Článek
Do KSČ vstoupil už v 17 letech
Antonín Novotný byl vskutku lidovým prezidentem. Pocházel z chudé dělnické rodiny. Jeho otec pracoval jako zedník a stejně jako on se také Antonín dlouhá léta živil rukama. Narodil se 10. prosince 1904 v dnešní pražské městské části Letňany, která dříve bývala samostatnou vesnicí. V ČKD, jednom z nejvýznamnějších československých strojírenských podniků, se vyučil strojním zámečníkem a v roce, kdy skončila první světová válka, začal pracovat jako dělník v různých továrnách a společnostech. Už ve svých sedmnácti letech vstoupil do Komunistické strany Československa a stal se tak jedním z jejích zakládajících členů. Postupně zde plnil řadu funkcí, a to až do roku 1938, kdy byla strana zakázána.
Přežil koncentrák
Antonín Novotný se vrátil k práci dělníka a během druhé světové války se podílel na ilegální činnosti KSČ, za což si vysloužil pobyt v koncentračním táboře Mauthausen v Horních Rakousích, který ležel asi dvacet kilometrů od Lince. Ještě před svým zatčením unikl jen o vlásek smrti, když v továrně, kde pracoval, přežil hrozivý výbuch. Vzplály na něm šaty, a dokonce mu hořely i ruce a nadýchal se jedovatých plynů. Ze zranění se však brzy zotavil a krátce poté byl odveden do Mauthausenu. V jednom z největších komplexů německých pracovních táborů byl vězněn mezi lety 1941-1945. Spolu s budoucím prezidentem Československa sem nacisti posílali nejčastěji právě politické vězně a zdejší tábor byl jedním z posledních, který byl spojenci osvobozen. Antonín Novotný hrůzy koncentráku přežil a po dlouhé době se mohl konečně setkat se svou manželkou a synem, kteří v době jeho nepřítomnosti doslova živořili a byli odkázáni na pomoc známých.
Manželka bývala také dělnicí
S Boženou Novotnou se znal už od dětství. Jeho žena totiž také pocházela z Letňan a stejně jako Antonín i ona vyrůstala v rodině dělníka. Vzali se v roce 1929 a následující rok se z dělnice v pražírně kávy stala matka syna Antonína. Božena byla uzavřená a s lidmi se příliš nestýkala, což se nezměnilo ani poté, co se stala první dámou. Po válce začal Antonín Novotný rychle stoupat po kariérním žebříčku. Byl vedoucím tajemníkem KV KSČ v Praze a v roce 1946 byl poprvé zvolen do Ústředního výboru KSČ. Jeho členem zůstal až do roku 1968 a v roce 1953 v něm byl jmenován prvním tajemníkem. Antonín Novotný se v politice uměl pohybovat a dokázal se v rámci komunistické strany vypracovat až do jejích nejvyšších pater. Že se však stane šestým československým prezidentem, to čekal málokdo.
Bál se, že to nezvládne
Po smrti jeho předchůdce Antonína Zápotockého doporučil Antonína Novotného do funkce československého prezidenta sám nejmocnější muž Sovětského svazu Nikita Chruščov, se kterým se Novotný znal. Volba to i přesto byla překvapivá a Antonín Novotný měl z prezidentského úřadu strach. Bál se, že natolik náročnou funkci nezvládne. Přeci jen byl pouze vyučeným zámečníkem a neoplýval ani žádnou přirozenou inteligencí. Také jeho manželka Božena nebyla ze zvolení svého muže prezidentem příliš nadšená a nadále se snažila veřejnému životu spíše vyhýbat. I tak se však stal Antonín Novotný v roce 1957 československým prezidentem a zůstal jím až do roku 1968, jelikož byl po sedmi letech opětovně zvolen.
Dobrovolně si snížil plat
Prestižní funkce jeho osobní život moc nezměnila. Žil i nadále skromným a rodinným životem. Stejně jako jeho žena byl i on spíš samotář. Na dovolenou jezdil buď do stranického zařízení na Orlíku nebo do Sovětského svazu. Po nástupu do funkce si dokonce nechal snížit svůj prezidentský plat. Bavilo ho zahradničení a holdoval mariáši, který hrával i při dlouhých letech do zahraniční, když zrovna cestoval na některou z mnoha státních návštěv. Antonín Novotný byl poměrně atraktivní muž s prošedivělými vlasy, což mu spolu s údajným prohlášením za nejhezčího státníka z tehdejšího newyorského zasedání Valného shromáždění OSN vyneslo přezdívky jako „Fešák Tony“ nebo „Krásný Tony.“ Byl prý naším nejkrásnějším prezidentem. Dnes mu už možná na paty šlape Petr Pavel, který se stejně jako Antonín Novotný pyšní slušivými šedinami a urostlou postavou.
Jeho proslovům se lidé smáli
Jelikož Antonín Novotný svým nízkým vzděláním nemohl stačit náročnému prezidentskému postu, nebyl ve své funkci ani dostatečně reprezentativní. Lidé se často bavili nad jeho proslovy a legendárním se stalo jeho komolení slov a nedbalá výslovnost. Místo zemědělství s oblibou říkal zemedělství, jindy slovo balkon nahradil balgonem. Lavina vtipů se také strhla po jeho prohlášení, že „maso bude vbrzku.“ Občané Československa se poté se smíchem ptali, kde to „Brzko“ vlastně leží. Prezident Novotný byl nucen pod tlakem veřejnosti abdikovat a ve stejném roce 1968 mu bylo také pozastaveno jeho členství v KSČ a byl odvolán ze všech dalších funkcí. Nastěhoval se zpět do pražské vily z roku 1929, která byla po komunistickém převratu znárodněna a kterou obýval od padesátých let. Spolu s manželkou se věnovali svým dvěma vnukům, jejichž otcem byl Novotných jediný syn Antonín. Ten pracoval jako generální ředitel v podniku zahraničního obchodu, který do světa prodával mimo jiné například unikátní české sklo nebo knihy. Oblíbený ředitel po roce 1968 požádal o uvolnění ze své funkce a poté pracoval jako běžný úředník. Jeho otec a bývalý československý prezident Antonín Novotný zemřel na konci ledna 1975 na infarkt. Manželka Božena ho přežila o pět let.
