Článek
Jeho manželství pravděpodobně inspirovalo jednu z nejznámějších pohádek všech dob
Slavná pohádka Kráska a zvíře má zřejmě reálný základ. Možnou inspirací neobyčejného milostného příběhu mohlo být manželství muže jménem Petrus Gonsalvus, který ve své době budil pozornost všude tam, kam přišel. Když francouzská spisovatelka Gabrielle-Suzanne de Villeneuve tvořila nejstarší známou verzi Krásky a zvířete, zřejmě vycházela z osudů dívky, která byla ve službách francouzské královské rodiny.
Půvabnou Kateřinu vybrala samotná královna, aby se stala ženou jednoho z dvořanů. Při svatebním obřadu slíbila svému nastávajícímu věrnost a lásku až do konce života a svým slovům skutečně dostála, byť většina hostů mladou nevěstu litovala. Jejího ženicha, kterého prý viděla poprvé až na vlastní svatbě, totiž okolí považovalo spíš za poloviční zvíře než za lidskou bytost.
Petrus Gonsalvus a jeho vztah s manželkou Kateřinou připomíná pohádku Kráska a zvíře
Z Tenerife putoval do Francie v kleci jako dar králi
Petrus Gonsalvus se na dvůr krále Francie Jindřicha II. dostal v roce 1547 jako dar určený k panovníkově korunovaci. Tehdy desetileté dítě, jehož obličej i tělo pokrývalo dlouhé a husté ochlupení, přivezli do Francie v železné kleci jako kuriozitu, kterou by se mohl nový vladař chlubit před svými návštěvami. Ubohý chlapec se narodil roku 1537 na španělském ostrově Tenerife a kvůli svému postižení si musel zažít opravdové peklo. Francouzi ho zpočátku drželi ve vlhkém sklepě, ale poté se jeho postavení zásluhou krále přeci jen zlepšilo.
Malý zajatec dostal nové latinské jméno a když Jindřich II. shledal, že je Petrus Gonsalvus i přes svůj zvířecí vzhled chytrý a vnímavý mladík, umožnil mu vzdělání přímo na svém dvoře. A mimořádně nadaný student ho rozhodně nezklamal. Osvojil si zásady společenského vystupování a naučil se hned několik světových jazyků. Ale i přes jeho nespornou inteligenci na něj většina lidí stále koukala jen jako na atrakci nebo exemplář vhodný k bádání a pokusům.
Za jeho vzhled mohla hypertrichóza
Za nadměrným ochlupením, s nímž Petrus Gonsalvus přišel na svět, stálo vzácné onemocnění zvané hypertrichóza a právě klidný a tichý muž z Tenerife patřil k prvním zdokumentovaným případům lidí, kteří trpěli touto tělesnou abnormalitou. Choroba, někdy též nazývaná vlkodlačí syndrom, může být vrozená, kdy je způsobená genetickou mutací. Mnohem častější variantou je ale hypertrichóza získaná až během života, kterou mohou vyvolat mimo jiné třeba účinky některých léků. Nemocné jedince většinou čekal osud v cirkusu nebo panoptiku, kde museli čelit posměškům a zvědavým pohledům návštěvníků.
I přes četné předsudky, s nimiž se musel Petrus Gonsalvus potýkat, byl jeho svazek s manželkou Kateřinou zřejmě šťastný. Přivedli spolu na svět sedm dětí, z nichž čtyři potomci zdědili po svém otci hypertrichózu. Celá rodina se tak stala předmětem výzkumů, které se snažily přijít na původ jejich nemoci. Kromě Francie žil Petrus spolu se svou ženou a dětmi také v Nizozemí a Itálii, kde se usadili u vévody z Parmy, který dal svému chráněnci do správy jedno ze svých panství.
Petrusova rodina se stala evropskou atrakcí
Díky svému nevšednímu zjevu rodina často pózovala malířům. Obraz, na němž je zachycený Petrus Gonsalvus, je k vidění v rakouském renesančním zámku Ambras. Sídlo arcivévody Ferdinanda II. a Filipíny Welserové proslulo svou impozantní sbírkou umění a kuriozit a dnes funguje jako pobočka Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Právě díky kolekci obrazů, shromážděných na innsbruckém zámku Ambras, na nichž jsou zachycení lidé s hypertrichózou, se nemoci občas přezdívá Ambrasův syndrom.
Známá je také podobizna malinké Antonietty, jejíž otec Petrus Gonsalvus zemřel kolem roku 1618 ve věku asi 80 let v Capodimonte nedaleko Říma. Antonietta byla díky zděděné hypertrichóze objektem zvědavosti, což k ní přivedlo i první profesionální malířku v západní Evropě. Italka Lavinia Fontana je autorkou dívčina portrétu, který dnes visí na francouzském zámku Blois, kde sídlí muzeum výtvarného umění. I když Antonietta vyrostla obklopena šlechtou, pro většinu svých současníků představovala pouhou zajímavou kuriozitu určenou k pobavení, což byl i přes poměrný blahobyt, který jí a její rodině vrozené onemocnění přineslo, velice smutný osud.
Hypertrichózou trpěla i Antonietta, kterou čekal podobný úděl jako jejího otce a další sourozence
Zdroje:
https://www.khm.at/en/objectdb/detail/5529/
https://www.bbc.com/news/newsbeat-39302636
https://thevalemagazine.com/2019/05/23/the-real-story-behind-beauty-and-the-beast/
https://www.rouillac.com/en/news-3439-the_girl_with_the_hairy_face
https://www.librarything.com/author/villeneuvegabrielles
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Petrus_Gonsalvus
