Nejstarší české herečce je 102 let. Alexandra Myšková se prosadila i v Norsku. Exmanžel byl idol žen

Její kariéru odstartovala básnička pro Masaryka

Alexandra Myšková je považovaná za nejstarší českou žijící herečku. Není divu, na jaře oslavila neuvěřitelné 102. narozeniny. Narodila se 4. dubna 1922 v Praze do rodiny úředníka. Prožila krásné dětství a už v prvních letech svého dlouhého života se u ní zrodila láska k divadlu. S rodiči totiž často navštěvovala operu, kterou si už v raném věku zamilovala.

Že budoucí úspěšná herečka, pedagožka a režisérka oplývala uměleckým nadáním, si mezi prvními všimla její učitelka, která tehdy desetiletou dívku vybrala, aby v rozhlase zarecitovala báseň k příležitosti narozenin prezidenta Masaryka. Po účinkování ve slavném Kühnově dětském sboru se Alexandra Myšková přihlásila na konzervatoř v Praze, kterou dokončila v roce 1941.

Uplatnila se v divadle i ve filmu

Během těžké doby právě probíhající druhé světové války zkoušela s Divadélkem pro 99, založeném Jindřichem Honzlem, který patřil mezi nejvýznamnější osobnosti českého meziválečného divadla. Jindřich Honzl stál také u zrodu divadelního souboru s názvem Studio Národního divadla, jehož byla Alexandra Myšková členkou. Talentovaná herečka strávila nějaký čas i na prknech Realistického divadla, ale nejdelší roky její herecké kariéry patřily Městským divadlům pražským, kde ztvárnila mnoho krásných postav.

Alexandru Myškovou však neminuly ani filmové role. V roce 1948 se objevila v dramatu Alfréda Radoka Daleká cesta, které sledovalo válečné osudy rodiny Kaufmannových. Ve filmu, který se směl promítat pouze na předměstí Prahy a v mimopražských kinech, si Alexandra Myšková zahrála vězeňkyni z Terezína. Také jeden z dalších hereččiných snímků se odehrával v děsivých kulisách druhé světové války. Hrála ve známém milostném příběhu studenta a židovské dívky Hanky s názvem Romeo, Julie a tma, který v roce 1959 natočil režisér Jiří Weiss podle literární předlohy Jana Otčenáška.

V šedesátých letech mohli diváci Alexandru Myškovou vidět například ve špionážním dramatu Kohout plaší smrt nebo jako paní Friedovou ve filmu Reportáž psaná na oprátce, kde se v hlavní roli novináře Fučíka představil herec Ilja Racek. Jedním z posledních snímků herečky byla kriminálka z roku 1967 Dům ztracených duší, točící se kolem hledání vraha uprchlého pacienta psychiatrické léčebny, kde zazářila jako sestra Filiberta.

Druhým domovem se pro ni stalo Norsko

Sedmdesátá léta už Alexandra Myšková prožila v dalekém Norsku, kam se rozhodla spolu se svými dvěma syny emigrovat. Možnost poznat tuto severskou zemi dostala díky své práci pedagožky na DAMU, kde vyučovala od počátku šedesátých let. Spolu se svými žáky přijala pozvání na hostování v Oslu, které následovala nabídka učit na tamější Státní divadelní škole.

Alexandra Myšková, první manželka jednoho z největších českých filmových idolů Vladimíra Ráže, se dokázala vypořádat s jazykovou i kulturní bariérou a po čase se rozhodla zůstat na severu Evropy už natrvalo. V Norsku se stala nejen oblíbenou hereckou pedagožkou, ale i uznávanou rozhlasovou a divadelní režisérkou.

Zdroje:

https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/87455/alexandra-myskova

https://program.rozhlas.cz/herecka-alexandra-myskova-nejdulezitejsi-slovo-v-zivote-je-respekt-8776756

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/223562210800010/

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/172992/pysnou-princeznu-poustim-dceri-rika-syn-krale-miroslava.html

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Alexandra_My%C5%A1kov%C3%A1