalým Československem nálož explodovala a letadlo se rozpadlo. Vesnu Vulović zřejmě zachránilo to, že se v době výbuchu pohybovala v zadní části trupu letadla, která se odtrhla a zřítila se k zemi. Dopadla šikmo do zalesněného svahu, který náraz poněkud ztlumil. To, že Vesna nezemřela na dekompresi, se vysvětluje jejím abnormálně nízkým krevním tlakem. Trvalo deset měsíců, než se přeživší letuška opět naučila chodit a další půlrok, než se úplně zotavila. Zůstalo jí ale kulhání a také ji trápily výčitky, že zrovna ona jako jediná z celé posádky havarovaného letadla přežila.
Národní hrdince hrozilo vězení
Ze ,,zázračné“ letušky se během chvíle stala celosvětová celebrita. To, že přežila nejvyšší pád bez padáku z výšky 10 160 metrů Vesně vyneslo zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Ocenění převzala na londýnském galavečeru z rukou Paula McCartneyho z jejích milovaných The Beatles. Na konci sedmdesátých let se provdala za strojního inženýra, ale v devadesátých letech se s ním rozvedla. Děti mít nikdy nemohla. Po nehodě chtěla dál pracovat jako letuška, ale letecká společnost jí přidělila práci v kanceláři. Poté, co se na počátku devadesátých let zúčastnila protivládních protestů, o své zaměstnání přišla. Hrozilo jí dokonce i vězení, ale její popularita byla tak obrovská, že si na to jugoslávské úřady prostě netroufly. Vesna žila po rozvodu sama ve svém bělehradském bytě, kde jí dělaly společnost pouze její tři kočky. Když se na konci roku 2016 přestala ozývat svým přátelům, ti 23. prosince zalarmovali policii, která Vesnu Vulović objevila mrtvou ve vaně. Na místě letecké tragédie u obce Srbská Kamenice dnes stojí pomník, který smutnou událost, která se zde na počátku sedmdesátých let stala, připomíná.