Článek
Nejkrásnější chlapec z Prahy
Herec malých rolí, který většinou představoval nejrůznější přihlouplé podivíny, se narodil 9. dubna roku 1903 v Praze jako Jaroslav Stehlík. Známý byl ale pod jménem Jarka Pižla, které si zvolil jako svůj umělecký pseudonym. Zpíval své vlastní kuplety a bavil obecenstvo v pražských kabaretech, přičemž jeho vystoupení stála hlavně na nejrůznějších grimasách, které dokázal předvádět se svým obličejem. Že není zrovna idolem žen, si dobře uvědomoval. S ironií si nechával říkat Nejkrásnější chlapec z Prahy a ze svého škaredého zjevu a později i vypadaných zubů si uměl udělat legraci, a dokonce z nelíbivého zevnějšku učinil svou přednost a obchodní značku.
První filmová role Jiřiny Bohdalové byla v grotesce s Jarkou Pižlou
Jarka Pižla se brzy dostal také k němému filmu a později i k tomu zvukovému. Třeba v roce 1934 se objevil v roli hosta ve vinárně v komedii režiséra Karla Lamače Nezlobte dědečka, kde zazářil král komiků Vlasta Burian, anebo si o tři roky později zahrál ve filmu Otec Kondelík a ženich Vejvara, kde se z něj stal tovaryš. Ve třicátých letech také utvořil komediální dvojici s jistým Ferdou Žižlou, z jejichž spolupráce vznikla v roce 1937 mluvená groteska Pižla a Žižla na cestách, ze které se však do dnešních dnů dochovala pouze její část v němé podobě. Jarka Pižla si zde zahrál tuláka a holčička, která v grotesce po jeho boku vystupuje, byla malá Jiřina Bohdalová, pro kterou šlo tehdy o první filmovou roli.
Pepek Vyskoč
Nejznámější rolí zpěváka, komika a herce Jarky Pižly byl bezesporu obecní pasák Pepek zvaný Vyskoč z československé filmové komedie z roku 1957 Poslušně hlásím. Šlo o pokračování mimořádně úspěšného filmu Dobrý voják Švejk, který vznikl na základě románu spisovatele Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Režie se ujal Karel Steklý a do snímku obsadil samé vynikající herce. Jarka Pižla představoval zaostalého mrzáka, který pásl obecní dobytek a na výzvu každého, aby vyskočil, to udělal a ještě přidal zamečení. Jedna z těch ubohých, přírodou a lidmi zanedbaných postav, jak Pepka popsal sám autor románu Jaroslav Hašek.
Hrob Pepka v Putimi nenajdete, ale můžete se vyfotit u filmové četnické stanice
Natáčelo se také v jedné z nejznámějších jihočeských obcí Putim, kde udělal místní strážmistr Flanderka v podání Jaroslava Marvana z prostoduchého Pepka placeného donašeče. Do obce na Písecku díky knize i filmu proudí turisté, kteří se ptají po zdejší četnické stanici i po hrobu slavného obecního pasáka Pepka. Ten v Putimi ale není, protože nikdo takový v obci pravděpodobně nikdy nežil. Četnickou stanici zde ale najdete, jde však jen o atrakci pro turisty. Ve skutečnosti byla v Putimi četnická stanice pouze krátce v období druhé světové války a po jejím skončení zanikla. Pro účely natáčení se využila jedna místní chalupa, kde dnes pro turisty visí dobová cedule s označením četnické stanice.
Portýr i zprostředkovatel seznámení
Poslední příležitost objevit se před filmovou kamerou dostal Jarka Pižla od režiséra Karla Zemana ve fantastickém výpravném snímku Baron Prášil, který byl plný tehdy náročných a oceňovaných triků. V něm se Jarka Pižla roku 1961 představil divákům v malé roli námořníka. Občasné filmování by ho neuživilo, takže už od druhé světové války pracoval v našem hlavním městě jako barový portýr. Jeden čas také dával dohromady nové páry, když zprostředkovával jejich seznámení na k tomu určených večírcích. Zapomenutý komik a mistr grimas a všemožných šklebů Jarka Pižla zemřel v roce 1963 ve svých šedesáti letech.
Zdroje:
HAŠEK, Jaroslav. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955.
