Článek
Z ČVUT odešel kvůli herectví
Za svůj život ztvárnil Jiří Plachý starší čtyřicet filmových a nespočet divadelních rolí. Jako mnoho herců jeho generace, začínal i on v ochotnických představeních. Tehdy ho možná ještě ani nenapadlo, že se jednou bude herectvím i živit. Jeho kariéra totiž měla být v úplně jiném oboru. Jiří Plachý se zajímal o techniku a v Pardubicích vystudoval zdejší strojní průmyslovku. Narodil se v roce 1899 v Železném Brodě, který leží v Libereckém kraji, jako syn úředníka. Po maturitě začal pracovat na pozici konstruktéra v továrně vyrábějící mlýnská kola, a dokonce se přihlásil na České vysoké učení technické, ale studia nedokončil a rozhodl se naplno věnovat milovanému herectví.
První filmovou roli dostal ještě v němém filmu
Jiří Plachý prošel několika pražskými scénami. Hrál ve Švandově, Vinohradském i Národním divadle a uplatnil se převážně v charakterních rolích, ve kterých naplno využil svou výraznou mimiku a gestikulaci. Ve filmu se poprvé objevil ještě v jeho němé éře v polovině dvacátých let. Dnešní diváci si ho však budou pamatovat spíš z jeho poválečných snímků. Třeba z dodnes reprízované komedie režiséra Josefa Grusse Hostinec „U kamenného stolu“, která vznikla v roce 1948 podle humoristického románu spisovatele Karla Poláčka. Jiří Plachý si zde zahrál postavu herce kočovné společnosti Beno Mertense, se kterým uteče vdaná paní hostinská, kterou ve filmu ztvárnila Jiřina Šejbalová.
Alchymista Kelley
V roce 1951 byl Jiří Plachý obsazen do dvoudílné historické veselohry Císařův pekař - Pekařův císař režiséra Martina Friče. V roli magistra Edwarda Kelleyho, anglického alchymisty působícího na dvoře Rudolfa II., nahradil Karla Högera, který měl tohoto šarlatána hrát původně. Film byl inspirován úspěšnou divadelní hrou Golem, která se ještě před válkou hrála v Osvobozeném divadle. Na natáčení byl uvolněn poměrně vysoký rozpočet, protože zkrácená verze snímku se plánovala uvádět i v zahraničí.
Premiéry svého posledního filmu už se nedožil
Svou životní filmovou roli ale Jiří Plachý dostal až o něco později v dramatu podle předlohy Fráni Šrámka Měsíc nad řekou. Točilo se v Písku, kde Šrámek prožil část svého života a kde to miloval. Josef Roškot byl hercovou nejkrásnější, ale bohužel také poslední postavou, kterou si před kamerou zahrál. Nedožil se ani slavnostní premiéry snímku v srpnu roku 1953. Jiří Plachý byl několik měsíců předtím nalezen mrtvý pod okny svého pražského bytu.
Viděli, jak někdo padá z okna
Smrt oblíbeného herce, který se stal také uznávaným profesorem na konzervatoři a na DAMU a který díky svému skvělému hlasovému projevu působil i v rozhlase a dabingu, dodnes obestírá řada tajemství. Opravdu spáchal sebevraždu skokem z okna, jak zněla oficiální verze jeho pádu, nebo za jeho odchodem ze světa stála tehdejší Státní bezpečnost? Právě o roli StB ve smrti Jiřího Plachécho existuje několik svědectví. Toho osudného dne, 2. prosince 1952, měl Jiří Plachý odjet spolu s kolegy z Národního divadla na zájezd. Jelikož se ale zpozdil, bylo rozhodnuto, že ho autobus vyzvedne přímo před jeho bytem. Když už byl autobus se zbytkem jeho kolegů téměř na místě, herečka Vlasta Fabianová spolu s ostatními zahlédla, jak někdo padá z okna. Byl to její kolega Plachý.
Tajemné auto, kterým běžní lidé nejezdili
Všimla si ale ještě něčeho. Z Chrudimské ulice na pražských Vinohradech, kde k tragédii došlo, chvilku poté odjíždělo osobní auto Tatra 600. Tento automobil byl také nazýván Tatraplan kvůli podobě jeho tvaru s letadlem. Vyráběl se v letech 1948-51 a vyvážel se do mnoha evropských zemí, kde slavil úspěchy. Pro běžné lidi v Československu byla ale Tatra 600 nedostupná. Vůz u nás sloužil pouze pro státní a stranické funkcionáře. Svědectví Vlasty Fabianové zaznamenal v knize svých pamětí herec Radovan Lukavský.
Syn se otcovou nevyjasněnou smrtí trápil celý život
Jiří Plachý měl manželku a malého syna, který se narodil rok po skončení druhé světové války. Po hercově náhlé smrti čekaly rodinu těžké časy. Jeho vdova nemohla dlouho najít práci a bojovala s finančními problémy. Její syn Jiří se stal po otcově vzoru také úspěšným hercem. Měl za sebou nespočet rolí v televizi, filmu, ale i v dabingu. Jeho hlasem k českým divákům promlouval třeba Robert De Niro nebo Jean Reno. Zemřel loni ve věku 75 let. Celý život ho trápila nevyjasněná smrt jeho otce. Podezření, že za otcovým skonem stála StB, ještě více zesílilo poté, co se po letech dozvěděl o svědectví někdejšího souseda jejich rodiny, který bydlel v protějším domě. Tenkrát, krátce předtím, než byl Jiří Plachý nalezen mrtvý na ulici, prý viděl za oknem jeho bytu více postav, ne jen samotného herce. Před svým pádem tak Jiří Plachý nebyl v pokoji sám.
Stejně podivný pád Jana Masaryka
Pokud herec skutečně nespáchal sebevraždu, ale byl zavražděn Státní bezpečností, jaký k tomu měla důvod? Existují spekulace, že prostě věděl příliš a musel být odstraněn. Jestli zvolil dobrovolný odchod ze života, mohl prý za jeho sebevraždou stát nátlak ze strany StB kvůli hercově minulosti. Za války měl mít totiž co dočinění s gestapem, u kterého se přimluvil za svého vězněného bratra. Pochybností a záhad kolem smrti Jiřího Plachého bylo a je mnoho. Podobnou smrtí za ne úplně vyjasněných okolností zemřel o čtyři roky dříve i politik a syn našeho prvního prezidenta Jan Masaryk, který byl nalezen mrtvý pod okny koupelny svého bytu v Černínském paláci. Mnoho lidí se domnívá, že Masarykova údajná sebevražda byla ve skutečnosti vraždou v režii sovětských komunistů.
