Článek
Zářila v divadle i ve filmu
Půvabná herečka Marie Glázrová pocházela z obce Horní Suchá, ležící mezi Karvinou, Havířovem a Českým Těšínem poblíž hranic s Polskem. Narodila se 12. července 1911 do rodiny lékaře a nadšeného ochotníka. Po otci zdědila lásku k herectví, které nejprve studovala na soukromých hodinách. Později se přihlásila na konzervatoř v Praze a po jejím dokončení nastoupila do divadla v Plzni. Část třicátých let Marie Glázrová strávila na prknech Divadla na Vinohradech, kde ztvárnila mnoho zajímavých rolí, a když se poté stala členkou činohry Národního divadla v Praze, patřila nejen mezi naše nejúspěšnější jevištní umělkyně, ale v té době se už řadila i k největším hvězdám československé kinematografie.
První hereččinou rolí před filmovou kamerou byla Zdenka, dcera despotického profesora Kohouta v komedii z roku 1934 Poslední muž. Mariina hrdinka musela ve snímku podle stejnojmenné divadelní hry F. X. Svobody snášet rozmary pedantského otce, který jí chtěl vybrat ženicha podle vlastního vkusu, i když ona sama už ideálního muže našla. Doktor Bečvář však díky své chytrosti nad Zdenčiným otcem vyzrál a ten mu dívku nakonec sám nabídnul za manželku. Humorný příběh rodinného tyrana je dnešním divákům známý spíše z novějšího remaku Poslední mohykán, kde Huga Haase v roli otce Kohouta vystřídal Jaroslav Marvan.
Uměla zahrát venkovskou služku i urozenou šlechtičnu
O rok později se Marie Glázrová objevila v adaptaci dramatického díla bratří Mrštíků Maryša. Snímek, na jehož natáčení zapůjčili své kroje obyvatelé Vlčnova, kde vznikly exteriérové scény, byl v roce 1936 uveden na prestižním festivalu v Benátkách. Zatímco ve filmu se jedna z nejpopulárnějších a nejtalentovanějších českých hereček zhostila úlohy služky Rozáry, na jevišti Národního divadla jí patřila hlavní role nešťastné Maryši, která je z donucení provdaná za postaršího mlynáře.
Když se v pohnutém období druhé světové války začalo s natáčením Babičky, šlo doslova o celonárodní událost. Převedení nejznámějšího románu spisovatelky Boženy Němcové na filmové plátno se ujal režisér František Čáp. Krása české krajiny a lidových zvyků probouzela v obyvatelích země zmítající se ve spárech nacistického Německa národní hrdost a sebevědomí. Pro Marii Glázrovou představovala vznešená kněžna Zaháňská, kterou si zahrála po boku babičky Terezie Brzkové či Barunky Nataši Tanské, jednu z nejslavnějších rolí její kariéry.
Po válce rolí ubylo
Do roku 1945 mohli diváci oblíbenou umělkyni vidět v mnoha snímcích, kde naplno projevila své nesporné herecké nadání. Stala se okouzlující herečkou Helenou Vargovou v milostném dramatu z posledních roků rakouské monarchie Noční motýl, jako žena stojící mezi dvěma muži oslnila osazenstvo kin ve filmu podle knihy Josefa Kopty Hlídač č. 47, v psychologickém snímku Okouzlená se proměnila v bohatou dceru továrníka Jitku Zykanovou a v Tanečnici z roku 1943 se jako primabalerína Clo vzdala kvůli pomíjivému úspěchu své vlastní dcery. Marie Glázrová excelovala také v divadle, ovšem po konci války začalo rolí výrazně ubývat.
Velká česká herečka se v roce 1947 vdala za významného operního pěvce a sólistu Opery Národního divadla v Praze Eduarda Hakena, s nímž přivedla na svět dceru Marii. Stejně jako jeho manželka patřil také Eduard Haken ke špičce ve svém oboru. Snad nejvýraznější byly jeho úlohy Kecala z Prodané nevěsty a Vodníka z Dvořákovy Rusalky, v nichž publikum uhranul svým podmanivým hlasem.
Díky dodnes populárním pohádkám znají její tvář i mladí diváci
I když už pro Marii Glázrovou nebylo v nové době tolik hereckých příležitostí jako před rokem 1945, dokázala se i tak vepsat do paměti mladších diváků. Především její bodrou a nebojácnou podruhyni Kubátovou, která v pohádce Byl jednou jeden král… vlepila facku Vlastovi Burianovi, milují Češi dodnes. Moudrý příběh s Janem Werichem režíroval Bořivoj Zeman, který stál za mnoha filmovými pohádkami, třeba i za snímkem Honza málem králem, který však nikdy nedosáhl takové popularity jako jeho předchozí pohádková díla.
Také do humorného vyprávění, které inspiroval klasický český hloupý Honza, režisér obsadil legendární Marii Glázrovou. Ta se před kamerou objevila jako starostlivá matka hlavního hrdiny Jiřího Korna. Mimořádně nadaná herečka, která se díky svému kultivovanému hlasovému projevu uplatnila i v rozhlase a sklízela obdiv za své umění recitace, zemřela v únoru roku 2000. Jedna z jejích posledních filmových postav byla dvořanka v absurdní komedii z konce 80. let Šašek a královna, kde se pod vedením Věry Chytilové blýskl Bolek Polívka.
Zdroje:
JIRAS, Pavel. Barrandov-Oáza uprostřed běsů III. Praha: Ottovo nakladatelství, 2013. ISBN 978-80-7451-354-1
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/5247/marie-glazrova
https://archiv.narodni-divadlo.cz/umelec/1931
https://www.ceskatelevize.cz/porady/16779-byl-jednou-jeden-kral/
https://archiv.narodni-divadlo.cz/umelec/1902
https://www.hornisucha.cz/historie
