Článek
Na jejího vyvoleného čekal trůn
Když byl v roce 1914 spáchán smrtelný atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, z jeho synovce Karla se stal nástupce císaře Františka Josefa I. Že mladý a sympatický Karel jednoho dne převezme vládu nad mnohonárodnostní monarchií, se všeobecně předpokládalo, protože zavražděný arcivévoda František Ferdinand uzavřel nerovnorodé manželství a vzdal se pro své potomky veškerých následnických práv. Nečekaná zpráva o strýcově smrti zasáhla nejen Karla, ale také jeho manželku. Se Zitou Bourbonsko-Parmskou se budoucí císař oženil v roce 1911 na malebném zámku Schwarzau v Dolních Rakousích a mezi vznešenými hosty samozřejmě nechyběl ani stařičký mocnář František Josef, kterého prasynovcova volba velice potěšila a krásné nevěstě věnoval jako svatební dar drahocenný briliantový šperk.
Měla třiadvacet sourozenců
Zita Bourbonsko-Parmská se pyšnila pohlednou tváří s velkýma hnědýma očima a štíhlou a pružnou postavou, ale císař viděl její nejdůležitější přednost na rozdíl od zamilovaného Karla především ve vysoce urozeném původu, díky němuž se mohla jednou stát matkou budoucího vladaře, o jehož legitimním nástupnictví nebude žádných pochyb. Zita se narodila 9. května 1892 v Itálii jako sedmnáctá z celkem čtyřiadvaceti dětí do vskutku vznešené rodiny. Princeznin otec byl posledním vládnoucím parmským vévodou a její matka přišla na svět jako dcera portugalského krále. V dětství Zita trávila většinu času péčí o své početné sourozence, z nichž velká část trpěla nejrůznějšími formami duševního a tělesného postižení. Tito bratři a sestry pocházeli z otcova prvního manželství a za jejich často těžký hendikep mohl příbuzenský vztah rodičů.
S Karlem se sblížila ve Františkových Lázních
Už od dívčího věku se mladá aristokratka angažovala v péči o chudé a aktivně se účastnila nejrůznějších charitativních akcí. Studium absolvovala v klášterní internátní škole v Bavorsku a chvíli dokonce uvažovala o tom, že vstoupí mezi jeptišky. Život však pro vysoce energickou a inteligentní princeznu přichystal jinou dráhu. S prasynovcem rakouského císaře Karlem se znali, ale teprve společné setkání ve Františkových Lázních, kam Zita odjela na léčení, znamenalo v jejich vztahu osudový zlom. Zanedlouho se konaly slavnostní zásnuby a brzy poté se Zita za Karla provdala.
V Čechách byl budoucí panovnický pár oblíbený
Po slavné svatbě, ze které existuje i unikátní filmový záznam, zůstali šťastní novomanželé na sídle parmských Bourbonů ve Schwarzau a užívali si romantické líbánky. Na svatební cestu se vydali na Jadran a poté se usadili ve středočeském Brandýse nad Labem, kde Karel velel svému dragounskému pluku. Idylická doba strávená v Čechách pro Zitu až do konce jejího života představovala jedny z nejkrásnějších chvil, které po boku manžela prožila. Mezi brandýským obyvatelstvem se sympatická dvojice těšila všeobecné oblibě, za což jistě mohla i Karlova velmi dobrá znalost češtiny a příjemné a nenucené vystupování obou manželů. Poklidné časy na oblíbeném letním a loveckém sídle českých panovníků však netrvaly věčně. Ve vídeňského zámku Hetzendorf, který se stal jedním z dalších domovů manželů, Zita porodila druhé ze svých osmi dětí. Jejím prvorozeným potomkem byl syn Otto, který se stal korunním princem rakousko-uherského mocnářství.
Ztratila korunu i manžela
Po smrti Františka Josefa I. v listopadu 1916 převzal Zitin muž jako císař a král Karel I. zemi zmítající se v bojích první světové války. Nová císařovna stála vždy po boku manžela. Doprovázela ho na inspekčních cestách na frontě, sama přijímala politické návštěvy a v neposlední řadě se věnovala charitě. I když se Karel se Zitou snažili ze všech sil dosáhnout míru, složitá situace uvnitř rozvrácené mnohonárodnostní říše se stala neudržitelnou a manželé na trůnu strávili jen necelé dva roky. Císař musel spolu se svou rodinou po zániku Rakouska-Uherska svou rodnou zemi opustit a uchýlit se do exilu ve Švýcarsku. Po neúspěšných pokusech o znovuzískání alespoň maďarského trůnu, které Zita se vší vervou aktivně podporovala, čekalo bývalý vládnoucí pár vyhoštění na dalekou Madeiru, kde 1. dubna 1922 teprve devětadvacetiletá excísařovna ovdověla.
Poslední česká královna zemřela na konci osmdesátých let
Mladá vdova našla podporu u španělského krále, který jí a jejím dětem poskytl po manželově předčasném skonu azyl. Zitina poslední dcera se narodila téměř dva měsíce po Karlově smrti a právě péči o milované děti a jejich výchově a vzdělání věnovala těžce zkoušená žena veškeré své úsilí. Během druhé světové války utekla spolu s rodinou z Evropy a usadila se v Kanadě a Spojených státech, kde se angažovala v charitativní činnosti. V šedesátých letech se bývalá rakouská císařovna a česká a uherská královna přestěhovala do švýcarské obce Zizers ležící v údolí Rýna, kde v místním klášteře Svatého Jana žila dalších sedmadvacet let až do své smrti 14. března 1989.
Na poslední cestu ji doprovodili politici i šlechta
1. dubna 1989 zažili Vídeňané císařský pohřeb se všemi náležitostmi a poctami, které k němu patřily. Na smuteční akt se sjeli významní hosté z domova i zahraničí, mezi nimiž nechyběli vysocí političtí představitelé ani členové aristokracie. Protože Zita bývala kromě jiných titulů také českou královnou, během pohřbu zazněly modlitby i v češtině. Poslední panovnice rakousko-uherské říše byla pochovaná podle starobylých habsburských tradic v kapucínské kryptě ve Vídni, kam se k poslednímu odpočinku ukládaly ostatky rakouských císařů a jejich příbuzných. Zita se tak po své smrti natrvalo vrátila do země, kam měla od poválečného exilu až do roku 1982 zakázán vstup, protože se odmítala zříci svých nároků na trůn.
Pravnuk závodí s formulí a z pravnuček jsou modelky
Nejstarší Zitin syn a rakouský korunní princ Otto zemřel v roce 2011. I když se v průběhu dějin objevily snahy dosadit potomka bývalého císaře na trůn a obnovit monarchii, nikdy k tomu nedošlo a sám Otto se na počátku šedesátých let vzdal veškerých nároků na císařskou korunu a působil jako europoslanec a novinář. Jeho syn Karel a nynější hlava rodu pokračuje v otcových šlépějích a také se angažuje v politice. V roce 1997 se mu narodil syn Ferdinand Zvonimír. Pokud by se historie ubírala jiným směrem, právě nesmírně sympatický a skromný mladík by jednou mohl být českým králem. Nad tím však sedmadvacetiletý úspěšný automobilový závodník a Zitin pravnuk nepřemýšlí. Také jeho mladší sestra Gloria se uplatnila ve světě sportu a věnuje se závodnímu lyžování. Mimo to zazářila i v oblasti modelingu, stejně jako další Zitina pravnučka Eleonora, která dokonce v roli modelky vystupovala v kampani známé italské módní značky Dolce&Gabbana. Není se čemu divit, vždyť její prababička svou krásou a elegancí okouzlila i našeho posledního krále.
Zdroje:
HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové-Životopisná encyklopedie. Praha: Brána, 2001. ISBN 80-7243-109-9
UNTERREINER, Katrin. Habsburkové-Mýty a pravda. Český Těšín:Víkend, 2011. ISBN 978-80-7222-807-2
https://dvojka.rozhlas.cz/1207-schuzka-druhy-naslednik-7942827
https://www.brandyszamek.cz/strucna-historie/d-1031
https://zizers.ch/beruehmte-zizerser-einwohner/
https://www.kapuzinergruft.com/de/kaiserin-zita-von-bourbon-parma&ts=1722505610062#mainnavMobileBox
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Gloria_Habsbursko-Lotrinsk%C3%A1
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Eleonora_Habsbursko-Lotrinsk%C3%A1
