Článek
Z truhláře esesákem
Viktor Pestek se narodil v roce 1924 do německé rodiny, která žila na Bukovině. To je historické území, které dříve patřilo mimo jiné i k Rakousko-Uhersku. Svůj název prý získalo kvůli bukům, které tam všude ve velkém rostly. Dnes je Bukovina rozdělena mezi státy Rumunsko a Ukrajinu. Viktor Pestek se vyučil truhlářem a brzy poté vstoupil do SS, tedy do ozbrojené organizace NSDAP, která původně sloužila jako osobní stráž Adolfa Hitlera. Když se připletl do bojů s partyzány, málem přišel o život. Ti ho ale ušetřili a Viktor tak vyvázl pouze se zraněním ruky, kvůli kterému se nemohl uplatnit na frontě a byl v roce 1943 dosazen jako dozorce do koncentračního tábora Osvětim- Březinka.
Koncentrační tábor v Osvětimi bylo místo smrti. Většina zdejších vězňů zemřela v plynových komorách.
Krásná Renée
Podle vzpomínek přeživších vězňů se nováček Viktor Pestek choval slušně, dokonce si vysloužil i přezdívku Panenka. Už od začátku bylo jasné, že je jiný než většina místních dozorců. Jeho úkolem bylo střežení takzvaného rodinného tábora, což byl úsek, kde vězni žili společně nezávisle na pohlaví a například ženám zůstaly jejich dlouhé vlasy a nebyly nuceny nechat se ostříhat dohola. Do jedné z místních vězeňkyň se mladý dozorce zamiloval a rozhodl se, že jí pomůže dostat se pryč. Onou ženou byla Renée Neumannová, která se narodila v roce 1924 do židovské rodiny buď ještě v Budapešti, kde Neumannovi předtím žili, nebo až v Brně, kam se přestěhovali. Starší sestra Giselle odjela roku 1939 na internátní školu do Anglie, transportu do koncentračního tábora se tedy vyhnula, na rozdíl od Renée a jejich matky. Ty byly v roce 1941 transportovány nejprve do Terezína, který sloužil jako sběrný a průchozí tábor. Odtud o dva roky později putovaly do Polska, do nechvalně proslulého koncentračního tábora Osvětim-Březinka.
Sestry Neumannovy se narodily ve špatné době. Starší Giselle válku přečkala v Anglii, ale mladší Renée čekal koncentrační tábor.
Chtěl se pro ni vrátit
Tam si krásné dívky všiml místní dozorce Viktor a zamiloval se do ní. Slíbil sobě i jí, že udělá vše pro to, aby se odsud dostala. Dosadil ji na místo písařky, aby v táboře měla o něco lepší podmínky a pomáhal i její matce, která byla do plánu útěku zahrnuta také. Potřeboval ale někoho znalého místního prostředí, kdo ovládal jazyk a byl schopný pro Renée i její matku opatřit doklady. Takový člověk měl utéct jako první. Vězni, které s nabídkou pomoci v jejich útěku oslovil, ho odmítli. Mysleli, že je to past. Vítězslav Lederer ale dozorcovu nabídku přijal. Byl to Žid původem z Tachovska, který žil před válkou v Plzni a živil se různě - jako obchodní cestující i jako čeledín na statku. Pro svou účast v protinacistickém odboji nakonec skončil v Terezíně, aby byl následně převezen do Osvětimi. Viktor Pestek mu obstaral uniformu SS, kolo, dokumenty i peníze. Vítězslav Lederer se v převleku a na kole vydal k bráně, kterou mu Viktor otevřel a sám potom odešel s tím, že bude v příštích dnech čerpat svou dovolenou. Spolu potom prošli i další branou, až se dostali k železniční stanici, kde naskočili na vlak a odjeli na Moravu. Odtud se přes Prahu vydali až do Plzně, kde jim pomohli Ledererovi známí a ukryli je kdesi na Plzeňsku.
On byl popraven, ale ona přežila
První část plánu zamilovanému Viktorovi vyšla, ale teď přišla na řadu ta složitější. Chtěl se vydávat za člena gestapa, který si přijede pro Renée i její matku a z tábora je odveze k vymyšlenému výslechu. Jeho odvaha a láska byla vskutku veliká, ale milovanou ženu se mu osvobodit nepodařilo. Sám byl zatčen a v říjnu 1944 popraven. Renée ale válku přežila a po jejím skončení se odstěhovala do Ameriky. Dvakrát se vdala a měla dva syny. Zemřela v New Yorku roku 1987. Jestli byla do svého dozorce i ona skutečně zamilovaná, to se už dnes nedozvíme. Jejich příběh je ale důkazem toho, že láska může vzniknout kdekoliv a mezi kýmkoliv. Bez ohledu na vše ostatní.
